Nebojte se zkoušet tvořit, nejdůležitější je udělat první krok, směje se keramička Markéta Čermáková

A řekneme vám víc také o dílnách v Kohoutově, kde si lásku ke keramice předávají lidé z generace na generaci. Právě z Kohoutova totiž k nám do studia přijela keramička Markéta Čermáková.

V každém větším městě jsou centra volného času i základní umělecké školy. Za mě je tohle úplně nejjednodušší cesta, jak začít.
Mgr. Markéta Čermáková, keramička

Pamatujete ještě svůj první keramický výtvor?
Určitě, je to tedy bohužel už dávno, přes 25 let, a bylo to na Základní umělecké škole v Trutnově, kam jsem chodila. A tím výtvorem byla keramická dýně. Darovala jsem ji tatínkovi jako těžítko a on ji potom zase zpátky daroval mě. A už mi jako těžítko zůstala.

Čtěte také

Keramička Veronika Volejníková: Život je plný překvapení. Stejně jako keramika vytažená z pece

Byla keramika pro vás láska na první hliněný dotyk?
Byla. Začala jsme na základní umělecké škole a potom jsem si vyhledala kurzy v okolí. Pocházím z Trutnova, takže nejblíže byl Kohoutov, kde jsem byla před asi 27 lety poprvé na kurzu. Pak jsem skončila gymnázium a odešla na vysokou školu a s keramikou jsem si dala více než dvacetiletou pauzu. Začala jsem studovat teologii a psychosociální studia. Stala jsem se nemocniční kaplankou, kterou jsem dělala zhruba 8 let. Pak jsem pracovala také ve farmaceutickém průmyslu a následně přišla do Kohoutova zase zpátky ke keramice.

Z čeho všeho se dá přejít ke kreativní činnosti. Léčbě duše, kterou jste studovala, se svým způsobem věnujete dodnes, protože věřím, že i vaše dnešní činnost je zdraví prospěšná.
Je spousta našich kurzistů a kurzistek, kteří si k nám jezdí odpočinout od ruchu velkoměsta, od své práce i různých komerčních byznysů. Věnují se u nás keramice a pak se jí věnují i ve svém volném čase, protože potřebují nějakou kompenzaci ke své práci. Potřebují onu tvorbu.

Základem je hlína. Když si ji pořídíte domů, můžete z ní modelovat. A když už se do toho pustíte, začnete nakupovat stroje a pece.
Mgr. Markéta Čermáková, keramička

Jaký by měl být ten první krok ke keramice?
Asi úplně nejlepší je najít si nějaký kroužek keramiky. V každém větším městě jsou centra volného času, někdy i základní umělecké školy dělají kurzy pro děti i pro dospělé. Za mě je tohle úplně nejjednodušší cesta, začít chodit do kurzu a hlínu poznat.

Čtěte také

Život jako na houpačce. Keramička Blanka Hrušková je silná žena, schopná poprat se s nepřízní osudu

Pokud bychom se chtěli věnovat keramice sami doma, tak co si pořídit a zkoušet?
Základem je hmota, hlína. Když si ji pořídíte domů, můžete z ní potom modelovat. A když už se člověk do toho pustí, tak začne nakupovat různé stroje a pece. Ale to už je docela finančně náročné. Ale fajn je klidně začít doma, koupit si hlínu, nechat si i poradit někde v keramickém kroužku nebo v centru volného času. Tam často i nabízejí, že vám hlínu potom vypálí.

Pokud bychom si rádi pořídili i nějaké nářadí na modelování, co bychom ideálně měli mít v domácí výbavě?
Určitě nějakou dřevěnou špachtli, těch je mnoho tvarů a velikostí. Můžete tedy mít několik špachtlí a každou používat na něco jiného. Potom jsou to taková plochá dřívka, kterými můžete také uplácávat tvary a nějak dílo dál modelovat. A jistě se doma hodí i houbička.

Co je pro začátek nejdůležitější?
Myslím si, že je velmi výhodné mít dobré vedení, když vám to někdo ukáže a vše vysvětlí, řekne, jak na to. Určitě se dá tato cesta ujít také jako samouk, dá se učit i třeba podle různých návodných videí, ale tam jen vidíte, jak někdo něco dělá. Ale už se třeba nedozvíte, jak mít umístěny prsty uvnitř nádoby a co přesně s nimi dělat. Ale každý začátečník si musí projít stadiem, že mu to nejde.

Čtěte také

Keramička Jana Hlináková: „Co může být radostnějšího, než z beztvaré hmoty tvořit dárky pro druhé?“

Jste pravděpodobně nejznámější keramickou školou v naší republice, jezdí k vám lidé z celého světa. Takže dostat se k vám je možná složitější. Čím si myslíte, že to je?
Jednak se u nás hodně dbá na kvalitu vyučujících a obecně kvalitu výuky. A také na to, aby se lidé, kteří k nám přijedou, opravdu něco naučili. Samozřejmě je to i nějaký dovolenkový či wellness aspekt, ale to učení je hlavní, co lidem poskytujeme. Oni u nás získají znalosti a schopnosti, které pak používají ve své tvorbě.

Máte nějaké poselství pro ty, kteří by měli chuť začít tvořit keramiku?
Hlavně by měli chtít začít, udělat první krok a nebát se toho. Nebát se třeba oslovit i nějakou školu, nějaký kroužek. Nebo si prostě koupit nebo i nakopat hlínu a zkoušet tvořit.

Celou radioporadnu s keramičkou Markétou Čermákovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.