Od dědy, táty a autodráhy si dojel Jan Kopecký až k titulu mistra světa v rally kategorie WRC2
Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je dnes automobilový závodník, jezdec továrního týmu Škoda Motorsport Jan Kopecký z Kostelce nad Orlicí. Mimochodem také oceněný jako nejúspěšnější sportovec Královehradeckého kraje za rok 2018.
Moc gratulujeme k ocenění od kraje, které jste dostal před pár dny. Co jste na to říkal?
Měl jsem velikou radost. Ocenění jsme vždy dostával nějakým způsobem za mimořádné výkony pro Královehradecký kraj, ale nikdy jsem celkově v té anketě nevyhrál. Takže mě to moc potěšilo.
Čím to je? Vy jste opravdu vynikající automobilový závodník a jezdec. Možná, řekl bych, v současné době asi u nás nejlepší, ne?
Máme asi nejúspěšnější a nejlepší výsledky. Je to také samozřejmě díky továrnímu týmu Škoda Motorsport, protože ten nám poskytuje skvělé zázemí. A musí být skvělá parta mechaniků a špičkový spolujezdec. Já mám spolujezdce Pavla Dreslera, který je z Ostravy. Musím říct, že se vypracoval mezi absolutní špičku.
Českým řidičům chybí ohleduplnost. To kdybychom se naučili, bude vše jednodušší a plynulejší. Nebudeme se za volantem tak stresovat.
Jan Kopecký, mistr světa v rally kategorie WRC2 za rok 2018
Takže na tom spolujezdci, který vám radí a diktuje kam a jak máte vlastně jet, na tom také hodně záleží.
Přesně tak, tam musí být stoprocentní spoleh, já mu musím důvěřovat v tom, co on mi říká, co čte, že se nesplete. A on zase musí důvěřovat, že já tu zatáčku projedu tak, abychom se nevybourali.
Jste opravdu maximálně sehraný tým. Protože jste v minulém roce získali titul mistra světa v rally v kategorii WRC2. To se myslím mnoha Čechům nepovedlo, viďte?
Myslím, že jsme zatím jediní. Doufám, že do budoucna přibydou nějaké mladé talenty, protože motorsport je v České republice velice oblíbená motoristická disciplína. Barum rally, které se jede koncem května, je nejsledovanější podnik. Tam se sejde například 250 000 lidí během těch tří dnů. Takže doufám, že se nějaký mladý talent objeví.
Pokud přidám sen do života i jen jednomu dítěti, tak to závodění stálo za to, i ta zranění
Dnes je naším hostem motocyklový závodník Ondřej Klymčiw, rodák z východočeských Řečan nad Labem. Je o něm známo, že motorky miloval snad odjakživa, určitě už od malička. Až ho to zavedlo na nejtěžší závod světa Rallye Dakar.
Jak vy jste se dostal k závodění v autech a vůbec motoristickému sportu? Hrál jste si také jako malý kluk s autodráhou, s autíčky?
Měl jsem autodráhu samozřejmě, ještě ji máme někde s kamarádem, s Honzou Dostálem, který je z Týniště nad Orlicí, který závodil dříve na motokárách, máme ji složenou u něj někde na chalupě na horách. Věřím, že až bude víc času, že se k tomu zase zpátky vrátíme.
Vy jste ovšem motorismu nemohl uniknout, protože máte v rodině auta. Mám pravdu?
Ano. Máme to v rodině, už můj dědeček závodil a můj táta také. Ale nenutili mne do toho, čekali, jestli si o to řeknu sám. A ten moment přišel v 11 letech. Do té doby jsem vyzkoušel řadu různých sportů. Dokonce jsem s kosteleckým týmem mistr republiky v softbalu. Takže jsem se věnoval sportu odmala.
Atletiku jste také dělal. Slyšel jsem, že jste se s kamarády jako kluk vsadil, že tam u vás přehodíte kostel.
Hrozně moc mě bavilo čímkoliv a kdykoliv házet.
Přehodil jste ho tenkrát?
Já si myslím, že ano. Možná, že tam odpadla předtím ale nějaká okna. Ale to jsou takové průšvihy kluků, tím si asi projde úplně každý z nás.
Naplno vás tedy motoristický sport začal oslovovat v 11 letech?
Přišlo to v 11 letech, kdy jsem poprosil tátu, jestli se můžu svézt na motokáře. Začátky byly trochu složitější, moc mi to nešlo, ale opravdu jsem cítil důvěru jak od dědy, od táty, od celé rodiny. Postupem času jsem se začal zlepšovat a přišel jsem na to, že ty ostatní sporty už chci dělat jen tak okrajově. Že se chci věnovat opravdu stoprocentně motorsportu.
Kdy jste státu na okruzích poprvé porazil, vzpomenete si na to?
To už je dlouho. My jsme spolu jezdili ještě Fiesta Cup, ale tam byl vždycky on rychlejší. Já jsem zajel jednou, dvakrát za rok rychlejší čas, ale on byl prostě totální špička. Byl to můj vzor. A poprvé jsem ho porazil v roce 2001 v Octavia Cupu, kdy já jsem Octavia Cup vyhrál a myslím, že táta byl třetí. To bylo ještě na okruzích.
Kartingová akademie rodí závodníky. Vojta Mlejnecký už má náskok před Lewisem Hamiltonem
Dnes nám to v Českém rozhlase Hradec Králové trošku zavoní benzínem a zaburácí motokárami. S naším hostem, výkonným ředitelem Autoklubu České republiky Adamem Eliášem, budeme mluvit hlavně o malých závodnících. A přivezl s sebou i jednoho z úspěšných svěřenců, kterým je Vojta Mlejnecký.
Ale rallye je zase něco úplně jiného. Kdy ta vás chytla?
Chytla mne v roce 2000, kdy jsme s tátou jeli jako předjezdci na Barum rally. Přemýšlel jsem, co budu dělat dál, nesehnali jsme tenkrát potřebný rozpočet, abychom mohli startovat v Porsche Carrera Cupu v Německu. Tak jsem přemýšlel, co zkusit. A to předjezdectví se mi tak líbilo, že jsem poprosil tátu, abychom jedno auto přes zimu přestavěli, dodali specifikace, byla to žlutá octavie, přední náhon. Táta tajně doufal, že si to po prvním závodu hned rozmyslím a vrátím se zpátky na okruh. Ale mě to chytlo a říkám ne, okruhy už ne, už chci jezdit jen rallye.
V tom je asi největší rozdíl mezi okruhem a rally. Okruhy jsou relativně bezpečná záležitost, kde jsou i obrovské únikové zóny, je to uzavřená věc. Kdežto rallye, to se jede prostě na klasických silnicích.
Po okreskách, po takových malých uprášených silničkách. Čím míň zatáček tak je to pro nás lepší. Samozřejmě bezpečnost je na prvním místě, myslím si, že bezpečnost se pohybuje už obrovským směrem kupředu i v rallye.
V tom závodním speciálu, jste hodně velký rychlík. Jste rychlík také v běžném provozu na silnici?
V normálním provozu mě živí řidičský průkaz, takže musím respektovat všechna dopravní nařízení, všechny značky. Ty jsou vlastně pro šoféra jako knížka. Musím se přiznat, když jsem byl mladý, tak jsem vyjel někam v noci na opravdu lesní, šotolinovou cestu, kde nikdo nebyl, maximálně nějaké srnky, a tam jsem jezdil třeba 500 metrů tam a zpátky a zkoušel, co to auto vydrží. Přiznávám se k tomu, ale myslím, že tímhle jsme si prošli všichni, kteří jsme závodili v autech.
Možná jste už tušil, že budete jednou testovat závodní speciály u Škodovky a už tenkrát jste si otestoval takto auta na polní cestě. Jaký jste řidič v běžném provozu, jezdíte bezpečně?
Snažím se jezdit bezpečně, samozřejmě podle předpisů. Ale nemám rád, když potom jedu někde v nějaké koloně, když se nakupí víc aut, protože to vždy přináší větší problémy a větší pravděpodobnost, že se něco stane. Takže se buď snažím tu kolonu předjet, nebo si udělat takový rozestup, abych prostě viděl kolem sebe.
Co nám běžným řidičům podle vás chybí? Možná mít onen dobrý přehled a předvídat situace, které se mohou kdykoliv stát.
