Naděje pro pacienty s Alzheimerem? V Praze vzniká jediná mozková banka ve střední Evropě

21. srpen 2021

Velký krok k výzkumu neurodegenerativních onemocnění udělala Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze. V těchto dnech v ní totiž naplno začíná fungovat mozková banka. Je jediná ve střední Evropě a jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.

To, co tu vidíte, je úplný základ. Pracujeme na tom, aby vzorky dále přibývaly,“ ukazuje přednosta neurologické kliniky Robert Rusina. „Vidíte tu vzorky mozkové tkáně zemřelých pacientů. Uchovávání slouží k tomu, aby bylo možné zkoumat, co se v mozku nemocných děje.“

V poměrně malé místnosti se nacházejí desítky vzorků mozkové tkáně pacientů, kteří zemřeli na neurologické nemoci. Jednou tu chtějí mít tisíce vzorků. Pro srovnání – nejbližší mozková banka je v Mnichově a má pět pater.

„Ukládání mozkové tkáně pro vědecké účely je celosvětově kodifikováno. Existuje souhlas pacienta, a pokud ho pacient nemůže dát, protože už je na tom třeba špatně, může souhlas podepsat jeho rodinný příslušník.“

Zkoumání různých onemocnění

Kromě neurologů jsou důležitou součástí mozkové banky i neuropatologové. „Neuropatologie je hlavním dodavatelem vzorů pro mozkovou banku. Zbytková tkáň je po vyšetření obvykle likvidována, což je obrovská škoda,“ upozorňuje přednosta zdejšího ústavu patologie a molekulární medicíny Radoslav Matěj. Právě takové vzorky totiž nabízejí odpovědi na spoustu otázek a jsou důležité při zkoumání třeba Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci.

Aby vše fungovalo co nejlépe, musí mít odborníci i další údaje. „Zásadní je klinicko-patologická spolupráce. Sebelépe neuropatologicky vyšetřený mozek je bez validních dalších údajů k ničemu.“

Čtěte také

Mezinárodní spolupráce

Přednosta neurologické kliniky Robert Rusina dodává, že aktuálně je v Česku zhruba 160 tisíc lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Za 30 let to může být až dvojnásobek. Mozkové banky jsou proto potřeba. Bez nich je totiž objevení nových a účinných léků prakticky nemožné. „Hlavním cílem mozkové banky je podpora výzkumu. Mnoho léků by bez výzkumu a bez možností, které mozková banka nabízí, nevzniklo. Je to naděje pro pacienty.“

Mozkové banky po celém světě spolu navzájem spolupracují. „Mezinárodní síť funguje tak, že máme-li zajímavý vědecký projekt a potřebujeme-li mít víc vzorků, můžeme oslovit další banky s prosbou o zapůjčení vzorků. Stejně tak ostatní banky mohou oslovit nás,“ popisuje přednosta neurologické kliniky Robert Rusina.

autoři: Ondřej Vaňura , als
Spustit audio

Související