O čem se mluví! Přijímačky na střední školy odborným pohledem ředitele školy v Novém Bydžově

Školní rok vrcholí. Kdy jsou u vás maturitní zkoušky?
Už to začalo včera. Já tomuto období s úsměvem říkám, že nám začaly žně. Protože naši maturanti začínají psát písemné práce z českého jazyka a z cizího jazyka. A do toho přichází přijímací řízení, pro nás na čtyři dny, protože máme víceleté gymnázium. Takže na konci těch žní doufám, že bude přes 80 žáků držet maturitní vysvědčení a přijmeme přes 116 žáků.

Jedna z nejlepších věcí, která přišla z ministerstva, je systém DiPSY a celé přehodnocení onoho systému odevzdávání přihlášek.
Lukáš Rosůlek, ředitel Gymnázia a Střední odborné a Vyšší odborné školy v Novém Bydžově

Už loni si žáci podávali přihlášky na tři školy a řadili je podle priority. Zamíchalo to nějak výrazněji s počtem přihlášek?
Když porovnám data, tak bych řekl, že zájem o naši školu je konstantní. Když budeme brát v potaz počet deváťáků a žáků v sedmých třídách, tak my jsme spokojeni. Je to víceméně stejné každý rok.

Čtěte také

Dobrý učitel hledá harmonii mezi přírodou a vnitřním světem. Komenský tomu říkal pedagogické umění

Kolik přihlášek přišlo loni a kolik jste mohli vzít uchazečů?
Loni to byl rekordní ročník, kdy jsme přijali přibližně 400 přihlášek do tří oborů vzdělání, do dvou čtyřletých a jednoho šestiletého. Letos je to o trochu míň, máme asi 340 přihlášek. Nicméně já bych viděl jako příčiny toho poklesu jednak že máme méně deváťáků asi o 10 procent proti předcházejícímu roku, potom také v Královéhradeckém kraji jsou školy s novými obory, což jsou třeba Hořice nebo Nová Paka, což nás v Novém Bydžově poměrně ovlivní. A pak je tam onen aspekt, řekl bych psychologický efekt volby střední školy. Protože díky tomu, že ministerstvo zveřejňuje data z přijímacího řízení, tak rodiče vidí, kolik se přihlásilo žáků a ono to hraje určitě svůj význam. Někde je hodně přihlášek, tak my raději dáme na jinou školu.

Jste škola v menším městě, projevilo se to nějak v tom, že by vás žáci psali v přihláškách spíše na druhé nebo třetí místo?
Já si myslím, že jsme velmi specifičtí v tom našem mini regionu, protože kolem sebe máme větší obce a městečka a už jsme známí v tom okolí. Tedy řekl bych, že opravdu je zájem stejný každý rok. My nabízíme celkem 116 míst. Kdybych to měl vzít trošku podrobněji, tak je to 30 míst na čtyřleté gymnázium, 30 míst na šestileté gymnázium a 56 míst na střední odbornou školu.

O které obory je u vás největší zájem?
Poslední tři roky se nám velmi daří s oborem Ekonomika a podnikání. Máme specifický program Management sportu a to je pro poslední roky na vzestupu. A dlouhodobě máme velký zájem o studium šestiletého oboru gymnázia. Tedy z těch 3 oborů jsou tyto 2 velmi žádané. A čtyřleté gymnázium, to je rok od roku. Loni jsme byli velmi spokojeni, bylo asi 105 přihlášek na 30 míst, teď to je kolem 80 přihlášek.

Čtěte také

Pokračují přijímací zkoušky na střední školy. Jak je ale studenti zvládli, to bude známé až v květnu

Systém 3 přihlášek na 3 školy podle preferencí se u vás osvědčil?
Za mě ano. Myslím si, že to má svůj smysl a význam. Já rád říkám, že jedna z nejlepších věcí za tu dobu, co jsem ředitelem, která přišla z ministerstva, je systém DiPSY a celé přehodnocení onoho systému odevzdávání přihlášek. Vidím to jako velmi smysluplné.

Testy z matematiky a češtiny vzbuzují obrovské diskuze. Někdo říká, že jsou příliš těžké, jiný kritizuje, že jsou založené na velmi záludných chytácích a zbytečně plné složitých textů. Cermat je ale obhajuje, že jejich účel je rozřazovací. Jaký je váš názor?
Já se přiznám, že za dobu, co jsem ředitelem školy, tak se můj názor mění. Někdy se přikláním k variantě, ať si to střední školy řeší po svém. Nicméně za mě to splňuje to, co to splňovat má. Je to centrální, hodně to ulehčí administrativě na škole, tak si myslím, že většina ředitelů to kvituje.

