Nový výzkum černého kašle má přispět k lepšímu porozumění nemoci a vývoji efektivnějších vakcín

Evropská vesmírná agentura (ESA) a její americký protějšek NASA ve oznámily rozšíření spolupráce na primárně evropském projektu, jehož cílem je vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě. Program s názvem ExoMars běží již několik let, zbrzdily ho ovšem odklady spojené s pandemií covidu-19 a ruskou invazí na Ukrajinu.

Čtěte také

V Praze funguje unikátní translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon

Mohl by to být významný přelom v boji proti rakovině. Britské charitě Prevent Breast Cancer se podařil ve spolupráci s vědeckým týmem potenciálně průlomový objev ve výzkumu léčby rakoviny prsu: Povedlo se uchovat lidskou prsní tkáň ve zvláštním gelu po dobu nejméně týdne. To odborníkům pomůže lépe pochopit účinnost různých léků a také vyvíjet nové bez nutnosti testování na zvířatech.

Jako objev století hodnotí archeologové nález, který učinil vinař z dolnorakouské obce Gobelsburgu, když rekonstruoval svůj sklípek. Při srovnávání podlahy narazil na kosti, jež podle odborníků patřily mamutovi a jsou staré 30 tisíc až 40 tisíc let. Vinaři Andreasi Pernerstorferovi se objevené kosti zdály příliš velké, vyrozuměl proto památkový úřad, který jej následně odkázal na odborníky. Ti v polovině května přijeli a začali místo podrobněji zkoumat. Odkryli několik vrstev zeminy, přičemž narazili na další kosterní ostatky. Patřily nejméně třem mamutům a jsou prý ve velmi zachovalém stavu.

Čtěte také

Černý kašel je bakteriální, covid virové onemocnění. Vše ve vzduchu vdechneme, nemáme žádné filtry

Státní zdravotní ústav eviduje od začátku letošního roku přes 13 000 případů černého kašle, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. Týdně přibývá přes tisíc nakažených. Letos už na černý kašel zemřeli tři lidé, z toho jeden novorozenec. K lepšímu porozumění nemoci a vývoji efektivnějších vakcín má přispět nový výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Vědci a lékaři teď hledají dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni k unikátní studii přispět.

Čeští vědci jako první na světě přišli s metodou, která přemění peří na hnojivo. Češi snědí každý rok miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemají téměř žádné využití. Končí buď ve spalovnách, nebo na kompostu, kde se ale dlouho rozkládá. Výzkumníci z Ústavu chemických procesů Akademie věd proto vymysleli způsob, jak by se dala nepotřebná surovina využít. Peří hydrolyzují na kapalinu, kterou lze využít třeba jako hnojivo.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!