Naučme se dobře rozlišovat mezi pozitivní a negativní manipulací, doporučuje psycholog Jan Lašek
O manipulaci a manipulátorech si povídáme v radioporadně Českého rozhlasu Hradec Králové s psychologem doc. PhDr. Janem Laškem, CSc. Jak ukazují i stále se rozšiřující případy telefonických podvodů, jak poznáme, že nás někdo tlačí tam, kde být nechceme? Jak ideálně reagovat?
Já se jako moderátorka celé dopoledne snažím, aby bylo lidem dobře, aby měli důvod poslouchat a třeba se i s usmát. Jsem manipulátorka?
Určitě v dobrém slova smyslu. Musíme si vždy uvědomit, co je cílem. Dokonce bychom mohli tady trošku kacířsky říci, že velikou a dlouholetou manipulaci je výchova, protože přirozeností dítěte je být špinavý, nedojídat, mluvit nepříliš správně česky, dělat ksichty, neposlouchat, nechodit včas spát a podobně.
Důležité je umět rozlišovat mezi otevřenou a pozitivní manipulací a tou negativní. Tomu negativnímu se vyhněme.
Jan Lašek, psycholog
Když něco z toho děti nedělají, tak je to v pořádku, tak ona výchovná manipulace nějakým způsobem funguje. A dalším takovým typem manipulace je třeba, když velitel velí svému vojsku. Nebo učitelé ve škole či manželky a manželé, maminky v rodinách.
A potom jsou manipulace, které mají vést k tomu, že ten, kdo manipuluje, toho manipulovaného ovládá.
To už je ta špatná manipulace. Tam už je nebezpečí, že může se ten ovládaný určitým způsobem psychicky hroutit. Nebo, jak jsme toho aktuálně v současnosti často svědky, nechat se jednoduše manipulovaně okrást.
Čtěte také
Poznáme manipulátora, který s námi dělá něco, co my nechceme?
Záleží na tom, jak se chová. Můžeme mít manipulátory, kteří řvou, křičí, hulákají, vyhrožují a podobně. A můžeme mít manipulátora, který s námi jedná jako s máslem, velice hezky s námi hovoří, věnuje nám svůj čas, chválí nás. A takovému podlehneme s chutí také.
Ale musíme si vymezit, o čem přesně si tady povídáme. Protože jestliže chci někomu pomoci, prosím tě, běž k lékaři, například. Udělej to. V okamžiku, kdy ten člověk přijme naši radu přijme a ona se mu osvědčí, pak je to sice manipulace, ale taková, která má k něčemu dobrému vést.
Horší je manipulace, když někdo velice slušně zavolá jako zaměstnanec banky, honem si změňte číslo účtu a převeďte své peníze. Hrozí vám okradení. Tady jsme už někde jinde. Je to skrytá, ale také sofistikovaná manipulace, bohužel.
Čtěte také
Jsou pozitivní a negativní manipulace. Ta pozitivní manipulace je výchova, čili chci z dítěte něco mít, jsem schopen vnímat své manipulativní techniky s ohledem na jeho věk, zralost atd. Čili je to děláno s láskou. Ne vždy to dobře dopadne a funguje, ale řekněme, že to je ta pozitivní stránka manipulativního výstupu.
Druhá je manipulace: chci, abys dělal to, co chci já, protože jedině já to vím správně z pozice rodiče. Což může a nemusí být pravda. A čím se to sveřepěji vyžaduje od dětí, tím je větší vnitřní tlak na to to nedělat. A bohužel k tomuto se někteří rodiče uchylují.
Naučme se rozpoznat pozitivní manipulaci, ta nechť je, ať jsme pozitivně manipulováni. To je možná celé mé dnešní poselství. Umět rozlišovat mezi otevřenou a pozitivní manipulací a tou negativní. Tomu negativnímu se vyhněme.
Celou radioporadnu o manipulaci s psychologem doc. PhDr. Janem Laškem, CSc. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka