Nejstarší školní hvězdárna u nás vznikla v Jeseníku. Stále je v provozu
Jesenická hvězdárna vznikla v 60. letech jako první česká školní hvězdárna. Dnes ji spravuje Středisko volného času Duha a nabízí pozorování oblohy jak dětem v astronomických kroužcích, tak i široké veřejnosti. Město za ni vděčí agilnímu učiteli fyziky, který její vybudování prosadil i přesto, že mu tehdejší orgány příliš nepřály.
Hvězdárna sídlí v rozsáhlém areálu někdejšího kláštera řádu sv. Voršily v těsné blízkosti historického centra Jeseníku. V roce 1957 byla v klášteře zahájena výuka v osmileté národní škole a škola zde sídlí dodnes. Kromě toho je v areálu také sídlo Střediska volného času Duha a bývalá klášterní kaple je vyhledávaným kulturním centrem.
Jedním z pedagogů, kteří ve zdejší škole po válce působili, byl i fyzikář Vladimír Petřkovský. Do Jeseníku se přistěhoval po válce z Kelče u Hranic. Své hodiny obohacoval o názorné ukázky učiva demonstrované na pomůckách, které si mnohdy sám vyráběl. Když tedy objevil na budově školy kupoli, která vypadala jako hvězdárna a v ní předválečný dalekohled, bylo jasné, že zde hvězdárna prostě bude. Chvíli to trvalo, ale v roce 1964 se začalo stavět a 29. září 1965 vešla hvězdárna do provozu, v té době jako jediná školní observatoř u nás.
Hvězdárna má kromě hlavního dalekohledu umístěného v otáčivé kupoli ještě další menší dalekohledy, které si pořídili buď soukromí vlastníci, jiné jsou majetkem Střediska volného času, které hvězdárnu provozuje. Z terasy vedle kopule je vidět celé bližší centrum Jeseníku včetně významných památkových budov. Nejvýraznější je budova Vodní tvrze, ve které dnes sídlí jesenické muzeum.
V areálu kláštera uvidíte také zbytek březové aleje, která byla vysazena v dubnu 1961 u příležitosti letu Jurije Gagarina do vesmíru.
Hvězdárna v Jeseníku je po dohodě přístupná veřejnosti, jednoho z průvodců dělá i syn zakladatele observatoře Jiří Petřkovský. Od něj se dozvíte i zajímavé příběhy z historie hvězdárny i života lidí kolem ní.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nová zelená úsporám má fungovat do roku 2029. Peníze by měly stačit, říká Valdman
-
Zásah do nezávislosti justice? Jde o nepochopení, říká k trestní politice vlády Vesecká
-
Politolog: Babiš vysává své partnery. Před volbami se vždy ukáže, že jeho pud je mít co nejvíc hlasů
-
Karlovarsko bylo vojenským regionem, mohla by tu být armádní vysoká škola, navrhuje Vildumetzová











