Na úpatí Krkonoš dříve dýmaly nejen dřevěné, ale i kamenné milíře! Povíme si o nich v Hrabačově

14. březen 2021

Dřevěné uhlí z krkonošských milířů proslulo svou kvalitou už ve středověku - a to nejen v místních železárnách. V polovině 19. století ale na tajemném kopci Hamrsku u Hrabačova hořely i milíře kamenné! Téměř neznámou kapitolu dobývání Krkonoš, otevřeli na břehu řeky Jizerky geograf Vlastimil Pilous a redaktorka Eliška Pilařová.

Za námi je silnice na Horní Štěpanice, před námi skoro zamrzlá Jizerka, jdou z ní páry, jak je vidět, voda je dnes teplejší než vzduch. Břehy jsou zapadané a tam jsou i zbytky jezu.

Čtěte také

A naproti se kdysi těžil lupek.
„To je taková hodně tenká břidlice, ale dá se říct, že jde o takové poloviční uhlí. A právě v tomto úzkém, průlomovém údolí mezi Štěpanicemi a Hrabačovem můžeme dodnes ve svazích najít na několika místech pozůstatky starých lomů, kde se povrchově lupky těžily."

„Lupky se využívaly k tomu, že se z nich stavěly milíře. Ty se podpálily a vzhledem k tomu, že v tom byl poměrně vysoký obsah živičných látek, tak už potom dál hořely úplně samostatně. A popel, protože měl velký obsah draselných a fosforečných látek, se používal v 18. století jako hnojivo."

„Výsledný produkt byl často takový hrudkovitý, takže se potom dál roztloukal cepy a prodával se sedlákům, kteří ním hnojili pole."

V milíři dodnes nalezneme spodní nekvalitní vrstvu uhlí, často překrytou jen lehkou zeminou

Dokonce se prý našel podnikavec, který plánoval přímo v Hrabačově stavbu továrny na výrobu lupkového hnojiva.
„Bohužel zdejší sloje živočišných lupků jsou poměrně tenké, tak asi nakonec pochopil, že prosperita zdejšího závodu by nebyla veliká a také by měla pravděpodobně krátkou životnost. Takže z tohoto projektu nakonec sešlo."

Čtěte také

„Ale každopádně je to jedna ze zajímavostí zdejšího kraje. Protože o těžbě zdejších živičných lupků se ví dodnes velmi málo."

Takže tady na břehu Jizerky dýmaly milíře?
„Ony byly nejspíš milíře i tady dole. Ale po těch se bohužel nezachovaly žádné stopy. Protože přeci jen to bylo místo, kde došlo následně k velkým změnám, jelikož je to v blízkosti obce. Tedy z těch spodních milířů, pokud zde byly, se nezachovalo nic. Ale vysoko ve svazích, kde se v lese nachází další lůmek, tam dodnes můžeme vidět dvě takové kupky, což jsou pozůstatky milířů.

Jak by byl v sychravém a studeném počasí dobré. Už bychom se k nim běželi ohřát.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?