Na úpatí Krkonoš dříve dýmaly nejen dřevěné, ale i kamenné milíře! Povíme si o nich v Hrabačově
Dřevěné uhlí z krkonošských milířů proslulo svou kvalitou už ve středověku - a to nejen v místních železárnách. V polovině 19. století ale na tajemném kopci Hamrsku u Hrabačova hořely i milíře kamenné! Téměř neznámou kapitolu dobývání Krkonoš, otevřeli na břehu řeky Jizerky geograf Vlastimil Pilous a redaktorka Eliška Pilařová.
Za námi je silnice na Horní Štěpanice, před námi skoro zamrzlá Jizerka, jdou z ní páry, jak je vidět, voda je dnes teplejší než vzduch. Břehy jsou zapadané a tam jsou i zbytky jezu.
Čtěte také
A naproti se kdysi těžil lupek.
„To je taková hodně tenká břidlice, ale dá se říct, že jde o takové poloviční uhlí. A právě v tomto úzkém, průlomovém údolí mezi Štěpanicemi a Hrabačovem můžeme dodnes ve svazích najít na několika místech pozůstatky starých lomů, kde se povrchově lupky těžily."
„Lupky se využívaly k tomu, že se z nich stavěly milíře. Ty se podpálily a vzhledem k tomu, že v tom byl poměrně vysoký obsah živičných látek, tak už potom dál hořely úplně samostatně. A popel, protože měl velký obsah draselných a fosforečných látek, se používal v 18. století jako hnojivo."
„Výsledný produkt byl často takový hrudkovitý, takže se potom dál roztloukal cepy a prodával se sedlákům, kteří ním hnojili pole."
Dokonce se prý našel podnikavec, který plánoval přímo v Hrabačově stavbu továrny na výrobu lupkového hnojiva.
„Bohužel zdejší sloje živočišných lupků jsou poměrně tenké, tak asi nakonec pochopil, že prosperita zdejšího závodu by nebyla veliká a také by měla pravděpodobně krátkou životnost. Takže z tohoto projektu nakonec sešlo."
Čtěte také
„Ale každopádně je to jedna ze zajímavostí zdejšího kraje. Protože o těžbě zdejších živičných lupků se ví dodnes velmi málo."
Takže tady na břehu Jizerky dýmaly milíře?
„Ony byly nejspíš milíře i tady dole. Ale po těch se bohužel nezachovaly žádné stopy. Protože přeci jen to bylo místo, kde došlo následně k velkým změnám, jelikož je to v blízkosti obce. Tedy z těch spodních milířů, pokud zde byly, se nezachovalo nic. Ale vysoko ve svazích, kde se v lese nachází další lůmek, tam dodnes můžeme vidět dvě takové kupky, což jsou pozůstatky milířů.
Jak by byl v sychravém a studeném počasí dobré. Už bychom se k nim běželi ohřát.
Související
-
Krkonošské poudačky - nářečí jako řemen. Přiďte pobejt!
Toto krásné krkonošské pozvání jsme si dovolili vypůjčit k našemu kvízu. Co je vlastně nářečí? Je to nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími.
-
Znáte čamburínu? V hospodě Prdek v Pasekách nad Jizerou hrají dokonce i mistrovství světa
Jsou v Krkonoších pamětihodnosti, které v běžných bedekrech nenajdete. Za jednou takovou se vydáme do Pasek nad Jizerou, do hospůdky, které tu jinak neřeknou, než Prdek.
-
Počátky české houslařské školy v Pasekách nad Jizerou souvisí s písmákem Věnceslavem Metelkou
V kalendáři je dnes Věnceslava - a mezi nositeli této starobylé formy jména Václav, byl i jeden z nejosobitějších českých obrozenců. Syn sklenařického ševce.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
