Na světě jsou tisíce ostrovů, ale pouze jeden je Velikonoční. Se svými tajemnými kamennými strážci

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově
Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Cestovatel a dobrodruh Vilém Vatrt je dnes hostem Pavly Kindernayové ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové. A vezme nás všechny na Velikonoční ostrov.

Mám trošku pocit, že nám přišel do studia lovec Pampalini.
O tom mluví hodně lidí, ale většina spíš říká Indiana Jones, ale můžeme to tak nechat.

Přišel jste ve slušivém klobouku. Proč se Velikonočnímu ostrovu vlastně říká velikonoční?
Protože byl objeven na Velikonoce. Přijeli tam naši dobyvatelé z Evropy. Já teda onu historii úplně přesně neznám. Znám spíš přítomnost z prosince minulého roku, když jsem tam byl.

Ing. Vilém Vatrt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Pavlou Kindernayovou

Jak nazývají ostrov domorodci?
Je to Rapa Nui. Zase nevím přesně co to znamená, jestli to je Velká země či ostrov, tak něco. Je to asi z polynéštiny.

Mám procestovánu asi pětinu světa. A návštěvu Velikonočního ostrova si hodně cením. Protože je hodně těžké se tam vůbec dostat.
Ing. Vilém Vatrt, cestovatel a dobrodruh

Je to opravdová exotika. Jak vás napadlo jet zrovna tam? Doporučení, nějaký impuls nebo zkrátka nutkání?
Byl jsem v Chile, tak jsem si říkal, že bych mohl podniknout nějakou expedici na jeden až dva týdny. Takže jeden týden jsem vyrazil na Velikonoční ostrov a druhý týden jsem potom navštívil ještě Machu Picchu v Peru.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Cítím oceánské klima, slyším burácení vln Pacifiku, možná nějakou hudbu místních obyvatel. Není má představa příliš romantická? Co napadne vás jako první, když se řekne Velikonoční ostrov?
Asi sochy Moai. Tedy, když jsem tam byl, tak jsem objevil ještě spoustu dalších věcí, různý vulkány, a tak dále. Je tam spoustu věcí, na tři, čtyři dny určitě.

Jenom ty sochy nebo co dál?
Jsou tam sochy, je tam obrovský vulkán, jsou tam ještě další různá vulkanická pohoří, ale ostrov je dost malý, takže se dá za jeden až dva dny pěšky celý projít.

Dobrodružné cestování za kovboji s Matějem Ptaszkem. Neřeší se budoucnost, žije se přítomností

Dobrodružné cestování s uměleckým fotografem a hudebníkem Matějem Ptaszkem

Na cestách budeme tentokrát společně s Matějem Ptaszkem. Témata budou bezpochyby zajímavá, posuďte sami - vydáme se do světa kovbojů, nahlédneme pod ruce zlatokopům, budu se ptát i na pověstný Medellín. Ale kromě Kolumbie pobudeme i na jiných místech Jižní Ameriky. 

Velikonoční ostrov leží západně od Jižní Ameriky a má rozlohu 163 km2, jak jsem se dočetla. Když to s něčím srovnáme, tak třeba velikostně 1,5 rozloha Hradce Králové. Kolik kilometrů má na délku ostrov?
Na délku nějakých 16 až 20 kilometrů. Já vůbec nevím, chodil jsem tam každý den pěšky a teprve poslední den jsem si ještě půjčil kolo.

Takže všechny dny po svých, žádný povoz.
Žádný povoz. Hodně turistů si půjčí třeba motorky nebo auta. Takže si můžete i někoho stopnout, nebo vám někdo dokonce zastaví sám, jestli nechcete svézt, když už vypadáte hodně unaveně. Takže se dá vždy dostat zpátky do civilizace.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Vypadal jste unaveně?
První den ráno, protože jsem trošku přepálil začátek, ano. Teprve odpoledne, když už se skoro smrákalo, tak jsem dorazil na konec ostrova, a potom mne čekalo ještě těch 20 kilometrů zpátky.

