Na Náchodsku ubývají ryby a raci, řeky drancují vydry říční

Horní tok řeky Metuje, pramenící u Adršpašsko-Teplických skal, patřil v minulosti mezi nejlépe zarybněné rybářské revíry v republice. To ale podle předsedy místní organizace Českého rybářského svazu Ladislava Hnátnického vydry úplně změnily:

„Když vymetly řeku a začalo se jim nedostávat, tak se šly podívat na chovné potoky a tím už nám jdou po existenci."

Počty ryb tak v některých úsecích klesly až o devadesát procent a rybáři navíc rezignovali na vysazování nových. Škody způsobené vydrami jim totiž nikdo neproplatí.

„Pravidla na nějaké odškodňování jsou podle mého názoru vymyšlené tak, abyste na ně nedosáhl,“ myslí si Hnátnický.

S vydrami přitom marně bojují i v jiných částech Náchodska. Třeba ve Stárkově, kde je jedna ze tří republikových chovných stanic raka říčního, přišli o drtivou část odchovu.

„Na tom rybníce jsme přišli o dvě třetiny. Ta vydra ho odtamtud vyzobe. To, co tam vysadíme, to prostě spase," popisuje předseda místní organizace Českého rybářského svazu Stárkov Oldřich Truneček. Kromě raků přišli prý také o velkou část ryb a podobné zprávy má i z Trutnovska.

„Kolegové z vedlejší organizace měli rybník speciálně pro pstruha, a když se vydra objevila, přišli skoro o sto procent obsádky. Z tisícovky, kterou běžně dělali, se dostali na pár kusů,“ říká Truneček.

Vydra říční (Lutra lutra)|foto: Hana Staňková

Vydry jsou přitom chráněné a lovit se tak nesmí. Podle Petra Kuny ze Správy CHKO Broumovsko žije na řece Metuji a jejich přítocích asi sedm kusů těchto zvířat.

„Výlovky rybářům skutečně výrazně poklesly, ale vydra je prostě chráněný druh. Jsme rádi, že ho v CHKO máme, do tohoto území prostě patří. A asi nikdo z nás nechce, aby se tady vydry chytaly do želez nebo zabíjely nějakými jedy."

Rybáři by ale regulaci predátorů přivítali. Kromě vyder jim škodí třeba i volavky, čápi nebo kormoráni.