Není to jen o muzice, jde o setkání s lidmi, říká kapelnice dechového orchestru z Červeného Kostelce

8 fotografií

Nejraději diriguje tužkou. A protože by možná ani samotné hráče dnes už jen klasická dechovka tolik nepřitahovala, vybírá pro orchestr také aranže popových a filmových melodií. Kapelnice a učitelka Hana Řezníčková Kukulová je naším hostem.

Jak je to tedy s tou klasickou dechovkou? Byla vaší zálibou nebo nebyla?
Nebyla. Nikdy jsem k tomu netíhla, přestože jsem ji doma slýchávala z televize. To jsem přepínala programy. Netančila jsem jako malá holka na Proč ten jetelíček.

První zmínky o naší kapele jsou z roku 1863, což je více než 160 let. Je to pro nás obrovský závazek, proto to také s oblibou říkám.
Hana Řezníčková Kukulová, kapelnice a učitelka

Přesto jste si k této muzice vztah našla. Představte nám červenokosteleckou kapelu, protože ona má obrovskou tradici.
První zmínky o naší kapele jsou z roku 1863, což je více než 160 let. Je to pro nás obrovský závazek, proto to také s oblibou říkám. Kapela si prošla různými obdobími, stejně jako další kapely a podobné spolky. Nicméně, právě to, že jsme ji udrželi tak dlouho, je to obrovský závazek především pro naše město a občany. Protože na takovou historii může být málokdo pyšný. Máme i ZUŠku, tak bychom se měli všichni snažit, aby kapela fungovala dál. V dnešní době je to ale složitější, musíme děti hodně motivovat, ale snažíme se to táhnout.

Čtěte také

Zdeněk Möglich řídí už 35 let Městskou hudbu Úpice. Taktovku by teď rád předal mladému Adamu Havlovi

Kolik vás je v kapele?
Už teď docela málo, řekla bych takových 25 těch skalních. Spolupracujeme hodně s úpickou kapelou, s panem Möglichem máme spolupráci. Někteří hráči jezdí někdy od nás k nim, jindy zase oni k nám. Ale samozřejmě nejraději pracuji s vlastními zdroji, jak se říká.

Musíme pozdravit pana Möglicha a Městskou hudbu Úpice, asi před půlrokem seděl na vašem místě. To je také skvělá kapela. Takže potřebujete doplňovat řady. Jak je dnes u dětí s tou hudbou? Vy jste také paní učitelka na základní umělecké škole, co učíte?
Já učím hru na flétny. A musím říct, že se mi zdá, že zájem dětí je stabilní. Když se podívám do okolních měst, tak my máme tradici dechovou, takže tyto nástroje se daří naplňovat a děti motivovat k tomu, aby na ně hrály. Máme jim co nabídnout, jsou tam orchestry, vidí tam svoje předky nebo kamarády, tak si řeknou, je to fajn, že mám někde uplatnění.

Městský dechový orchestr Červený Kostelec|foto:MDO Červený Kostelec

Tento region má opravdu hodně kapel. Městská hudba Úpice, Koletova hornická hudba ze Rtyně v Podkrkonoší, Police nad Metují má svůj orchestr. Také Nové Město nad Metují.
Také mají, ZUŠka má. Ale nemají městský orchestr, to už je problém. Kde se tomu řádně nevěnovali, tak jim to zmizelo.

Je to samozřejmě zejména o partě. Vše je o partě, protože když se vám tam nebude chtít chodit, nemáte důvod ani hrát.
Hana Řezníčková Kukulová, kapelnice a učitelka

Jak vy jste se dostala k muzice?
Tenkrát se dělaly výběry ve školkách, možná si to někteří pamatují. My jsme je měli dokonce dvoukolové, protože jsme byli docela početná generace. A pak nám přišel domů lísteček. Mamka akorát přišla z práce, my jsme všichni lítali venku, a ona říká: je tady nějaký lísteček, chceš chodit do hudebky? Já jsem na to říkala: a co tam budu dělat? No, asi na něco hrát. Říkám, tak jo. A od té doby mě to chytlo. Je to láska na celý život, je to životní styl.