Z čeho je ta únava? Z onoho chození nebo z klimatu?
Je to z chození, protože když se tam jde z jihu ostrova na sever, tak chcete všechno vidět, všechno vyfotit. Takže potom samozřejmě nenachodíte 20, ale třeba 40 kilometrů. Takže únava je potom už znát.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

To nutkání, všechno hned teď musím zdokumentovat. Ale potkával jste často lidi, kteří vám chtěli zastavit? Protože domorodých obyvatel na ostrově zase asi tolik není.
Přesně tak, těch původních obyvatel je tam úplné minimum. Ale stálých obyvatel je tam možná pět tisíc, zejména v hlavním městě, kde je letiště. A potom už tam není v podstatě nic. Už jsou tam jen nějaké kiosky a vstupy do národních parků.

Jací jsou Polynésané, Rapanuané? Jakým jazykem mluví? A jsou přátelští?
Určitě jsou přátelští. Já ten jejich jazyk úplně neznám, ale je to jihovýchodní cíp Polynésie, pak je Havaj, a potom třetí cíp je Nový Zéland. Takže tady to je jižní část Oceánie.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Pozvali vás třeba místní lidí na návštěvu k sobě domů, ochutnal jste nějaké tradiční jídlo?
To mě nepozvali, ale poznáte, že to jsou lidé z Oceánie, protože trošku vypadají jako indiáni nebo takové asiatské typy.

Četla jsem, že první lidé se tam usídlili později, že původně byl ostrov osídlen jen ptactvem. Kdy se tam dostali první lidé? Víte něco o této historii ostrova?
Bylo to možná tak ve 12. či 13. století, údajně. Klasický postup, když se lidé někam dostanou. To znamená, nejdřív vykáceli stromy a začali obdělávat půdu. Potom přišly nějaké nemoci, že lidé v podstatě téměř vymřeli.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Ne nadarmo slavný norský badatel a cestovatel Thor Heyerdahl o tomto ostrově s láskou říkal, na světě jsou tisíce ostrovů, ale pouze jeden Velikonoční. Kolik času jste tam strávil? Jak moc jste nasál místní atmosféru?
Já jsem na ostrově strávil týden. Někdo doporučoval dva, tři dny, ale myslím, že alespoň týden to chce. Protože když chcete vidět úplně všechno, tak to chce opravdu pět, šest dní.

Velikonoční ostrov není hustě obydlený, což je myslím ku prospěchu. Tím hlavním důvodem, proč lidé na ostrov jezdí, jsou sochy Moai. Tak popište, jak jsou velké, kolik jich je, kde stojí?
Je jich spousta. Ale hodně jich je už popadaných. Teorie je taková, že když na ostrov přišel nějaký konkurenční kmen, tak jim to poshazoval. Hodně jich tam tedy ještě i stojí, ale to možná postavili i pro turisty. Sochy jsou veliké od 2 metrů, maximální je snad čtyřmetrová, ale ta už je spadlá. Hodně jich tam prostě už jen leží.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Jaký to je pocit u nich stát?
Je to zajímavé, protože ony ty sochy jsou vlastně ze dvou dílů. Takže tělo, a potom vlasy. To je to oranžové. A ty díly byly stavěny a těženy na různých místech ostrova. Je také zajímavé, jak je na ta místa vůbec dopravili.

Jak je tam dopravili?
Asi po nějakých kládách, takže nejdříve zlikvidovali stromy, potom sochy někam valili a pak je vztyčili.

Je pravda, že části soch jsou pod zemí? Že koukají hlavy a část je dole?
Taky. A potom, když jsem třeba byl v tom hlavním dole, kde sochy těžili, tak tam máte skálu, kterou oni nejdříve otesali kolem sochy, a potom sochu teprve z toho kamene vyloupli. Takže ve skále vidíte spoustu soch, který jsou v ní ještě jakoby zarostlé a už je nestihli dodělat.

Ing. Vilém Vatrt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Pavlou Kindernayovou

Kterou z nich rozchodil Pavel Pavel?
To nevím, nečetl jsem vůbec z historie. Jel jsem se tam podívat na přítomnost.

