Němečtí rytíři žádají vrátit zabavený majetek, pozemky i Bouzov či Sovinec
Téměř 14 tisíc hektarů půdy a několik budov chce od státu vrátit v rámci církevních restitucí Řád německých rytířů. Na seznamu památek se objevily například hrady Bouzov a Sovinec, zámek a chudobinec v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka.
Řád německých rytířů provozoval před druhou světovou válkou na severu Moravy řadu školních zařízení, patřily mu nemocnice nebo domovy důchodců. Právní zástupce řádu Václav Zeman říká, že pokud by jim byl majetek vrácen, využili by ho hlavně ke vzdělávacím a charitativním účelům.
"Tak především žádosti nebudeme posuzovat my, ale jiné orgány. Pochopitelně posláním řádu je, aby jeho majetek sloužil ke vzdělávacím a charitativním účelům. Aby pokud možno mohla být z toho majetku financována také duchovní správa. Tedy přibližovat veřejnosti duchovní hodnoty křesťanství a také řádu,“ přiblížil právník.
Jeho slova potvrdil také vikář velmistra otec Metoděj. Dodal, že pokud by byl řádu majetek vrácen, využili by ho k provozu například zdravotnických a sociálních zařízení.
„Specializovali bychom se třeba na školství a na lázeňskou péči, kterou můžeme poskytovat. A v jejím rámci také na pečovatelskou službu, která v současné době funguje v Bruntále. To je ten základ, do kterého by výnosy a prostředky šly,“ řekl.
Řád před válkou vlastnil rozsáhlé majetky. Kromě pozemků mu patřily například hrady Sovinec a Bouzov nebo lázně Karlova Studánka. Nyní je chce zpátky. Starostu obce Bouzov Zdeňka Foltýna nárok řádu prý nepřekvapil.
„Pro nás to není žádná novinka, protože soudní žaloby už probíhají možná 15 až 20 let. Zákon o církevních restitucích tomu svým způsobem napomohl,“ potvrdil.
Hrad Bouzov by podle řádu zůstal veřejnosti otevřený. Slouží už teď jako řádové muzeum. „My jsme byli ve styku s představiteli řádu, kteří říkali, že i pokud by Bouzov získali, zůstal by do budoucna přístupný veřejnosti. Protože už historicky sloužil jako propagace řádu, jako muzeum řádu. Takže pokud to tak bude pokračovat dál, žádný problém s tím není,“ dodal starosta.
Bouzov má dnes ve správě Národní památkový ústav. Jeho ředitelka Naděžda Goryczková připomíná, že i po vydání hradu by jakékoliv změny nebo obnova památky musely probíhat v souladu se zákonem o státní památkové péči.
„Musela by být vydávána závazná stanoviska na základě odborného posouzení a vyjádření Národního památkového ústavu. Čili museli by se chovat stejným způsobem jako všichni vlastníci kulturních památek v této zemi,“ řekla Goryczková. Se samotným předáním památek ústav podle ředitelky žádný problém nemá.
Vyvlastnění na základě Benešových dekretů řád zpochybňuje
O majetek Řád německých rytířů poprvé připravili nacisté, pak Československo na základě dekretů prezidenta Beneše. To ale řád zpochybňuje.
„Ten řád totiž z jedné části nebyl zkonfiskován vůbec. Byl převzat až vyhláškami 50. letech a z části, zvláště u lesních pozemků, byl znárodněn na základě pozemkové reformy v roce 1949. Protože konfiskace na základě Benešových dekretů trpěla od začátku takovými vážnými právními vadami, že nemohla nastat,“ řekl vikář velmistra otec Metoděj.
Historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV potvrdil, že skutečně není právně jasné, jestli majetek opravdu vlastnil řád 25. února 1948, jestli mu nebyl zabaven už před tímto datem. „Soudy sice o této záležitosti jednaly, ovšem s tím, že definitivně nerozhodly. Proto je to právně sporné,“ uvedl.
Podle něj přišla žádost Řádu německých rytířů v nejméně vhodné době, kdy se jedná o vládě a ukazuje se, že církevní restituce budou jedním z horkých témat.
„Protože tady se jedná o záležitost, která by mohla posunout vydávání církevního majetku za hranici 25. února 1948 směrem k roku 1945, což je nepřípustné. Je to tedy nešťastná záležitost v tuto chvíli a myslím, že se řád tohoto majetku nedočká,“ uvedl.