Na Štědrý den si děti stavěly doma betlém. Stromeček se stal tradicí později a tento zvyk nahradil

22. prosinec 2020

Budeme si povídat o Vánocích a o tom, jak se na ně chystali v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově, kde připravili úplně novou výstavu s názvem Šťastné a veselé Vánoce. Ale muzea jsou teď bohužel uzavřená. Do studia za námi přijela Petra Ondryášová, která celou vánoční výstavu přichystala.

Kolik lidí se stihlo přijít podívat na výstavu k vám do muzea?
Myslím, že tak kolem 200 určitě. Měli jsme denní návštěvnost asi 20 lidí a přes víkend i víc. Takže to bylo i přes ty komplikace pěkné.

Čtěte také

Co jste všechno chtěli ukázat na vánoční výstavě? Můžeme si udělat takovou virtuální prohlídku po výstavě.
Výstavě pokračuje až do 10. ledna, takže pokud by se muzea znovu otevřela, tak ještě budou mít návštěvníci možnost ji vidět. Představujeme hlavně betlémy ze sbírky Muzea Podkrkonoší, jsou tam různé skříňové a závěsné betlémy, jsou z oblasti Hostinného, Žacléřska či Svobody nad Úpou. Máme tam i krásný vyřezávaný dřevěný betlém ze Rtyně v Podkrkonoší. To je taková stěžejní část výstavy. Dále jsou k vidění například vánoční ozdoby z padesátých až sedmdesátých let, máme tam papírové i foukané perličkové ozdoby. Vybrali jsme ty nejkrásnější, které máme.

Perličkoví Tři králové z historické sbírky z Poniklé

Perličkové ozdoby byly nyní zapsány na seznam UNESCO.
Ano, Rautis Poniklá. A máme tam dokonce k vidění i sáně z lidového a městského prostředí z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Máme tam k vidění i veliké rohačky, na kterých se z hor sváželo dřevo a seno. To je také zajímavé.

Co lidi nejvíc obdivovali, u čeho se zastavovali?
Myslím si, že nejvíc táhnou betlémy. To k tradičním Vánocům patří. Máme tam osvětlené i staré betlémy, vypadá to vážně pěkně.

V Krkonoších a v Podkrkonoší se stavěl v každé chalupě betlém. Teď má každý doma stromeček. I když si myslím, že se betlémy zase vracejí.
Petra Ondryášová, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

Jak je to s betlémářskou tradicí v Krkonoších nebo vůbec ve východních Čechách? Vzpomněl jsme si na slavné kralické betlémy.
Betlémářství vzniklo někdy v patnáctém století v Itálii a dál do Evropy ho roznesli jezuité a františkáni. U nás v Krkonoších se začalo rozmáhat až v osmnáctém století a hlavní rozvoj nastal potom ve století devatenáctém. V Krkonoších a v Podkrkonoší se stavěl v každé chalupě betlém. Jednou z tradic bylo, že na Štědrý den dopoledne si děti stavěly doma betlém. A vánoční stromeček přišel do venkovských stavení až později, na počátku dvacátého století. A betlémy vytěsnil. Teď má každý doma stromeček. I když si myslím, že se betlémy zase vracejí.

Čtěte také

Máte pravdu, ve městech jsou vánoční stromy a u nich často betlémy, řekl bych, v životní velikosti.
Jak jsem jela k vám do Hradce Králové z Vrchlabí, tak jsem viděla už i v každé vesničce, nejen ve městech, že jsou betlémy. Zase se nám staré tradice vracejí.

Vy jste říkala, že máte na výstavě dřevěný vyřezávaný betlém ze Rtyně v Podkrkonoší?
Ano. Ten vznikl na oslavu 200 let od velkého selského povstání roku 1775. Máme tam závěsné betlémy, lidé si je zavěšovali na zeď a jsou i prosklené. Je to jakoby skleněná skříňka zavěšená na zdi.

Petra Ondryášová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co vás paní Ondryášová napadne, když se řekne Vánoce.
Vánoce, to jsou hlavně pověry a zvyky. Jak jsme se bavili o betlémech, že se zase vrací na náměstíčka a náměstí, tak si myslím, že se lidé opět začínají na Vánoce věnovat i těmto tradicím.

Na Štědrý den se vstávalo brzy, protože to znamenalo štěstí v příštím roce. Kdo vstal poslední, největšímu spáči, to mohlo přinést bídu.
Petra Ondryášová, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

Jaké tradice se dodržují u vás doma na Vánoce?
Dáváme si například rybí šupinu pod talíř. A ta se potom dává i do peněženky, aby se vás držely peníze. A kvůli těm penězům by se měla také jíst čočková nebo hrachová polévka.

Čtěte také

Vy určitě také víte, jak dříve vypadal v Krkonoších od rána do večera takový Štědrý den.
Začneme už ránem, protože naši předci vstávali na Štědrý den brzy ráno. Protože to znamenalo štěstí v příštím roce. Tomu, kdo vstal poslední, největšímu spáči, to mohlo přinést bídu. My si teď rádi pospíme. A také hospodyně musela od rána uklízet, péct a připravovat večeři, která měla být hotová, když vyšla první hvězda. A ta vychází už okolo čtvrté hodiny. V ten čas se začalo večeřet, večeře mívala sedm nebo devět chodů. Samozřejmě nebyl to takové luxus, jaký máme dnes my, jeden chod byl třeba vánočka nebo krupice, zelí a tak dále. Ale devět chodů se muselo připravit.

Co to bylo za pokrmy?
Hrachová nebo houbová polévka. Dělaly se různé knedlíky s kysaným zelím. Kysané zelí byl i samostatný chod. Dále čočka a hrách kvůli penězům. Jáhlová kaše, houbovec, který známe odtud. Štědrovka neboli vánočka a pak se také jako dezert jedla muzika, což bylo rozvařené kandované nebo sušené ovoce.

Žádný hospodář nechtěl, aby mu na Štědrý den přišel do stavení první muž. To znamenalo, že se mu v příštím roce narodí převážně býčci.
Petra Ondryášová, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

Žádný kapr nebyl?
Ještě bych řekla, že před večeří si žádný hospodář nepřál, aby mu na Štědrý den první do stavení přišel muž. Znamenalo to totiž, že se mu v příštím roce narodí převážně býčci. Zároveň obcházel třikrát stavení, aby ho ochránil proti ohni. A hospodyně musela mít do první hvězdy navařeno a chtěla, aby jí zasedl ke stolu sudý počet lidí. To známe dodnes. Někdy se proto dává i židle navíc. Všichni měli nastejno zasednout ke stolu a nikdo už nesměl od stolu vstávat. Všechny chody se daly na stůl a začalo se jíst. A pod stůl se dávalo seno, aby ho byl v příštím roce dostatek.

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově
bylo založeno jako městské v roce 1890. Počátky muzea nebyly jednoduché. Začínalo se velmi skromně. Nebylo k dispozici stálé sídlo. Teprve polovina 20. let 20. století přinesla určitý zlom a sbírka se začala utěšeně rozrůstat. Za dobu své existence prošla budova muzea rozsáhlými opravami v 60. a 80. letech 20. století. Poslední větší rekonstrukce byla realizována v roce 2012.

A k večeři tedy vůbec nebyl kapr?
Kapr na horách ne, to byla vzácnost. A vlastně ani maso nebylo. Kuba, houbovec, tradiční pokrmy.

Dárky pod stromečkem také nebyly?
Na horách a v chalupách moc dárků nebylo. Až později, až po druhé světové válce.

Petra Ondryášová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Petra Ondryášová z Muzea Podkrkonoší v Trutnově byla dnes naším hostem. Moc děkuji za vhled do krkonošských Vánoc. Ať jsou i ty letošní pro vás a vaše blízké krásné, šťastné, veselé a hlavně zdravé.
Děkuju a vám přeji také krásné Vánoce. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.