Nadšenci z Hřídelce vrací do života kostel, podporují sousedská setkávání i stromy v okolní krajině
Komunita nadšenců z Hřídelce u Lázní Bělohradu ve spolupráci s církví opravuje a oživuje místní svatostánek. Jejich přičiněním slouží dominanta obce jako místo setkávání lidí nejen na mších, ale i při kulturních příležitostech.
A to není všechno. Při své návštěvě poutní mše v kostele sv. Jiří jsem v Hřídelci potkala sympatickou skupinu lidí, kteří mají tuto obec v srdci, ať už tu teď přímo žijí nebo se sem vracejí se svými vzpomínkami na dětství. Váží si odkazu předků, navazují na něj a podporují sounáležitost místních.
Tito nadšení lidé sice zatím nezaložili žádné sdružení, ale zjevně to pro ně není podstatné. Zahlédnu mezi nimi i manžele Jezberovi, sochaře Ladislava a malířku Michaelu, kteří vyučují na hořické kamenosochařské škole a v Hřídelci našli svůj domov.
Původně dřevěný, dnes kamenný kostelík sv. Jiří ožívá
Kostel svatého Jiří v Hřídelci byl v 16. století původně dřevěný. Když vyhořel, postavili si místní nový svatostánek, kamenný.
Čtěte také
Základní kámen k němu byl položen v květnu roku 1839, stavba trvala asi dva a půl roku. Stavební material (kámen a dřevo) pocházel z okolí.
Slavnostního vysvěcení P. Josefem Stránským, děkanem a farářem ve Veliši, se církevní stavba dočkala v závěru prosince roku 1841. Jednolodní stavba s dvoupatrovou hranolovou věží byla vystavěna v pozdně empírové stylu.
Dnes je kulturní památka nově opravená, postupně ještě pokračují další, menší práce. Kostelík navíc díky komunitě místních nadšenců ožívá. Po skončení poutní mše si ho mohu prohlédnout, podívat se i ke zvonu a na půdu věže a poslechnout si další plány.
Nová tůň i švestkové křížaly
Opouštím obec Hřídelec usazenou v malebném Podzvičinsku a pamětliva cesty, kterou mi místní popsali, se brzy potkávám s novou tůní u lesa na pozemku pana Munzara. I za jejím vybudováním je spolupráce zdejších lidí, kteří už tu uspořádali i první společné setkání.
V myšlenkách se pak ještě vracím k mapě, kterou mi ukázal Petr Portych. Byla na ní zatím orientačně vyznačena obnovená cesta, kterou by měly lemovat švestkové stromy. Ty bývaly dřív ve zdejší krajině tradiční. Místní tu sušili švestky a křížaly tak tvořily i součást jejich obživy.
Věřím, že se plán výsadby stromů v krajině promění ve skutečnost, i když tradiční dřevěné sušírny už nevyrostou. Ale povidla tu určitě vařit budou.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