Samozřejmě, na silnici mohou nastat miliony dopravních situací, které je potřeba potom hned řešit. Když člověk kouká někam na rádio nebo drží v ruce telefon nebo kouká někam jinam a nevěnuje se plně řízení, tak je k problému potom velice blízko. Myslím si, že českým řidičům chybí trošku ohleduplnost. To kdybychom se naučili, tak bude všechno jednodušší a plynulejší. Budeme se za volantem míň stresovat a vztekat.
Jak jste se dostal k testování vozů? Co to vlastně obnáší být továrním jezdcem, který testuje závodní speciály?
Testování souvisí s prací v továrním týmu, nejsou to jen závody, protože samozřejmě to auto musíte vyvinout. Takže když jsme vyvíjeli S2000, teď Fabia R5, tak jsme se ze začátku snažili, aby auto opravdu nemělo žádné dětské problémy. Když se tohle potom zajistí, tak se snažíme vymyslet auto tak, aby bylo co nejrychlejší. Ladí se spousta komponentů, přes podvozek, motor, různé přítlaky, těch věcí tam je opravdu spousta.
Vy vlastně učíte to auto závodit.
Učíme ho jezdit. A snažíme se ho naučit jezdit tak, aby bylo pohodlné a samozřejmě co nejrychlejší.
Vás v roce 2003 potkala jedna velká havárie. Ve slovenských Tatrách se to přihodilo. Co se tenkrát stalo?
Já si to úplně nepamatuji, mám docela velké okno, jak před tím okamžikem, tak po něm. Protože jsem se hodně bouchnul do hlavy. Pravděpodobně nám ve vysoké rychlosti praskla pravá přední pneumatika a my jsme vycestovali ven.
Jaromír Malý je jako vítr. Narodil se s rukama na volantu a v žilách mu snad koluje benzín
Královédvorský automobilový závodník Jaromír Malý, mistr České republiky v závodech do vrchu, vítěz poháru FIA a vítěz mnoha dalších závodů z celé Evropy. Osobnost města Dvůr Králové nad Labem za rok 2014 za sportovní výkon, je hostem Českého rozhlasu Hradec Králové.
Váš tatínek údajně po té havárii říkal, že vás už nepustí za volant. Ale je to 16 let zpátky.
To by asi řekl každý rodič, protože ta havárka opravdu vypadala strašně. Auto bylo úplně zdemolované, hned potom šlo do šrotu. Takže se tátovi jako rodiči nedivím, že mě nechtěl už do auta pustit. Ale bylo mu jasné, že když budu chtít, tak mě zase bude muset pustit. A já jsem chtěl hned a co nejdřív.
Díky tomu máte i titul mistra světa. Co vás letos čeká za závody? Předpokládám, že sezona už začala.
Sezona začala, jeli jsme před 14 dny Valašskou rally s týmem Škoda Motorsport podporováni Škodovkou. Závod jsme vyhráli a teď nás čeká za necelé 3 týdny Rallye Šumava. A pak doufám, už se dostaneme také na nějaké závody do světa.
Tak vám moc držíme palce. Ať vždy dojedete do cíle v pořádku a celý.
Děkuji.
A budeme se těšit třeba na další tituly, které přivezete. Jan Kopecký z Kostelce nad Orlicí, mistra světa v rally v kategorii WRC2 z roku 2018. A také nejúspěšnější sportovec roku 2018 Královehradeckého kraje. Na shledanou.
Velice rád zase přijedu. Na shledanou.
Související
-
Dakar za oponou. Kameraman Michael Dvořáček potřetí natáčel v zákulisí nejtěžší rallye světa
Minulý týden dojela do cíle letošní Dakarská rallye, nejnáročnější závod na světě. A opět se jej zúčastnil jako kameraman pořadů Dakar za oponou Michael Dvořáček.
-
Ondřej Klymčiw po úspěšném dojezdu už přemýšlí o startu na...
V pátek vysílá Český rozhlas Hradec Králové živě z Radiokavárny v Havlíčkově ulici za účasti diváků a posluchačů. Pátečním hostem 3. února byl po 10. hodině po návr...
-
Martin Plechatý a Josef Macháček
V sobotu 13.2.2010 přijali pozvání Františka Mifka do RADIOKLUBU Martin Plechatý a Josef Macháček, smolaři letošní slavné Rallye Dakar. Třiapadesátiletý dobrodruh J...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
