Natálie Halouzková: Už jako holce mi říkali „hérečko“. Jsem komediantka a herectví si mě samo našlo

5. listopad 2020 10:07
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Natálie Halouzková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vezmeme vás do světa televizních seriálů a filmů. Nedávno byla naším hostem herečka Eva Janoušková pocházející z Pardubic a účinkující v seriálu Modrý kód. Dnes zůstaneme u stejného seriálu, ale s herečkou, která se narodila v Jilemnici. A je to prý v současnosti nejhezčí seriálová sestřička. Jmenuje se Natálie Halouzková.

Natálie Halouzková: Už jako holce mi říkali „hérečko“

Jak se vám vstávalo?
Docela dobře. Já už jsem si zvykla na ranní vstávání pro natáčení, takže už mě to moc nepřekvapilo. Teď mám za sebou maraton asi pěti dnů, kdy jsem vstávala okolo šesté hodiny ranní, takže už jsem zvyklá.

V seriálu Sestřičky hraji Katku, správňácké děvče. Věřím, že taková jsem i v životě. Ne tedy stoprocentní správňačka, ale rebel nejsem.
Natálie Halouzková, herečka

V seriálu ztvárňujete postavu sestřičky Kateřiny. Jaká to je role?
Katka je čerstvě vystudovaná sestřička. Právě nastoupila na urgent a je odhodlaná dělat svoji práci dobře. Má nejlepší kamarádku Barču, která s ní právě na urgentu pracuje. A myslím si, že to je taková správná a hodná holka. Správňácké děvče.

Jste taky taková?
Věřím, že docela ano. Ne, že bych byla úplně stoprocentní správňačka, ale nejsem rebel, to zase ne.

Čtěte také

Vy pocházíte z Jilemnice. A jak to bylo dál?
V Jilemnici jsem dlouho nepobyla. Jen mě tam mamka porodila. Potom jsem do šesti let žila ve Špindlerově Mlýně. Krása na horách a na čerstvém vzduchu. Nejlepší dětství, jaké mohlo být, to rozhodně. Bydlel tam i děda s babičkou. Děda pracoval u horské služby, kopce měl nachozené a vodil mne s sebou po horách. Učila jsem se lyžovat, život na horách byl moc fajn.

Kdy jste potom přišla do Prahy?
Když jsem šla do první třídy, tak už jsem nastoupila do Prahy. To jsme se přestěhovali s bratrem, s mamkou a s jejím novým přítelem. Tedy byla to taková otočka v životě tím, že si mamka našla někoho jiného.

Natálie Halouzková: Už jako holce mi říkali „hérečko“

Kdy přišla první nabídka na seriál nebo na natáčení? Protože můžeme říct, že vám je 19 let.
Takzvaně na plac jsem šla poměrně brzy, bylo mi asi 11 let. Tuším čtvrtá nebo pátá třída. A bylo to vlastně úplně náhodou. Měli jsme tenkrát školní jarmark a můj spolužák hrál v seriálu Ordinace a znal paní z herecké agentury. Ona přišla na ten školní jarmark, všimla si mě a dala mi nabídku, jestli bych nechtěla hrát. A já jsem řekla, že jo. Šla jsem se zaregistrovat do herecké agentury i na casting tenkrát. A ono to vyšlo. Takže herecké povolání si mne vlastně našlo trošičku samo.

Neměla jste dětské sny o tom, že jednou budete herečkou.
To jsem měla. Dělali si ze mne srandu rodiče i okolí, říkali mi vždycky "hérečko". Já jsem byla taková komediantka. Už jako dítě mne herectví lákalo a nakonec si mě našlo.

Daniela Kolářová Klicperovo divadlo v Hradci Králové uvádí v režii Davida Drábka hru Náměstí bratří Mašínů

První herecká práce byla na čem?
Na seriálu Gympl. To bylo tenkrát na televizi Nova. Byl to úplně první casting, na který jsem v životě šla. A vyšlo to, takže to bylo štěstí. Práce před kamerou mne hned moc bavila. Já si to tedy upřímně moc nepamatuji, ale kdyby mě to nebavilo, tak už bych do toho nikdy znovu nešla.

Vstoupila do televizního světa mezi herce, které jste znala z obrazovky.
Pro malou holku to bylo něco úplně nového a fascinujícího. Takový velký svět.

Natálie Halouzková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A jaké to bylo, když jste se poprvé viděla na obrazovce?
Úplně si nepamatuji první dojmy, ale rozhodně vím, že jsem si nemohla zvyknout na svůj hlas. Ale to si nemůžu zvyknout dosud. Ale teď, když se na sebe kouknu třeba při seriálu Sestřičky, tak už poznám, kdy jsem mohla něco udělat lépe, kdy jsem něco mohla udělat jinak. Poznám, když jsem byla například unavená. Vím, kdy jsem nateklá pod makeupem, to poznám moc dobře.

Píší o vás jako o nejhezčí seriálové sestřičce současnosti. To potěší, ne?
Potěší, rozhodně.

Čtěte také

Po účasti v seriálu Gympl přišli i filmové nabídky.
Ve 12 letech jsem potom šla na casting do filmu Něžné vlny, který jsem pak natáčela. A stihla jsem ještě jeden film s názvem Všechno nebo nic. Ten jsem točila o rok později, myslím, že to bylo v roce 2013 nebo 2014, takže to už je vlastně docela dávno.

Setkala jste už se spoustou velkých herců. Učíte se od nich? Nebo jste před nimi nervózní?
V seriálu Gympl jsem si zahrála například se Zuzanou Bydžovskou, ano. A nervózní jsem. Určitě. Teď jsem měla v Sestřičkách například scénu s paní Danielou Kolářovou, která v seriálu vytváří jednu z hlavních postav. Byl to první obraz s ní a já byla hrozně nervózní a vše jsem kazila. Takže mám respekt před těmito herci. Ovšem je to skvělá zkušenost. Už jen to, že je mohu pozorovat při práci.

Natálie Halouzková: Už jako holce mi říkali „hérečko“

Jak vypadá takové natáčení? Jde o jeden z takzvaných v uvozovkách nekonečných seriálů, takže chodíte do práce každý den?
Natáčí se skoro každý den a práce je rozdělena na cykly. Za jeden cyklus se natočí čtyři díly seriálu. Ten cyklus má tuším nějakých 20 dní. Natáčí se, dejme tomu, například pět dní, potom je jeden den volno a zase čtyři nebo 5 dní. A tak pořád dál.

Vstáváte tedy brzo ráno.
Vstávám, ale je to jak kdy. Vždy se to musí poskládat podle toho, jak mohou herci a jaké jsou dekorace. Protože každý herec má samozřejmě nějaký závazek, tak se to musí nějak poskládat. Nemáme stanovenu žádnou pracovní dobu, ale herci se musí nějak poskládat, aby se sešli.

Krok do studia herectví si nechávám otevřený. Dám si rok volna a uvidím. Ovšem herectví bych rozhodně nechtěla opustit. To určitě ne.
Natálie Halouzková, herečka

Když už jdete do práce tak brzy ráno, potom jste tam celý den?
Záleží opět jak kdy. Občas jsem tam dlouho, jindy tam jdu na čtyři hodiny. Ale někdy tam jsem opravdu od šesti do šesti. Hodně se to liší.

Čtěte také

A je tam legrace? Odbouráváte se s kolegy?
Zrovna včera. Tímto zdravím kolegyni Míšu Tomešovou, se kterou jsme se opravdu strašně odbourávaly, ale byly jsme tam už od rána. Naštěstí jsme si uchovaly dobrou náladu, tedy i když jsme něco pokazily, tak atmosféra byla dobrá a nikoho jsme, myslím si, nenaštvaly. Takže to dopadlo dobře.

Co vás ještě baví kromě hraní v seriálech a filmech? Máte nějaké koníčky?
Tančím. A teď kvůli karanténě nemůžeme trénovat. Ale snad to brzy všechno přejde a budeme se moci zase vrátit na sál.

Herecká škola vás neláká? Vy máte čerstvě po maturitě.
Na hereckou školu se mě všichni ptají, ale je to hodně složité. Řekla jsem si řekla, že si dám rok volno a uvidím, jak se všechno vyvrbí, jestli bude nebo nebude další práce. Takže krok do onoho studia si nechávám otevřený. Herectví bych ale rozhodně nechtěla opustit. To určitě ne.

Jakub Schmidt a Natálie Halouzková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byla herečka Natálie Halouzková, kterou můžete aktuálně sledovat v seriálu Sestřičky Modrý kód. Moc děkuji za návštěvu a milé povídání.
Já vám děkuji za pozvání. Mějte se hezky. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Koronavirus v našem kraji

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser