Obývací pokoj rodiny z Králík zaplní každé Vánoce betlém. Zájemcům ho rádi ukáží
Od začátku adventu až do Hromnic žije rodina Vladimíra Hejtmanského z Králík v Pardubickém kraji v jiném režimu než po zbytek roku. Instalují si totiž doma rozsáhlý betlém, který dávají do pohybu každý rok už přes čtyřicet let. A návštěvy vítají.
Oblast Králicka proslula jako kraj betlémářů. Betlémy si můžete prohlédnout nejen ve stálé expozici Městského muzea v Králíkách, ale také v domě Vladimíra Hejtmanského na Velkém náměstí. Přímo ve svém bytě vystavuje třímetrový pohyblivý betlém s více než 350 vyřezávanými figurkami. I když je starý jen půl století, je vskutku unikátní. Dalo by se říct, že až Cimrmanovský.
Figurky vyřezal poslední králický řezbář z Hedče, Josef Schwarz. Jsou ze smrkového dřeva a vysoké přibližně sedm centimetrů. Autorem důmyslného pohyblivého mechanismu, dekorací a dalších částí betlému je Antonín Honzák, strýc Jarmily Hejtmanské. Betlém má rozměry 3 x 2,5 x 2,5 metru. Za zvuků hudby se dává do pohybu a nad betlémem dokonce vychází kometa a střídá se den a noc.
V betlému stojí Staré Bělidlo i rodný dům F. L. Věka
Při pohledu na betlém některé stavby možná poznáte. Antonín Honzák je totiž vyrobil podle fotografií a pohlednic, jsou tak kopiemi slavných staveb. Babičku Boženy Němcové tak připomíná Staré Bělidlo, k vidění je také rodný dům F. L. Věka v Dobrušce, fojtství v Rožnově pod Radhoštěm či Dlaskův statek v Krkonoších.
Při pohledu mezi staročeské chalupy vás ale možná i něco překvapí. Antonín Honzák totiž neváhal do betléma umístit i figurky netradiční. Kromě Svaté rodiny tak uvidíte třeba i indiány, bobra, vodníka nebo skupinu skautů. Autor betlému byl totiž sám aktivním skautem.
Betlém vyrobil Antonín Honzák z materiálů, které měl k dispozici a jednoduše po ruce. Využil při tom špejle, tvrdý papír, ale také lékařské špachtle nebo dřívka od nanuků. V balustrádě možná poznáte šachové figurky nebo dokonce figurky ze hry Člověče, nezlob se. Skály Antonín Honzák vytvořil ze starých školních map.
Za podrobnější prohlídku stojí i samotné útroby betlému. Systém pohonu je velmi zvláštní a opět se u něj projevily „zlaté české ručičky“. Jeho součástí je například kolo starého šicího stroje. Místo převodových řemenů použil Antonín Honzák tkaničky od bot, ale i zbytky gramofonu. Velmi důmyslný je také systém vodních reostatů, které rozsvěcí světla v betlému.
„Celá ta koncepce betlému je tak krásná a milá, že my na tom nic nechceme měnit. Mohlo by se zdát, že řada věcí a prvků do něj nepatří, ale vše tak nějak zvláštně do sebe zapadá a působí nejen historicky, ale i harmonicky“, uzavírá Vladimír Hejtmanský.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusko se NATO bojí víc než my jeho dronů. Chce ale, aby se státy vůči nim cítily zranitelně, říká expert
-
Zrušení trestů za špionáž ze soukromí? ‚Jsou potřeba, mám připravené nové řešení,‘ říká Bradáčová
-
ONLINE: ‚Pozitivní krok.‘ Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu
-
Poslední závod rozhodne o vítězi v F1, ve hře jsou tři piloti. ‚Výhoda je na straně Norrise,‘ věří expert