Čtěte také

Šarmantní dáma oděná v hudebním kabátě podle poslední módy. „Koletovka“ slaví úžasné 160. narozeniny

Takže byla od začátku flétnička?
Flétna. Ale já jsem moc chtěla hrát na klavír, jako každé dítě. Ale nevešel se nám do bytu, tak jsem si musela vybrat jiný nástroj. Takže to byla příčná flétna, úplně jasně, i když mi nabízeli jiné nástroje. V tu dobu se u nás přestávala učit příčka, ale já jsem řekla, buď na příčku nebo nic. A dopadlo to.

Červenokostelecká dechovka je jednou z nejstarších kapel u nás. Které roky patřily k těm nejhezčím nebo nejslavnějším?
Myslím si, že pro každého kapelníka, ale i hráče, když hrál v orchestru, to bylo nejhezčí období. Sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století byla obdobím, že se kapela rozšiřovala, bylo tam hodně hráčů a opravdu se intenzivně pracovalo, i s kosteleckou ZUŠkou tenkrát.

Vy jste začala v kapele hrát na flétnu?
Ano, to mi bylo asi 14 let. Takový klasický věk, kdy se vstupuje do orchestrů, po osmé třídě základní školy například. Začala jsem také hrát ve velké partě.

Čtěte také

Pamatuje stavbu a otevření Národního divadla. Koletova hornická hudba prostě nestárne

Jezdili jste určitě i hodně na zájezdy, i do zahraničí? Na co ráda vzpomínáte?
Několikrát jsme byli v Německu, jezdilo se do Anglie, ale to mě vždy minulo. Ani ve Francii jsem nebyla. Zpívala jsem v náchodském sborečku, takže se to tak trošku překrývalo.

A když jste potom uchopila dirigentskou hůlku jako kapelnice?
Byli jsme párkrát v Polsku v rámci příhraniční spolupráce. Měli jsme spolupráci se starší kapelou z polských Žabkowic, našeho partnerského města. Do Slawna jsme absolvovali dva krásné zájezdy. Máte z toho krásné zážitky.

Pro kapelu je určitě důležité mít tu správnou partu. A musí být i velká zodpovědnost pochopitelně. Aby vše bylo v určitých mezích. Jak to je u vás?
Tady to platí také. Musíme být v mezích a je to samozřejmě o partě. Vše je o partě, protože když se vám tam nebude chtít chodit, nemáte důvod hrát. Není to jen o samotné muzice, že si tam půjdu sednout a odehraji svůj part. Je to o tom, že se setkám s lidmi, že spolu něco zažijeme a strávíme spolu hezký.

Čtěte také

Novoměstská filharmonie, to je skvělá parta muzikantů a jediná neprofesionální filharmonie v kraji

Jak často se scházíte?
Scházíme se každý pátek, pokud se sejdeme v dostatečném množství. Máme také pauzy, jako například po vánočním koncertě nebo o prázdninách. Ale snažíme se dodržovat ony pátky.

Co tedy hrajete? Jakou muziku máte rádi a kdo ji vybírá? Máte demokratický systém v tomto směru, nebo platí, co řekne kapelnice, to se hraje?
Většinou řeknu, co bychom měli hrát a to ve finále navrhuji. Máme poslední roky velice šikovné zpěváky, co se zajímají a chtějí spolupracovat, takže si řeknou sami, co by chtěli zahrát. A právě prostřednictvím Zdeňka Möglicha z úpické dechovky máme možnost si vod nich vzít aranže. On je aranžér, takže teď se hodně zpěváci angažují ve výběru hudby. Většinou jsou to melodické, krásné písničky s velikou muzikální hodnotou.

Co vás čeká v nejbližší době? Kdybyste nás měla pozvat na nějaký koncert?
Ráda bych všechny pozvala na vánoční koncert 6. prosince. Je to druhá adventní sobota od 18 hodin. Budeme mc rádi, když přijedete do Červeného Kostelce.

Kapelnice Městského dechového orchestru v Červeném Kostelci Hana Řezníčková Kukulová byla naším hostem. Děkuji za rozhovor.