Největší hornické muzeum u nás najdete v Příbrami. Zajímavou expozici představuje Památník Vojna

4. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vyhlídková věž v areálu Hornického muzea Příbram

Hornické muzeum Příbram ve Středočeském kraji patří k nejstarším muzeím v České republice. A svým rozsahem nese primát jako naše největší hornické muzeum. V rámci pěti poboček se zájemci mohou seznámit s historií těžby stříbra, zlata, uranu i povltavské žuly. Zvláštní místo ale v rámci muzea zaujímá Památník Vojna Lešetice. Toto bývalé vězeňské zařízení si vedle svědectví o těžbě uranu dodnes zachovalo autentickou atmosféru nejtěžší komunistické perzekuce.

Hornické muzeum Příbram bylo založeno již v roce 1886. V jeho podzemí vedou kilometry chodeb a v celkem pěti pobočkách je rozmístěno 70 stálých expozic. V Hornickém skanzenu Březové Hory v Příbrami můžete navštívit několik bývalých dolů na těžbu stříbrných rud a projet se v podzemí důlním vláčkem.

I když je město Příbram spojeno především s historií těžby stříbra, v okolí města probíhala i těžba dalších komodit. O těžbě a zpracování nejvzácnějšího kovu se dozvíte v Muzeu zlata v Novém Kníně i ve Špýcharu v Prostřední Lhotě, kde se vedle zlata těžila také povltavská žula. Ve Skanzenu Vysoký Chlumec se kromě cenných památek venkovské architektury seznámíte s těžbou a zpracováním kamene. Mezi pobočkami má ale zvláštní místo Památník Vojna Lešetice. Návštěvníci se v něm dozvědí vše o těžbě uranu a o historii politických vězňů v Československu.

Vězení zpočátku zaplňovali lidé bez soudu

Tento původně největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu v letech 1951 až 1961 fungoval pod názvem Nápravně pracovní tábor Vojna jako vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu. Je umístěn uprostřed lesů v blízkosti obce Lešetice na úpatí vrchu Vojna, po kterém byl pojmenován. Krátce po komunistickém převratu začali od poloviny roku 1949 tento bývalý zajatecký pracovní tábor zaplňovat lidé, kteří byli z politických důvodů protiprávně internováni bez soudu. Nechyběli mezi nimi významní vědci, sportovci, duchovní i hrdinové protinacistického odboje v zahraničí.

Pohled na areál Hornického muzea Příbram z věže

Mezi šestnácti historicky nejdůležitějšími dochovanými stavbami má své zvláštní místo bunkr, který byl za účelem korekce vězňů postaven v roce 1951 na příkaz velitele nově vzniklého vězeňského zařízení, a to dokonce v rozporu s tehdejším platným komunistickým vězeňským řádem. Jednalo se o malý prostor s nízkým stropem a bez okna, kde byli vězni drženi až několik týdnů. Na památku jejich utrpení tu návštěvníci často nechávají na podlaze svíčky.

Autentické jsou i budovy, které sloužily jako ubytovací, stravovací a ošetřovací zařízení. Interiéry jsou v původním stavu a každý návštěvník si může představit pocity vězně, který tu proti své vůli trávil řadu let. Tísnivou atmosféru má i pohled na celý areál z věže budovy ředitelství památníku. Je obehnaný ploty s ostnatými dráty a zvláštní ochranu má centrální ostřelovaný prostor, kde bylo možné při nepovoleném pohybu bez varování kohokoliv zastřelit.

Soupis obětí vyplnil celou stěnu

V budově velitelství je umístěna stálá výstava věnovaná historii politických vězňů v Československu a některé exponáty přibližují samotný vězeňský areál. Vedle mnoha fotografií a dokumentů je tu vystavený například oděv, ve kterém vězni fárali, a který nesměli odložit ani po příchodu na ubytovací zařízení. V zadní části velitelství je na památku všem obětem komunistické perzekuce vybudovaná menší kaple. Na bílé stěně tu najdete soupis všech československých občanů popravených po únoru 1948. Celkem 247 jmen. Poslední poprava proběhla 17. listopadu 1960.

Letos slavíme 20. výročí krajů České republiky. Vybrali jsme proto pro vás ty nejzajímavější místa z každého kraje. Jaká jsou další NEJ v Středočeském kraji?

Rotunda sv. Petra a Pavla v Budči u Zákolan – nejstarší dochovaná stavbu na území České republiky. Přemyslovský kníže Spytihněv ji nechal postavit někdy po roce 895. Podle legendy se právě tam učil kníže Václav písmu.
Zámecký park Konopiště – největší krajinářský park v České republice. Jeho rozloha je 340 hektarů.
Nejstarší pěší turistická trasa Klubu českých turistů – kdysi spojovala Štěchovice u Prahy a legendární Svatojánské proudy. Vyznačena byla 11. května roku 1889. Dnes vás zavede do blízkosti Slapské přehrady.

Příbramské uranové ložisko vydalo za dobu své existence 49 tisíc tun uranu, což představovalo 36 procent celkové těžby uranu v tehdejším Československu. Československo se tak zařadilo mezi 12 nejvýznamnějších těžařů uranu na světě. Tichým svědkem kdysi rozsáhlé těžby je dnes obrovský odval z hlušiny, který je součástí celého areálu.

Spustit audio