Nálezy z bojiště roku 1866 u Hradce Králové zkoumají antropologové. Zaměřují se na projektily zbraní

13. červen 2026

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Posádku příští vesmírné mise Artemis budou tvořit tři Američané a jeden Ital. Americká NASA oznámila jména tří amerických a jednoho italského astronauta, kteří budou příštími členy mise Artemis, při níž si nová posádka vyzkouší dokování své kosmické lodi s lunárním modulem na oběžné dráze. Mise Artemis 3 má být spuštěna příští rok. Předcházela jí letošní dubnová mise Artemis 2, při níž čtyři astronauti NASA uskutečnili let kolem Měsíce a dostali se od Země dále než kdokoliv předtím.

Čtěte také

Aleš Svoboda vezme v případě svého letu do vesmíru šest brněnských experimentů. Těžko předpovídající stresovou reakci, mikroskopické roboty, kteří čistí těžko dostupná místa, experiment zkoumající imunitu připravují vědci z brněnských vysokých škol a firem pro českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici armádního pilota a záložního astronauta Aleše Svobodu. Od cesty do vesmíru jej dělí schválení pěti mezinárodních partnerů. Let se má uskutečnit v druhé polovině příštího roku. Odborníci z brněnského Masarykova onkologického ústavu plánují při experimentu zkoumat, jak faktory, jako je stres, mikrogravitace a další okolnosti spojené s pobytem ve vesmíru, ovlivňují lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni. Výsledky pomohou objasnit, jak vesmírné prostředí ovlivňuje imunitní rovnováhu a dlouhodobé zdraví astronautů. Vysoké učení technické spolu s Mendelovou univerzitou zase připravuje digitálního dvojníka lidského těla. Sleduje, jak člověk myslí, reaguje a jak se chovají jeho biorytmy. Technologie pomůže předvídat únavu třeba u řidičů nebo naopak špičkovou výkonnost nejen u astronautů, ale skvěle poslouží i pozemským sportovcům nebo lidem v náročných profesích.

Archeologové objevili v trase budoucího obchvatu Vysokého Mýta doklady opakovaného osídlení od pravěku až po novověk. Našli sídlištní objekty, jámy, sloupové konstrukce, kulturní vrstvy i náznaky pohřebních situací. Zachycené nálezy potvrzují dlouhodobé a intenzivní využívání krajiny v různých historických obdobích. Průzkum odkryl rozsáhlou vrstvu s vysokou koncentrací archeologického materiálu z doby halštatské. Z ní pochází keramika, kosti, štípaná industrie, korálky i bronzové předměty. Mezi nejzajímavější nálezy patří artefakty spojené s východohalštatským kulturním okruhem včetně hrotů šípů skytského typu a záušnic vekerzugské kultury.

Čtěte také

Nálezy z bojiště roku 1866 u Hradce Králové zkoumají také antropologové. Zaměřují se na projektily tehdejších zbraní. Nálezy z bojiště roku 1866 nejsou jen záležitostí vojenských historiků. Klíčové svědectví přináší také antropologický výzkum. Mezi nejčastější a nejvýmluvnější artefakty patří střely, které vědci nacházejí i v tělech padlých vojáků. Jaké typy munice tehdejší armády používaly a co se dá z poškozených kostí vyčíst? To pro magazín Techno přibližuje antropoložka Marcela Erba.

Archeologové objevili na Bahamách vraky lodí ze slavné pirátské éry. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku. Tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Podle nich kde o mimořádný objev i proto, že zatímco několik pirátských vraků se podařilo najít mezi Mauriciem a Severní Karolínou, v samotném Nasau dosud žádný takový nález neexistoval. Právě tento přístav označují za domovský přístav pirátů Karibiku. Ve vrstvě sedimentu badatelé objevili otočné dělo, zhruba 25 olověných kulek do mušket nebo brusný kámen na ostření zbraní. Mezi další nálezy patří skleněné láhve, cihly nebo části lodní kuchyně.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!

autoři: Michal Klokočník , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.