Nepál očima Petra Švandy: Jel jsem tam kvůli horám, ovšem zamiloval si lidi. Jsou chudí, ale šťastní

V čtvrtek 3. září bude mít o Nepálu v Hradci Králové přednášku cestovatel a zaměstnanec děkanátu Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy Petr Švanda, kterého jsme pozvali do studia. Jak prožíváte to neštěstí, sledujete obrázky v televizi?
Prožívám to hodně osobně, protože Nepál mě zasáhnul. Já jsem dokonce uvažoval o tom, že bych tu přednášku zrušil, protože ji mám laděnu docela humorně a připadalo mi to až jako taková neúcta vůči tamním lidem, pardon. Ale pak jsem si říkal, přednáška se jmenuje Nepál očima Petra Švandy, takže budu vyprávět o tom, jak jsem Nepál poznal, ne o tom, co se tam teď stalo.

Nepálci vás vítají s otevřenou náručí. Jedna paní cosi na políčku okopávala a když viděla, že jdu okolo s kamerou, tak mi i zatancovala.
Petr Švanda, cestovatel

Byl jste také v té postižené oblasti?
Přímo tam ne, ale byli jsme, dá se říci, o údolí vedle. Šli jsme Manaslu Trek, což je obchůzka hory Manaslu, legendární trojhory. Takže to tam znám, dokáži si představit to údolí, které bylo zasaženo. A dokážu si i představit, jak k tomu došlo. Nejsem tedy odborník, ale Himálaje jsou hodně nesoudržné horstvo a každou chvíli tam něco někde padá. Třeba naše evropské Alpy proti tomu hezky drží, protože to je kvalitní kámen. Ale tam je takový slepenec.

Čtěte také

Himálaj vypráví svůj příběh vysokých hor, budhistické kultury a úžasných potomků Tibeťanů

Kdy jste měl možnost se do Nepálu podívat? Při jaké příležitosti?
Kamarád z našeho lyžařského oddílu sháněl partnery, kteří by s ním jeli do Nepálu. Já rád cestuji od malička, tak jsem říkal, že pojedu. On tedy shodou okolností s námi nakonec nejel, ale to je trošku jiná kapitola.

Můžeme trošku Nepál představit? Vím, že na jeho území leží snad 8 ze 14 osmitisícovek, včetně nejvyšší hory světa Mount Everestu.
Já jsem jel do Nepálu kvůli Himálajím, kvůli horám, chtěl jsem je poznat. Ale nakonec musím říct, že mě nejvíc dostali tamní lidé, protože je to úplně jiná planeta, úplně jiný život, jiný způsob myšlení, jiná doprava, jiné úplně všechno.

Jakým stylem života žijí Nepálci, ve srovnání s tím naším?
Jsou nesmírně chudí oproti nám, ale jsou šťastní. Cestovatelé, kteří navštívili Nepál, vypráví o tom, že lidé jsou tam opravdu neuvěřitelně pohostinní, usměvaví, vítají cizince, neodvracejí se, naopak vítají vás s otevřenou náručí. Dokonce se mi stalo, že tam jedna paní cosi na políčku okopávala a když viděla, že jdu okolo s kamerou, tak mi zatancovala.

8 fotografií

Jak jste tam cestovali? S batohem na zádech?
S malým batůžkem na zádech, který jsme měli na den. A měli jsme nosiče, který nesl velký batoh, ovšem ne protože by to člověk sám neunesl. Je dobré nechat tamní lidi vydělat peníze, takže i z toho důvodu jsme měli nosiče. Ten nese dva batohy, sváže si je dohromady a má je pověšené na čele. Popruhy má jen tak, aby mu vyrovnávaly rovnováhu, ale víceméně všechno nosí na čele. A neuvěřitelné náklady. Viděli jsme například, že jeden nosič nesl těžká, železná kamna. Když si chtěl na chvilku odpočinout a napít se, tak se mu ta kamna převrátila. A my jsme je ve třech lidech nemohli postavit. Když jsme je nakonec postavili, tak on je hodil na záda, popruh dal na čelo a šel dál do kopce.

