O zdraví se starejte hlavně mimo ordinaci doktora, doporučuje praktická lékařka Kateřina Javorská

Čtěte také

Praktický lékař vnímá věci komplexně a s pacienty doslova žije. Projekt pro mladé Staň se praktikem

Jak často bychom měli chodit na preventivní zdravotní prohlídky?
Praktičtí lékaři pro dospělé většinou pacienty přebírají v 18 či 19 letech věku, kdy mají z veřejného zdravotního pojištění nárok na preventivní vyšetření každé dva roky. Než se ale pustím do detailů preventivních prohlídek, tak bych chtěla posluchačům sdělit, že je určitě mnohem důležitější, jak se starají o své zdraví mimo ordinaci praktika.

Lidé by měli klást důraz na primární prevenci, to znamená pečovat o své zdraví obecně. Mohou tedy věnovat více času sportu, mohou se zdravě stravovat, mít dostatečný spánkový režim, mohou se vyvarovat škodlivých látek, jako je například alkohol a kouření. To je potřeba velmi důrazně říci.

Pečujme o své zdraví. Sportujme, zdravě se stravujme, mějme dostatečný spánkový režim a vyvarujme se alkoholu a kouření.
MUDr. Kateřina Javorská, praktická lékařka

Potom v ordinaci se my už často setkáváme se stavy, které s neřestmi v podobě nezdravého životního stylu souvisí. Takovým mezníkem většinou bývá věk 40 let, kdy už se na pacienty v souvislosti se stárnutím a s naším českým nezdravým stylem života snažíme dívat z pohledu zdravotních rizik.

Čtěte také

Smysl zdravotních prohlídek! Čtvrtina lidí u nás umírá na onemocnění, kterým se dá prevencí předejít

Podle statistik na pravidelnou zdravotní prohlídku chodí každé dva roky asi 60 procent obyvatel. Zájem se zvyšuje i díky podmíněným příspěvkům od zdravotních pojišťoven.
Ano, to jsou bonifikační cesty pro pacienty od zdravotních pojišťoven, aby se preventivních prohlídek častěji účastnili. Je to jistě dobrá věc, určitě to může motivovat k objednání se k praktickému lékaři. Jednoznačně je důležité, aby měl pacient určitý vztah se svým praktickým lékařem a obráceně, aby lékař o své pacienty dbal a pravidelně je zval i na preventivní prohlídky.

Protože i z jiných studií vyplývá, že pokud praktický lékař pacienta sám cíleně vyzve k tomu, aby přišel do ordinace, tak pacient dorazí a spíše se objedná, než pokud bychom to nechávali pouze na samotné iniciativě našich pacientů.

V ordinaci se pak často setkáváme se stavy, které s neřestmi v podobě nezdravého životního stylu souvisí. Mezníkem je věk 40 let.
MUDr. Kateřina Javorská, praktická lékařka

Chystají se novinky ve zdravotní prevenci. Čeho by se obecně měly týkat? Budeme mít více možností prevence, nebo co si máme představit?
Preventivní prohlídka má časovou dotaci 30 minut. Záleží tedy, jestli jde o úplně první prohlídku, kdy toho pacienta vidíme. Musíme zhodnotit veškerou anamnézu rodinnou, osobní, v podstatě zhodnotit dosavadní zdravotní stav a provést další vyšetření. Jak už jsem říkala, záleží také na věku.

Čtěte také

Poznej sílu prevence. Studenti Lékařské fakulty UHK radili lidem, jak se správně starat o své zdraví

Dalším takovým mezníkem je věk 50 let, kdy jsou do preventivních prohlídek zapojovány další screeningové programy, které zase mají za úkol zjistit včas určité onemocnění. Tady se jedná nejčastěji o nádorová onemocnění, jako například kolorektální karcinom.

Laboratorní vyšetření provádíme už v určité míře samozřejmě u pacientů, u kterých máme podezření na nějaký rizikový faktor, ať už geneticky daný, nebo v souvislosti s životosprávou. Můžeme to indikovat i bez ohledu preventivní prohlídku nebo na interval laboratorních vyšetření.

Tady je otázka, do jaké míry budeme mít kapacity provádět ta vyšetření plošně u všech pacientů, protože lidí, kteří přicházejí na preventivní prohlídky, je okolo 60 procent, ideální stav by byl 100 procent, což by se asi ale těžce dosahovalo, protože zdravotní kapacity, zejména ve venkovských oblastech, jsou komplikovanější, tam lidé nemají takový přístup ke zdravotní péči.

Než se opírat jen o laboratorní vyšetření, šla bych cestou zhodnocení individuálního rizika u určitých věkových skupin pacientů.
MUDr. Kateřina Javorská, praktická lékařka

Nicméně osobně bych spíše šla cestou zhodnocení individuálního rizika, než se pouze opírat o laboratorní vyšetření, které mnohdy může i vést k falešně pozitivním výsledkům a pro pacienta to může generovat určitý stres. Je tedy otázka, jak nakonec ona vyhláška dopadne, ale osobně bych spíše byla pro to riziko individualizovat u určitých věkových skupin.

Kateřina Javorská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu se zkušenou praktickou lékařkou MUDr. Kateřinou Javorskou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.