Neztraťme ideály, neustrňme v iluzích a buďme otevřeni komunikaci, radí psycholožka Kristýna Červená
Dnešní radioporadnu věnujeme dětem a škole. První školní den není jen o návratu k učebnicím a úkolům, ale je to zkrátka návrat do vztahu. Pro někoho radost, pro jiného nervozita, pro dalšího skoro malý žaludeční kámen. Možná je právě začátek školního roku chvíle, kdy se dá hodně věcí udělat jinak, doma i ve škole méně tlačit, více naslouchat dětem.
Jsem ráda, že pozvání do dnešní radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové přijala psycholožka, PhD. Kristýna Červená. První školní den se často tváří slavnostně, ale pod tím může být spousta emocí. Co děti nejčastěji prožívají?
V tom pozitivním slova smyslu děti prožívají těšení se na kamarády, které neviděly přes prázdniny, a třeba i setkání se svými učiteli. Ale na druhou stranu v tom negativním slova smyslu to mohou být emoce spojené s úzkostí, že se zase dostanu do kolektivu, který mě nepřijímá, setkám se spolužáky, kteří se ke mně nechovají hezky. Nebo na mě působit i učitelé, kteří mě třeba minulý školní rok sráželi.
Nejdůležitější je souběh, škola a rodina jsou spojité nádoby. Ty by měly být naplněny touhou poskytnout dětem co nejvíce bezpečí.
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka
Co je nejdůležitější pro ty první školní dny, aby se děti cítily aspoň trošku dobře?
Nejdůležitější je určitě takový souběh nebo spojité nádoby a to je škola a rodina. Obě tyto spojité nádoby by měly být naplněny touhou poskytnout dětem co nejvíce bezpečí, to je základní potřeba. Určitě i my dospělí jsme si vědomi toho, jak bezpečí je pro nás důležité v práci i celkově v životě a doma.
Čtěte také
Pokud bych se zamyslela nad tím, co znamená pocit bezpečí, tak je to jednak přijetí a potom nastavení pravidelného režimu a hranic a také otevřená komunikace rodič a dítě. Totéž de facto by se dalo vyjádřit i ve vztahu ke škole. Myslím, že v současné době už je mnoho učitelů osvícených a snaží se ty první dny věnovat více posilování emočních vazeb a kompetencí, netlačit hned na výkon.
Na některých školách jsou zavedeny i adaptační pobyty hned po začátku školního roku. Což si myslím, že je úplně úžasné.
Poznáme rozdíl mezi běžnou nervozitou dítěte a skutečnou úzkostí ze školy?
Nervozita je samozřejmě mělčí, odezní po prvních okamžicích ve škole. Dítě, i když je ráno nervózní, chystá se na první den do školy, tak se vrátí s úsměvem, prožilo tam nějaké pozitivní zážitky.
Je důležité přistoupit k otevřené komunikaci, to je základ. Pojďme se na to spolu podívat. Dávám ti zprávu o tom, že mi na tobě záleží.
PhDr. Kristýna Červená, psycholožka
Ale potom negativní emoce, ať už je to úzkost nebo nějaké zvýšené obavy, se mohou projevovat tím, že dítě začne somatizovat. To znamená, že ty negativní emoce, které dítě prožívá, neodeznívají a začnou se promítat i do tělesných prožitků. Zvýší se tělesný doprovod emocí, ať už jsou to bolesti břicha, nadměrné pocení, děti jsou celé rozechvělé, třes rukou atd.
Emoce tedy ovlivní i naše fyzické prožívání.
Čtěte také
Co má rodič v takovou chvíli dělat?
V tuto chvíli je určitě nasnadě přistoupit k otevřené komunikaci, to je základ. Pojďme se na to spolu podívat. Je kontraproduktivní bagatelizovat ty potíže, říkat to bude dobré, ani mocenská a zlehčující pozice ze strany rodiče se neosvědčuje. Opravdu je důležitá otevřená a rovnocenná komunikace s tím dítětem. Pojďme se na to podívat, dávám ti zprávu o tom, že mi na tobě záleží.
Chci vědět, co se v tobě děje, ale netlačím na tebe. Důležité také, že i když může být rodič velmi motivovaný a chtít dítěti pomoci, tak někdy onen tlak, zvláště ze strany úzkostných maminek nebo dominantních tatínků, může být velký, to dítě se zasekne a naopak nechce sdělovat vůbec nic.
Tedy dát najevo zájem, podat zprávu o tom, že s tebou chci komunikovat, mám o tebe zájem, ale na druhou stranu nenutím tě a nekontroluji tě. To je také důležitý. Čím je dítě starší, spěje více do puberty, tak je ta kontrola naprosto kontraproduktivní a měla by být nahrazena dialogem. Jak říkám, otevřenou komunikací.
Čtěte také
Co byste poradila pedagogům? Aby nevyhořeli už v říjnu?
Já bych pedagogům poradila, aby respektovali své potřeby, aby začali sami od sebe, protože pokud budou oni OK, tak děti budou také OK. Nebudu tady mluvit o žádných systémech a aktivitách, které by měli dělat s třídou, ale být si vědomi toho, že potřebují čas pro sebe, potřebují čas pro své koníčky a potřebují čas i pro aktivní nebo pasivní odpočinek.
Protože jakmile toto všechno budou mít naplněné, pak mají šanci být dobrými pedagogy a používat nové sofistikované metody. Ale bez toho to nejde.
Co popřát všem do začátku nového roku?
Hodně jsem zmiňovala otevřenou komunikaci, takže bych moc přála všem, aby byli otevření ve svých komunikacích, aby se vzájemně respektovali a aby do života šli s tím, že neztratí ideály, ale neustrnou v iluzích.
Doporučuje psycholožka PhDr. Kristýna Červená. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
