Navázal jsem na to, co vymysleli předchůdci, říká prof. Palička, držitel Ceny Dr. Františka Ulricha
Za celoživotní špičkovou práci v oblasti klinické biochemie a osteologie a za rozvoj Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové získal Cenu Dr. Františka Ulricha prof. Vladimír Palička. Přijal pozvání Lady Klokočníkové do rozhlasové kavárny.
Gratulujeme k tak významnému ocenění.
Děkuji, ale to ocenění patří celé nemocnici a fakultě.
Čtěte také
Patří vám právem. Dovolte ještě jednou za všechny naše posluchače poblahopřát k tomuto ocenění, protože je opravdu za špičkovou práci. V současné době stále vedete Osteocentrum, šíříte dál myšlenku, abychom se o sebe starali. My jsme se tady sešli naposledy před 10 lety, strašně to uteklo. Co se za těch 10 let změnilo ve vašem životě?
Je dlouhá doba přeci jen, i když s postupem věku to utíká rychleji a rychleji, čehož jsme si všichni vědomi, že roky mizí strašně rychle. My jsme se viděli v době, kdy jsem ještě byl ředitelem hradecké fakultní nemocnice a blížila se doba covidu. To byla těžká doba, opravdu velmi těžká.
Vzpomínám, kdo všechno byl ředitelem fakultní nemocnice. Po listopadu 1989 byl prvním Ivan Drašner, který už bohužel není mezi námi. Pak přišel Leoš Heger, Roman Prymula a pak jsem to byl já. Teď je ředitelem Aleš Herman.
Člověk může v životě něco dokázat, pokud může stavět na těch, co udělali něco před ním. Něco připravili a vy to dotáhnete.
prof. Vladimír Palička, držitel Ceny Dr. Františka Ulricha
Já to neříkám jen proto, abych připomněl ta jména, ale jestli člověk může v životě něco dokázat, tak je to proto, že může stavět na těch, co udělali něco před ním. Něco připravili, něco vymysleli a vy to dotáhnete. Nemocnice, to je strašně dlouhá a velká loď. Jak se říká, než otočíte kormidlem, než se ta loď pohne, tak to trvá.
Čtěte také
Takže je potřeba navazovat na ty, co byli před vámi. A když se to podaří, tak je to skvělé. Já jsem za mé děkanské doby, když jsem byl předtím ještě děkanem lékařské fakulty, otevíral výukové centrum ve fakultní nemocnici. A sklízel jsem v uvozovkách slávu. Ale to vůbec nebyla moje sláva. To vymysleli a připravili ti, kteří byli přede mnou.
Jen přišla doba, kdy se to dokončilo a já jsem byl zrovna v té pozici. Navazoval jsem na to, co mí předchůdci vymysleli. A jestli se mi podařilo připravit něco pro ty, co jsou budou po mně, tak budu jen rád.
Čeho vy sám si ceníte na své práci nejvíce za uplynulé roky? Protože když člověk dostane takové ocenění, je to určitý důvod k ohlédnutí.
Je to důvod k zamyšlení a ohlédnutí a takovému pocitu, že si to tak třeba úplně nezasloužím. A proč a za co. Čeho si tedy v životě nejvíce vážím. Vynecháme-li mých rodičů, kteří mě připravili do života a kterým za to děkuji, tak si nejvíce vážím toho, že v lékařském povolání mohl lidem pomáhat.
Čtěte také
To je nejvíc, co můžete udělat, když někomu jinému pomůžete. Já se teď věnuji osteologii, což jsou metabolická onemocnění kostí. Všichni víte, co je osteoporóza. Tak to je dnes můj dominantní zájem. Velmi si vážím toho, že se mi společně s dalšími kolegy podařilo tento obor v republice vybudovat.
On vznikl před 25 či 30 lety. Někdo stál u jeho zrodu, rozvinul se a dnes je velmi dobře fungující. My jsme prosadili před třemi lety screeningové vyšetření na osteoporózu u populace a za ty roky tímto vyšetřením prošlo půl milionu lidí. To je jeden z nejúspěšnějších screeningů vůbec.
A musím říct, že se nám v cílové skupině, což jsou dámy okolo 60 až 65 věku, kde je to riziko velké, podařil záchyt 20 procent. Každá pátá žena v tomto věku je ohrožena tím, že má osteoporózu a nám se to podařilo zachytit včas v době, kdy tomu můžeme předejít, aby se to rozvinulo, kdy to můžeme léčit.
A nedojde k onomu známému strašáku, což je zlomenina krčku stehenní kosti. To je důsledek osteoporózy a je to stále ještě velmi závažná komplikace. Velmi závažné onemocnění, které má ve svých důsledcích do roka více než dvacetiprocentní úmrtnost. Každá pátá žena po zlomení krčku stehenní kosti do roku umírá na komplikace, na zápal plic.
Na rozvrat metabolismu. Už nechodí, zůstává ležet, už není pohyblivá. Život a jeho kvalita života je pryč. Tedy to je jedna z věcí, kterých si velmi vážím, rozvoj screeningového vyšetření na osteoporózu.
Celý rozhovor Lady Klokočníkové s profesorem Vladimírem Paličkou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
