Největší zajímavostí pevnosti Josefov u Jaroměře je tajemné podzemí. Projdete ho s lucernou i ve tmě
Pevnostní město Josefov severovýchodně od Hradce Králové je jednou z našich nejvýznamnějších fortifikačních památek. Nechal ji postavit císař Josef II. v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Dnes si tam můžete prohlédnout i část podzemních chodeb, lapidárium s Braunovými sochami, obytné kasematy nebo se rozhlédnout z hradebního valu.
Barokní pevnost Josefov stojí na vyvýšeném místě nad soutokem řek Labe a Metuje. Základní kámen ke stavbě na zelené louce položil sám císař Josef II. na začátku října roku 1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle dobových francouzských fortifikací. Jejich mohutnost zaručovala odolnost proti nepřátelské dělostřelecké palbě. Síla pevnosti spočívala i v palebné síle, v zátopových kotlinách i v takzvaných suchých příkopech.
Kromě obranných valů byla vybudována i původně 45 kilometrů dlouhá síť podzemních chodeb s minovými větvemi. Zároveň také vyrostlo pevnostní město Josefov, pozoruhodné svým vnitřním uspořádáním vojenských a civilních budov a jejich jednotným vzhledem.
Ve své době to byl ojedinělý projekt, který patřil mezi nejvyspělejší pevnosti nejen v habsburské monarchii, ale v celé Evropě.
V případě napadení (ke kterému ale nikdy nedošlo) bylo tuto dominantu připraveno bránit až 12 tisíc vojáků. Například v prusko–rakouské válce, která se na bojištích východních a severních Čech odehrávala v roce 1866, použili Prusové novou taktiku: pevnost prostě v bezpečné vzdálenosti obešli. Za Velké války zde byl zajatecký tábor, za druhé světové války sloužila pevnost německým okupantům, po ní pak sovětské armádě. Až po roce 1989 se tam usídlila posádka Armády ČR.
Do dnešní doby se dochoval hlavní hradební val a většina budov uvnitř pevnosti. Vstupní areál podzemních chodeb získal současnou podobu v uplynulých dvaceti letech. Většinu oprav zajistili nadšenci a dobrovolníci.
Chodbami s lucernou v ruce
Kromě samotného pevnostního města Josefova, které je běžné přístupné návštěvníkům, se z prohlídkové trasy Bastion No. I dostanete z nádvoří do obytných kasemat a do lapidária s původními sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna a jeho následovníků. Rozhlédnete se z vyhlídky na hradebním valu, ale hlavně projdete se zatajeným dechem částí podzemního obranného systému pevnosti. Z labyrintu podzemních chodeb je dnes návštěvníkům přístupný jeden kilometr.
S lucernou v ruce budete naslouchat příběhům, ze kterých se tají dech. Budete obdivovat vojáky, kteří se tu běžně pohybovali ve tmě. Orientovali se i po hmatu prostřednictvím kovových destiček s plastickými (vystouplými) čísly, kterými byly jednotlivé chodby označené. Absolutní tmu vám průvodci dopřejí také, ale předtím vás seznámí se smutným osudem stavebního políra Ignáce Pábila.
V pevnostním městě se budete pohybovat po pravoúhlých ulicích s domovní zástavbou, na Masarykově náměstí určitě nepřehlédnete kostel Nanebevstoupení Páně, který je identický s kostelem Vzkříšení Páně v sesterské pevnosti Terezín.
K návštěvě vybízí i První vojenskohistorické muzeum M. Frosta, Pevnostní kovárna Josefov, v Bastionu IV pak i model pevnostního města v měřítku 1:300, který zabírá plochu 34 metrů čtverečních. Pro děti jsou tu lákavé zážitkové prohlídky s plněním úkolů, o prázdninách se návštěvníků ujmou průvodci v dobových kostýmech.
Pro příjemnou procházku slouží v každém ročním období cesta okolo venkovní části pevnosti v délce 3,6 kilometru s výhledy do okolí, mimo jiné na Orlické hory nebo Krkonoše. Do Josefova se můžete vydat i na kole rovinatým terénem po cyklostezce z Hradce Králové v délce 23 kilometrů a zpátky se svézt vlakem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
