Naučit distančně hrát žáky na housličky je skoro zázrak. ZUŠ v Trutnově to zvládá úplně na výbornou

20. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Musica Candida "Can´t Stop..."

Jak v současné době zvládají distanční výuku základní umělecké školy? Protože naučit se hrát na hudební nástroj jen přes počítač, na dálku, to mi přijde úplně nemožné. Nicméně zkušenosti ze Základní umělecké školy v Trutnově prý vypadají docela optimisticky.

Jsem moc rád, že se i na to můžu zeptat jednak paní ředitelky trutnovské základní umělecké školy Blanky Matyskové a jejího zástupce Jana Erbena.

Jan Erben a Blanka Matysková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jde se naučit online, přes počítač, hrát na hudební nástroj?
Blanka Matysková: Je to opravdu hodně složité. Naštěstí úplně noví žáci byli aspoň pár hodin ve škole v září. Jinak naučit hrát třeba na housličky někoho distančně je skoro zázrak. Nicméně nikdo se právě z tohoto nástroje nikdo neodhlásil, takže si myslím, že to zvládli učitelé docela dobře.

Distanční výuka má svá pro i proti. Má své limity a v tanečním oboru to je obzvlášť specifické. Už se těším, až děti přijdou do školy.
Mgr. Blanka Matysková, ředitelka ZUŠ v Trutnově

Jak to vypadalo na začátku pandemie, když jste se museli smířit s touto nelehkou situací a přizpůsobit se?
Jan Erben: Na jaře to samozřejmě byla situace pro všechny neobvyklá. Vyřešili jsme to, tak říkajíc na punkový způsob, každý učitel jak mohl. To znamená, že především v hudebním oboru žáci komunikovali s učiteli pomocí různých aplikací a chytrých telefonů, kde se to dá zvládnout velice dobře.

Čtěte také

Ovšem na kolektivních naukách, nehudebních oborech to bylo poměrně složité, protože obsáhnout 15 žáků najednou v tu chvíli nenabízela nějaká platforma, kterou bychom používali nebo měli, takže tam byla komunikace trochu složitější. Ale vymýšleli jsme rámcové společné projekty, které jsme uzavírali třeba po 14 dnech nebo po měsíci. S žáky jsme komunikovali pomocí e-mailu nebo osobně konzultací.

Tedy na začátku bylo e-mailové zadávání úkolů.
Jan Erben: Přesně tak. Na září jsme se už potom připravili o něco lépe a profesionálněji. Využili jsme platformu pro komunikaci, kterou využíváme a kde v podstatě může probíhat individuální i kolektivní výuka bez jakýkoliv obtíží.

Ještě jsme neřekli, co vy paní ředitelko na škole učíte?
Blanka Matysková: Já vyučuji tanec.

Čtěte také

Naučit distančně někoho tancovat, jde to vůbec takto na dálku?
Blanka Matysková: Taneční obor se učí kolektivně, to znamená, jak říkal kolega Erben, máme třeba až 15 dětí ve skupině. A my jsme - na to jsem docela hrdá, od října začali distančně učit přímo. Takže vyučujeme online přímo žáky, opravujeme je, oni nám třeba potom z té hodiny zpět pošlou nějaké výstupy, které si doma sami připraví. Ale samozřejmě distanční výuka má své pro i proti. Má své limity a v tanečním oboru to je obzvlášť specifické. Takže se už těším, až děti přijdou.

Pane Erbene, jakému oboru se věnujete vy?
Jan Erben: Já vyučuji na výtvarném oboru. Samozřejmě jde to snáz, ale nebudu říkat, co nejde tak dobře jako v přímé výuce. Řeknu pozitivní příklad, že distanční výuka nám přinesla nové možnosti. Žáci pracují s technikou mnohem lépe než před pandemií a využíváme to třeba k tomu, že vytváříme animované filmy. Mě tato oblast velice zajímá a baví. A výsledky z domácího prostředí jsou výborné. Tam je vlastně možnost animovat daleko větší, dnes si pomocí chytrého telefonu opravdu animaci udělá každý doma sám, ve škole by byl limitován technikou, kterou máme sice na špičkové úrovni, ale nemáme pro každého fotoaparát.

50 vašich žáků z hudebních oborů natočilo doma skladbu, kterou potom poskládali v počítači a zrodilo se úžasné video. Jak to vznikalo?
Blanka Matysková: Než dám slovo kolegovi, protože ten ví technicky úplně přesně, jak to probíhalo, tak bych chtěla zmínit, že tento soubor Musica Candida vedou naši dva úžasní učitelé, pedagogové Lukáš Červený a Míša Fiedlerová. Oni se o to velmi zasloužili. S výsledkem jsem velmi spokojená.

Čtěte také

Jan Erben: V tomto případě má to technické zpracování na svědomí Lukáš Červený, jak říkala paní ředitelka, výtečný kolega, který opravdu nejen rozumí hudbě, ale rozumí i technice. Takže velké video udělal z malinkých domácích nahrávek, kdy každý žák nahrál skladbu pomocí připravené nahrávky, kterou kolega Červený připravil.

Tedy každý měl svůj part.
Jan Erben: Ano, pustili si to do uší a v podstatě na chytrý telefon nahráli každý ten svůj part a těch 50 kousků dal kolega dohromady.

Máme minimálně jednou za měsíc žákovský koncert. Zveřejňujeme video, ve kterém je sestřih po sobě jdoucích žákovských vystoupení.
Mgr. Jan Erben, zástupce ředitele ZUŠ v Trutnově

To je neuvěřitelné, co tato doba techniky přinesla, viďte?
Jan Erben: V tomhle ohledu nahrazujeme žákům běžné vystoupení. U nás je tradicí, že máme minimálně jednou za měsíc žákovský koncert, kdy naši žáci mohou vystoupit pro rodiče, pro sebe navzájem. Tedy každých 14 dnů zveřejňujeme video, ve kterém je sestřih po sobě jdoucích žákovských koncertů, které vysíláme online.

Čtěte také

Ale stejně se asi už nemůžete dočkat, až budou moci rodiče přijít na koncert svých potomků, viďte, paní ředitelko?
Blanka Matysková: Samozřejmě. Už teď je velká výhra, že můžeme učit v hudebním oboru jeden žák na jednoho učitele, takže už učíme částečně prezenčně. A reakce žáčků, když jim to učitelé oznamovali, byly úžasné. Opravdu se vzájemně na sebe hodně těšili. Posunulo se to a doufám, že do konce školního roku to bude ještě lepší.

Věříte, že budete na konci školního roku předávat vysvědčení osobně svým žákům a studentům?
Blanka Matysková: Chci být optimistická a chtěla bych samozřejmě, ale vůbec nevíme nikdo nic.

Jakub Schmidt, Jan Erben a Blanka Matysková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak přejeme, ať se to povede. Ředitelka ZUŠ v Trutnově Blanka Matysková a její zástupce Jan Erben byli našimi hosty. Držím palce, ať se vše vrátí zpátky co nejdříve do těch kolejí, abychom se mohli s vašimi studenty potkávat na koncertech. Děkuji za rozhovor.
Děkujeme za pozvání, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová