Nechci pomáhat jen jednou ročně, říká zpěvák Jan Bendig

6. září 2019

Nadační fond Albert už deset let pomáhá plnit sny dětem z dětských domovů po celé České republice, byli mezi nimi i Míša a Filipem z dětského domova v Nymburce, kteří si přáli setkat se se zpěvákem Janem Bendigem. Vyrazili spolu na bobovou dráhu.

„Byl to pro mě splněný sen, protože ho hodně poslouchám. Jsem opravdu moc rád a děkuji nadaci, která mi to umožnila,“ říká Filip a Míša jej doplňuje: „Já mám Honzíka ráda dlouho a dlouho už ho poslouchám. Má dar od Boha a prosadil se s ním. Dává nám tím naději.“

Jan Bendig je pro Filipa a Míšo vzorem i proto, že by jej oba rádi následovali v pěvecké kariéře.

Setkání s Míšou a Filipem bylo zajímavé i pro Jana Bendiga:

„Mám radost z toho, že jsem mohl splnit dětem přání. Bylo to krásné odpoledne a udělalo radost i mně.“

Setkali jste se o prázdninách…Jaké bývaly ty vaše?

„My jsme hlavně blbnuli se sourozenci. Bydleli jsme na vesnici, takže jsme stavěli bunkry, měli jsme obrovskou partu kamarádů, s nimiž jsme si společně hráli. S rodinou jsme jezdívali na chatu, na výlety. Vzpomínám na to dodnes.“

Byl jste hodný kluk, nebo museli být rodiče občas důraznější?

Jan Bendig s Míšou a Filipem

„Máma mi musela leckdy něco několikrát opakovat a poslechl jsem, až se do toho vložil táta, který byl na nás přísný, když musel.“

Dneska jste už dospělý, ale posloucháte ještě mámu s tátou?

„Když jsem v Praze, tak si žiju svůj život, ale když jedu do Hradce, platí pravidla rodičů. Takže žádné příchody v jednu v noci. Ale je to hezké, cítíte se na chvíli být zase dítětem.“

Jaké byly vůbec ty letošní prázdniny?

„Šílené. Procestoval jsem hodně zemí a zažil krásné koncerty. Bylo to pro mě jedno z nejkrásnějších období. Teď chystáme duet s Milanem Peroutkou, brzy se bude točit klip. Půjde o romsko-českou písničku. Chystám také spolupráci s Patem, to je slovenský raper. Projektů bude hodně. Chtěl bych se vrátit k charitě a ne pomáhat jen jednou ročně. Rád jezdím do dětských domovů a příběhy dětí v nich jsou někdy opravdu velmi silné a dojemné. Potkal jsem třeba jedenáctiletého kluka, kterého týrala vlastní babička a on mi ukazoval jizvy po ranách nožem, které mu způsobila. Říkal jsem si, jak je silný, přestože zažil více než my za celý život. Klobouk dolů před těmi dětmi. Ale věřím, že to zvládnou, protože jsou silnější než my všichni ostatní.“

autor: ide
Spustit audio