Od roku 1866 a bitvy u Hradce Králové vede ve zkratce cesta k roku 1914 a první světové válce

3. červenec 2026

Dnes je to přesně 160 let od velké historické události. Tou byla bitva u Hradce Králové, pro kterou se někdy používá také označení Bitva u Sadové nebo Bitva na Chlumu. Došlo k ní 3. července roku 1866 a byla rozhodujícím střetnutím Prusko-rakouské války. Jedná se o největší bitvu na českém území v historii a druhou největší bitvu 19. století. 

Hlavní události a klíčové okamžiky této události nám přiblíží historik Josef Šrámek z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Jsme v roce 1866, ještě v době před vznikem Rakouska-Uherska. Kam v tomto období patřilo území dnešní České republiky?
Dnešní Česká republika, tehdy se skládající ze dvou hlavních autonomních celků - Českého království a Makrabství moravského, to tenkrát hrálo velkou roli, byla součástí Habsburské monarchie nebo Rakouského císařství. Ta změna, týkající se rozdělení na Rakousko-Uhersko, což je jeden z hlavních důsledků Prusko-rakouské války, vlastně nezměnila územní rozsah, ale upravila ekonomický vztah mezi zeměmi Habsburské říše.

Čtěte také

Proč vůbec došlo k onomu Prusko-rakouskému konfliktu?
Ta válka měla své dlouhodobé příčiny, které zjednodušeně řečeno můžeme klást až do 18. století, kdy se rakouská císařovna Marie Terezie s Prusy střetla v několika válkách poprvé. A z mého pohledu tkví bezprostřední a nejdůležitější příčiny střetu ve výsledku napoleonských válek.

Kdy se pod tlakem Francie rozpadla staletá Svatá říše národa německého a vznikl takzvaný německý spolek, který ji měl nahradit. Ale Prusko si nadále uchovávalo své ambice být tím hlavním státem v německém prostoru a v tom roce 1866 se to tedy řešilo nikoliv v diplomaticky, ale bohužel za pomoci zbraní.

Proč tedy byla rozhodující bitva právě u Hradce Králové?
K bitvě u Hradce Králové v podstatě s maličkou nadsázkou řečeno došlo vlastně náhodou. Vrchní velitel rakouské armády Benenek původně pro tu rozhodující bitvu zamýšlel úplně jiné území. Došlo ale k tomu, že se nepodařilo včas doručit rakouské armádě rozkazy o tom, aby se stáhla od Trenčína.

Čtěte také

Tam tedy k bojům došlo a tím bylo ovlivněno další pokračování války, kudy armáda táhla a ve výsledku ke zformování těch dvou nepřátelských bloků došlo u Hradce Králové, což v tu chvíli asi polní zbrojmistr Benenek vyhodnotil jako nejlepší místo. Za řekou Labe v dosahu pevností Hradec Králové a Josefov na výšině kolem obce Chlum.

Tato bitva je charakterizovaná jako největší střet na českém území. Účastnilo se jí obrovské množství vojáků. Jaké byly ztráty na životech? Jaká jsou doložená čísla?
Lepší údaj, než si vybrat jedno z nějakých čísel, je říci, že ztráty byly kolem deseti procent. Což nezní nijak dramaticky, ale musíme si uvědomit, že se opravdu bavíme o zhruba půl milionu vojáků. A možná pro srovnání je ještě zajímavější, než to, že jde o největší bitvu na českém území, že je to druhá největší bitva 19. století. Jedinou větší byla z napoleonských z roku 1813, které se příznačně říká Bitva národů, u Lipska.

Čtěte také

Když teď přeskočíme na konec bitvy. Rakousko bylo poraženo. Co to znamenalo pro Evropu?
Pro Evropu to byla naprosto převratná věc. Německý spolek, jak do té doby fungoval, tak se pod tlakem Pruska rozpadl. Prusové vykročili k tomu, aby ovládli německy mluvící země. A za několik let, v letech 1870 až 1871, už Němci stále ještě jako rozdrobeni na jednotlivý státy a státečky, ale společně táhli proti Francii, kterou se podařilo porazit. A v lednu roku 1871 v zrcadlovém sále ve Versailles bylo vyhlášeno Německé císařství. Čili sjednocený stát všech Němců s výjimkou Rakouska, v jehož čele stanul Pruský stát.

V Evropě se tak zrodila nová velmoc, která měla velké ambice, ale do zápasu světových velmocí přicházela s velkým zpožděním a handicapem. A tak se v zápasu o to, co si Němci mysleli, že jim náleží, vlastně začaly formovat požadavky i v závislosti na křivdách z mocenských bloků, které potom vyvrcholily v první světové válce.

Čtěte také

Takže zase taková zkratka, že od roku 1866 a bitvy u Hradce Králové vede cesta k roku 1914, na tom je mnoho pravdy.

Muzeum války 1866 na Chlumu otvírá právě dnes, v den 160. výročí bitvy u Hradce Králové, novou expozici. Co tam návštěvníky čeká? A jak se vám osobně expozice líbí?
Já mohu jen říct, že jsem spokojen. Bylo to několik let práce velmi početného týmu a budeme teď sami čekat na posouzení veřejností. Zdůraznil bych hlavně to, že jsme se pokusili udělat expozici moderní, dosti zážitkovou a spíše než tam přinést nějakou ohromnou faktografii, ve které se návštěvník utopí, tak jsme se pokusili přiblížit život lidí ve válce.

Pokud budete chtít, tak si expozici můžete projít z pohledu rakouského vojáka, pruského vojáka či maminky s malým chlapcem z jedné ze vsí v okolí bojiště. Tak jsem zvědav, jak tohle bude přijato návštěvníky.

Josef Šrámek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jaké byly příčiny porážky Rakouska v této válce? Co odstartovalo samotné boje u Hradce Králové? Jakou roli hrála rozdílná výzbroj obou armád? Poslechněte si celý rozhovor s historikem Josefem Šrámkem v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.