Nevím proč, ale jsem ve Švýcarsku víc v klidu, říká Petr Voldán, autor další série Postřehů odjinud
Možná se teď budou ozývat kravské zvonce. Možná si budeme představovat chuť a vůni výborných sýrů nebo čokolády. Možná zaslechneme i jódlování, protože to všechno patří ke Švýcarsku. Tam se totiž natáčela další série Postřehů odjinud, na kterou se v televizi můžeme těšit od října do prosince.
U natáčení nové série nemohl samozřejmě chybět ani Petr Voldán. Ranní káva u tebe už asi proběhla.
Samozřejmě. Protože to je další trofej do mé sbírky. Šálek je z místa, kde Charlie Chaplin prožil posledních 25 let svého života. Leží kousek od Montreux u ženevského jezera. Máme totiž jeden díl postřehů, které jsi nakousl, a ten se jmenuje zatím pracovně Slavní sousedé od jezera, protože druhým sousedem je ikonická postava skupiny Queen Freddie Mercury.
Všichni o tobě vědí, že miluješ kávu, je to tvoje velká vášeň.
Do natáčení jsem propašoval dva své hrníčky. Jeden s držátkem, které evokuje tekoucí hodiny Salvadora Dalího, protože jsme natáčeli v kavárně tvůrce filmového Vetřelce. Jde o šílené prostředí plné kovu, koster, lebek a podobně. Oni totiž byli nakonec i přátelé, umění Salvadora Dalího totiž Hans Rudolf „Ruedi" Giger, švýcarský rodák, velmi obdivoval, protože byl také excentricky až možná morbidně založený. Doufám, že se nám zážitek z toho baru podaří přenést na televizní obrazovky.
Člověk se tam nějak zpomalí, prostě Švýcarsko má zvláštní esprit. Musím ale říct, že ani při natáčení jsem tomu nepřišel na kloub.
Petr Voldán, publicista
Pojďme říct něco o malebnosti Švýcarska. Jsou tam krávy strakatější a tráva zelenější než třeba v Rakousku?
Naštěstí jsme nepotkali modré krávy, ale jen ty klasické. Kravským zvoncům se v seriálu také věnujeme, byli jsme v dílně, kde se vyrábějí. Z kusu plechu nakonec vznikne nádherný zvonec. Ale ono to není tak jednoduché. I do Švýcarska přišla nová doba a je tam řada aktivistů, kteří tvrdí, že zvonce by měly zmizet z krků švýcarských krav, protože jim údajně škodí. Jsou nějaká měření, že je to stresuje. Jenomže já jsem mluvil s paní, která pochází z hor a zná to na farmách. Ta říkala naopak. Že když některým kravám sebrali zvonce, tak přestaly dojit. Takže příběh je to zajímavý.
A připadá ti Švýcarsko malebnější než Rakousko? Ty máš možnost srovnávat.
Nevím přesně, čím to přesně, ale cítím se ve Švýcarsku víc v klidu. Člověk se tam nějak zpomalí a přitom Rakousko je také kouzelné. Ale prostě Švýcarsko má nějaký zvláštní esprit. Musím ale říct, že ani při tom natáčení jsem tomu úplně nepřišel na kloub.
Čtěte také
Vy jste prý ve Švýcarsku také narazili na stopu agenta 007 Jamese Bonda?
My jsme na něj narazili programově. Když řeknu Piz Gloria, což je restaurace, nacházející se na hoře Schilthorn ve Švýcarsku, tak jsme v bondovce Ve službách jejího Veličenstva. A právě na tomhle kopci se odehrávaly dramatické scény honiček na lyžích a vrtulníkové přelety. Ale mně na tom momentu zaujala ještě jedna věc. Při rešerši k tomuto dílu, natáčet na tom místě bylo fantastické, jsem narazil na informaci, že v jedné z bondovek měl hrát i Jan Werich, což pro mě bylo obrovské překvapení. Měl mít roli padoucha, dokonce byl údajně i týden v Londýně kvůli natáčení, ale nakonec si ho filmaři nevybrali. Údajně proto, že vypadal příliš mile a laskavě na padoucha.
Další, typicky švýcarskou záležitostí, jsou bernardýni.
Bernardýni jsou rasa, která byla došlechtěna přímo u svatobernardského průsmyku v jednom hospicu. A to prý proto, že tam Hannibalova vojska kdysi před mnoha lety zanechaly nějakého ohromného psa, kterého potom ti mniši křížili a z bernardýna udělali psa záchranářského. My tam ale vyvracíme jeden mýtus, že je pro něj typický soudek s rumem. Ten se dostal k bernardýnovi náhodou. Jsou dvě legendy proč. Jedna říká, že ho na vycpaného prapředka všech bernardýnů, který je vycpaný v přírodovědeckém muzeu, pověsil nějaký uklízeč. A nebo že to způsobil jeden anglický malíř, který mu ten soudek namaloval na obraz. Ovšem typické to není.
Celý rozhovor s Petrem Voldánem o tom, co všechno objevil ve Švýcarsku, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Kdybych byl žena, používám kávu jako parfém. Směje se téměř rozený „kavárenský povaleč“ Petr Voldán
U hrnku dobré rozhlasové kávy jsme se dnes sešli ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové s publicistou Petrem Voldánem. Protože tento nápoj je Petrovou celoživotní vášní.
-
Čas na kávu aneb Po stopách východočeských kaváren
Kdybych byl žena, používám kávu jako parfém. Jeden z citátů, které zazní v prázdninovém seriálu. Každou neděli v 18:30 vás Petr Voldán vyzve, abyste si udělali Čas na kávu.
-
Na cestách česko - polským pomezím s Petrem Voldánem
Pořad "Na cestách s Petrem Voldánem" nebude mít ani letos prázdniny. Můžete s ním tentokrát cestovat podél hranic s Polskem, ale z polské strany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
