Na záchrannou stanici pro handicapovaná zvířata v Jaroměři volá na jaře víc lidí než v jiném období
Vypravíme se na záchrannou stanici pro volně žijící živočichy do Jaroměře. Právě tam totiž v jarním období volá víc lidí než jindy. Důvodem je větší počet mláďat nalezených v přírodě.
Ochranáři sice často vyjíždějí k nahlášeným případům zbytečně, někdy ale v okolí třeba hnízda čeká predátor nebo jiné nezbezpečí, a pak je pomoc člověka na místě.
Stojíme přímo před bránou záchranné stanice pro divoká zvířata v Jaroměři, kde jsme se sešli s jejím vedoucím Davidem Čípem. V rukou drží krabici ve které se krčí maličké zvířátko na seně.
Čtěte také
„Ano, tohle je mládě puštíka. V tomto období sovy opouští svoje dutiny ve stromech nebo hnízda. A rozletí se do okolí, přitom ještě kolikrát pořádně neumí létat. Tady je vidět, že má ještě na sobě prachové opeření, ta peříčka mu teprve rostou. Ale už v tomto věku je není zapotřebí zachraňovat. Jsou v okolí svého hnízda nebo dutiny a rodiče je dokrmují zvlášť."
Jak se tedy tento malý puštík dostal sem na záchrannou stanici?
„Protože to je výjimka potvrzující pravidlo. Tohle mládě bylo chyceno kočkou. Došlo tam k poranění a o to se potom už my musíme postarat," říká David Číp.
A hned ještě ukazuje na druhou krabici.
„V této druhé krabici je poštolka, to je čerstvý příjem. Tu jsem přivezl ze Dvora Králové nad Labem. Je to krásně vybarvený sameček, který ovšem nelétá. A my teď musíme zjistit proč. Zaprvé ho musíme prohlédnout, jestli není popálený od elektrického proudu. To je nejčastější příčina toho, proč tito dravci nelétají. Mají popálené nohy nebo křídla."
Čtěte také
„A musíme ho prohmátnout, jestli tam není nějaký problém. Tady je to už jasné. Naštěstí je to uzavřená zlomenina křídla. Což by mohlo jít ve spolupráci s veterináři opravit," doplňuje David Číp.
„Jdeme přímo do budovy naší stanice, kde máme zázemí. Tam sepíšeme příjem a budeme dál pokračovat v práci."
Jaká zvířata se v tomto jarním období sem nejčastěji dostávají a potřebují pomoc?
Čtěte také
„Začalo už období mláďat, takže už tu máme veverky, zajíce, některé z nich mají naši spolupracovníci doma. A co se týká právě přivezených zvířat, domluvíme se s veterinářem a zajedeme za ním s onou poštolkou. Základní ošetření puštíka jsme už provedli a teď je to už hlavně na něm, jestli přežije. Protože u napadení kočkami dochází často k vnitřním zraněním, které není možné řešit," dodává David Číp.
V jaroměřské záchranné stanici je momentálně něco kolem 300 zvířat. Z nich se více jak polovina má zase navrátit zpátky do volné přírody.
Záchranná stanice pro handicapovaná zvířata JARO Jaroměř
ročně poskytuje péči více jak sedmi stům volně žijících živočichů v nouzi, které přijímáme z okresů Náchod, Trutnov, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou.
Související
-
Záchranná stanice pro zraněná zvířata v Jaroměři získala mimořádnou dotaci od kraje
Královéhradečtí krajští zastupitelé schválili na svém posledním jednání mimořádnou dotaci Záchranné stanici pro nemocná zvířata v Jaroměři. Ta získala 350 tisíc korun.
-
Dva pratuři pomohou stádu divokých koní spásat Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře
Spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomohou pratuři v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře s vytvářením podmínek pro mokřadní a luční ptáky.
-
Jaroměř chystá kroky k zadržení vody v krajině, která by se tak přiblížila své přirozené podobě
Jaroměř bude chtít po zemědělcích ekologičtější a hlavně k půdě šetrnější způsob hospodaření. Jde o jeden z kroků, kterými chce město přispět k zadržení vody v krajině.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.