Jsou sochy volně přístupné? Nebo je na Velikonočním ostrově draho a za všechno, kam se chcete podívat, musíte zaplatit?
Při příletu můžete zaplatit asi 40 dolarů a to vám dává přístup do celého národního parku. Potom tam máte různá místa, různé takové kiosky, kde se musíte prokázat kartou, tam dostanete razítko, můžete jít dovnitř a od sochy můžete být nejblíž asi tak metr. Okolo jsou ohradníky a nesmíte se ničeho dotýkat. Ono to údajně také i přináší smůlu.

Tak jste neměl ani chuť se jich dotknout.
Ne, v žádném případě.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Obřadní vesnice Orongo je jediným místem, kde se prý musí i zaplatit při vstupu. Byl jste se tam podívat?
Určitě, hned první den. Orongo je hned kousek od hlavního města. Nejdřív vidíte obrovský kráter, kde je přírodní biotop a hned vedle je vesnice Orongo. Tam ovšem můžete jen jednou za týden vstoupit. Takže vám povolí jeden vstup, ale už tam nesmíte znovu. Na ostatní místa na Velikonočním ostrově můžete jít třeba desetkrát. Dostanete 10 razítek, ale můžete.

Proč bychom se tam měli chtít podívat?
Protože je to část Polynésie, kam se hrozně těžko dostává. Například z Čech bychom se tam dostali možná až za 30 hodin a za 60 000 korun.

A přímo vesnice Orongo?
Jsou tam zajímavé stavby vyskládané z kamenů. Je tam krásný výhled na oceán. Je to zajímavé místo a hned vedle, jak je onen kráter, tak ten určitě stojí za to. Celý ostrov stojí za to vidět.

Vilém Vatrt cestoval po Velikonočním ostrově

Přivezl jste si něco na památku? Z ostrova se údajně nic vozit nesmí?
To jsem zjistil při příjezdu na letiště, že nesmím mít žádné kameny. Takže jsem je všechny vysypal před letištěm. Ale od majitele hotelu jsme dostali takový malý přívěšek, který vypadá jako socha Moai.

Vy už máte procestovánu asi pětinu světa. Velikonoční ostrov v pořadí toho nejzajímavějšího, kam řadíte? Hodně vysoko?
Je to hodně vysoko, protože bylo hodně těžké se tam vůbec dostat. Z Chile, z pevniny se tam dostanete přímou linkou, ale zpáteční letenka stojí skoro 20 000 korun. Takže to je hodně drahé. A další místo, kam bych se chtěl podívat, je Ohňová země. Ta je také odtud asi 30 hodin cesty nebo ještě víc.

Svět je velký a času málo. Má nejoblíbenější destinace je ale návrat domů, říká Miroslav Náplava

Z cestovatelských výprav Miroslava Náplavy

Živé vysílaní z budovy Českého rozhlasu Hradec Králové přivedlo v pondělí 3. prosince po 18. hodině k mikrofonu pořadu Na cestách s Petrem Voldánem cestovatelského „srdcaře" Miroslava Náplavu.

Vy máte obrovskou výhodou jazykové vybavenosti, kolika jazyky mluvíte?
Aktivně ovládám tři, čtyři světové jazyky. A potom ještě mám v záloze další asi tři, čtyři, jak se říká.

Jakými jazyky se domluvíte?
Aktivně španělsky, anglicky, portugalsky, potom je tam trošku už méně ruština, francouzština, němčina, a trochu ovládám i čínštinu.

Cestování je vaše velké hobby. Co rodina doma, podporuje vás v tom?
Manželka tohle jako hlavní hobby nemá, určitě není moc ráda.

Ale asi to nebude dlouho trvat a vydáte se za dalším dobrodružstvím?
Určitě, rád bych někdy v červenci či v srpnu vyrazil.

Ing. Vilém Vatrt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Pavlou Kindernayovou

Doufám, že potom se opět zastavíte u nás v rozhlase.
Samozřejmě, moc rád.

Cestovatel a dobrodruh Vilém Vatrt vás dnes pozval a vzal na Velikonoční ostrov. Děkujeme.
Děkuji, na shledanou.

Spustit audio

Související