Žáci napíší testy, ale výsledky budou znát až 15. května, což je nepříjemně dlouhá čekací doba. To je také kritizováno.
Jak jsem mluvil o těch pozitivech Cermatu, tak asi jediné, co bych vytkl tomuto systému, je pozdní výsledek, až o měsíc později. Ovšem jako ředitel menší školy to úplně neovlivním. Nicméně myslím si, že máme velmi dobře nastavenou komunikaci se zřizovatelem, s Královéhradeckým krajem. Daří se nějakým způsobem tyto věci komunikovat s ministerstvem a pevně věřím, že by se to mohlo posunout dobrým směrem.

Patřím mezi ředitele, které práce velmi baví, protože je velmi pestrá. Jsem ředitelem na sloučené škole, tak to beru, jak to je.
Lukáš Rosůlek, ředitel Gymnázia a Střední odborné a Vyšší odborné školy v Novém Bydžově

Algoritmus žáky setřídí podle výsledků. Pokud budou mít žáci shodné počty bodů, pak mohou rozhodnout kritéria, která si škola stanovuje sama. Co to je u vás konkrétně?
Letos poprvé jsme si mohli dát do pomocných kritérií i prioritizaci. To jsme v minulosti nepoužívali. Nicméně držíme se celkového počtu bodů z jednotné přijímací zkoušky. To je základ. Potom jsou samozřejmě možnosti získat body i za hodnocení předchozího vzdělávání. Můžete získat body za nějakou aktivitu nebo činnost. Přesto základ je výsledný součet bodů, až potom další kritéria. Tam máme třeba vyšší počet bodů z matematiky, z českého jazyka. Máme asi 9 pomocných kritérií.

Čtěte také

iROZHLAS

Ruší Královéhradecký kraj plošně víceletá gymnázia? Kraj to popírá, někteří ředitelé však už třídy neotevřou

Jste ředitelem Gymnázia a Střední odborné školy a Vyšší odborné školy v Novém Bydžově. Je to třikrát víc administrativy?
Ano, už to u nás takto funguje od roku 2018, tedy osmým rokem. Ale nemyslím si, že je více administrativy, v první řadě je to výzva. Patřím mezi ředitele, které práce velmi baví, protože je velmi pestrá. Vzhledem k tomu, že jsem se stal ředitelem na této sloučené škole, nezažil jsem školu z vedoucí pozice před sloučením, tak to beru, jak to je.

Od příštího roku Královéhradecký kraj omezuje víceletá gymnázia, a to konkrétně v Hostinném, v Nové Pace a v Hořicích. Argumentem je mimo jiné více míst pro žáky z devátých tříd a menší vytíženost, například v Hostinném bylo málo děti ve třídách. U vás je na gymnáziu je čtyřletý a šestiletý obor. Jak je vytížený onen šestiletý?
Za dobu, co jsem ředitelem školy, což je tedy osmým rokem, musím říci, že počet přihlášek se každoročně pohybuje mezi 90 až 120. Nikdy tam nebyl výrazný pokles, drží se to víceméně pořád stejně. Takže zájem je, když máme asi 30 míst. Letos máme 106 přihlášek na těch 30 nabízených míst.

Čtěte také

Začínají státní maturity. Studenti gymnázií a odborných středních škol je zahájí didaktickými testy

Na čem to bude podle vás do budoucna záviset, aby se tento obor v Novém Bydžově udržel?
To je otázka. Samozřejmě svoji roli může hrát i politika státu či kraje. Já si myslím, že u nás šestileté studium, které máme v rámci víceletého gymnázia, má svoje jméno. Naši absolventi se pravidelně dostávají na prestižní vysoké školy. I když nejsem úplně příznivec měřit výsledky vzdělávání napříč republikou, tak dosahujeme velmi dobrých výsledků. Myslím, že děláme radost našemu zřizovateli, nevidím tedy důvod k tomu, že by nás to do budoucna mělo nějakým způsobem zasáhnout.

Školu dělají zejména učitelé. Obecně se školy potýkají s nedostatkem pedagogů, jak jste na tom vy v sedmitisícovém městě?
Řekl bych, že poslední roky to není tak velký problém jako v minulosti. Opravdu se hlásí lidé, kteří mají vystudované dané obory, takže s tím problém není. Dlouholetý problém pro mě je najít školního psychologa. To je ale téma, které bychom rozebírali delší dobu. A také rodilého mluvčího, přeci jen tomu se do Nového Bydžova dojíždět úplně nechce. S tím trochu bojujeme.

Lukáš Rosůlek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

O středních školách jsme dnes mluvili s Lukášem Rosůlkem, ředitelem Gymnázia a Střední odborné a Vyšší odborné školy v Novém Bydžově. Děkujeme za rozhovor.