Do čtyř tisíc metrů nad mořem je to v pohodě. A nad pět tisíc metrů už je znát každý metr. Tam uděláte tři kroky a musíte se rozdýchat.
Petr Švanda, cestovatel

První, co vás napadne, když se řekne Nepál, tak jsou asi Nepálci, lidé.
Ano, přesně tak. Ale samozřejmě příroda je tam úžasná. Měli jsme možnost poznat spoustu přírodních pásem. Protože jsme začínali v Káthmándú, což je zhruba 1300 metrů nad hladinou moře. A vystoupali jsme až nad 5 tisíc metrů, kde už prakticky nic neroste. Jinak tam jsou samozřejmě nádherné rhododendronové háje všech možných barev, to je úžasné. Roste tam zvláštní les rakytníků.

Čtěte také

Nepokoušej se změnit Himálaj, protože Himálaj změní tebe. Cestovatel Rudolf Švaříček a jeho láska

Jak se vám chodilo v těch pěti tisících metrech? To už je asi znát, že chybí kyslík.
Kyslík tam je, ale moc ho tam už není. Řeknu to takto, do čtyř tisíc metrů je to v pohodě. Nad čtyři tisíce metrů nad mořem to už cítíte, že je kyslíku méně. A nad pět tisíc metrů už je znát každý metr. Tam se všechno opravdu pronese. Uděláte tři kroky a musíte se rozdýchat. Nechápu lidi, kteří lezou sedmitisícovky bez kyslíku. Ale oni vědí samozřejmě, jak na to. Musíte se aklimatizovat, musíte vždy vylézt o kus výš, pak zase kousek zpátky, aby si organismus zvykl. A údajně prý, kdybych tam byl celý měsíc, tak mi to už vůbec nebude dělat žádný problém.

Mluvili jsme o tamních lidech, kteří vás zaujali svou pohostinností a vstřícností.
Nepálci jsou neuvěřitelně pohostinní. Kamkoli přijdete, dostanete jejich čaj. Je to čaj a jačí mléka nebo máslo, je to slané. Moc mi to nechutnalo, ale u nich je to národní nápoj, takže ho dostanete úplně všude.

Ten úplně největší zážitek z Nepálu vám neřeknu, ten si nechávám na svoji přednášku. Ale řeknu vám jiný, úžasnou cestu rikšou.
Petr Švanda, cestovatel

Nějaké místní pokrmy jste také ochutnali?
Ano, protože jsme byli v rodině, hospoda byla obsazena. Večer nás majitel vzal domů a tam nás pohostil, takže jsme byli i uvnitř jejich domů. Je to úplně jiné prostředí. Třeba už zmíněná kamna. Oni neřežou dříví, to je pro ně drahá záležitost. Nalámou ho a leze to z kamen ven a kouří do místnosti, prostě jak se jim to povede.

Čtěte také

Dobrodružství na Great Himalaya Trail. Pavlína Adam jako první Češka zdolala nejtěžší trasu světa

A jeden nejsilnější zážitek za všechny, protože jich určitě máte hodně.
Ten úplně největší zážitek vám neřeknu, ten si nechávám na přednášku. Ale řeknu vám jiný. Cesta rikšou. Když už jsme končili, tak jsme si říkali, že se musíme také svézt rikšou. Tak jsme jeli na hotel zhruba 500 metrů. Zeptal jsem se řidiče, kolik za ten odvoz chce, a on že dva tisíce rupijí. Tak jsem mu je dal. Což je naprosto neobvyklé, protože všichni smlouvají. Den předtím jsme jeli taxíkem přes půl Káthmándú za čtyři stovky. A teď jsme jeli rikšou 500 metrů za dva tisíce. A on z toho byl v takovém šoku, že mě začal vyprávět svůj příběh, jak živí rodinu. Nakonec pokleknul do prachu a začal mi líbat boty. Ale jsem věděl, že ty peníze tam stejně někde nechám, že je domů nepovezu.

Petr Švanda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Ještě jednou připomenu vaši zítřejší přednášku o Nepálu v 17:30 hodin v Zahradě léčivých rostlin Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a jmenuje se Nepál očima Petra Švandy. Přijďte si poslechnout našeho dnešního hosta. Moc děkuji za rozhovor.