Na málem zapomenutých kamenných sedátkách v Prachovských skalách si lidé dopřávali oddech i výhled

13. srpen 2018
Česko – země neznámá

Teď zamíříme do Českého ráje. Tři pohovky nebo také tři kamenná sedátka v Prachovských skalách, to jsou tři pískovcové balvany, do kterých lidská ruka vytesala místo pro pohovění unaveného poutníka. Dnes je objeví jen opravdu pozorní a trpěliví návštěvníci skalního města. Zakreslena jsou totiž jen na staré mapě skal z konce 19. století, v těch novějších o nich není ani zmínka.

 

Hledání kamenných sedátek, která málem navždycky zmizela pod bujnou vegetací, se pro poučené návštěvníky může stát nečekaným zpestřením výletu do Prachovských skal. Zajímavé místo není u cesty, ale ukrývá se v lokalitě, kde zřejmě kdysi bývala vyhlídka a kam se vstupovat může.

V knize Opomíjená místa Českého ráje od Karla Čermáka se píše, že na nejstarších turistických mapách Prachovských skal z konce 19. století jsou zakreslena místa s označením 1. kanape, 2. kanape a 3. kanape. V turistických průvodcích ze stejné doby jsou pak uváděné jako První pohovka, Druhá pohovka a Tři pohovky. Na těchto místech si výletníci dávali "pohov", protože odtud bylo na co se dívat. V současných mapách a průvodcích už bychom označení s pohovkami hledali marně.

První pohovkou byla míněna dnešní vyhlídka Pěveckého sboru Křížkovský. Druhou se dřív označovala Hraběnčina vyhlídka (dnes Vyhlídka Českého ráje). Na těchto dvou místech se lidé kochají dalekými rozhledy stále, ale vestoje. S tou třetí (se Třemi pohovkami) je to ale složitější. Ve staré mapě je zakreslena blízko rozcestníku Nad Fortnou, kde ale dnes žádná vyhlídka není. Badatel Pavel Kracík z Jičínské besedy přišel ovšem záhadě na kloub, když se mu zdánlivě zaniklé místo podařilo znovu objevit.

Ze sedátek býval výhled k Velišskému hřbetu

"Folklorista Pavel Kracík z Jičína se nesmířil s tím, že sedátka není možné najít, že už na dnešních mapách nejsou zakreslena, a tak chodil a hledal jak v Prachovských skalách, tak i v literatuře, až se mu podařilo odkrýt místo, kde léta utajená kamenná sedátka opravdu jsou. V době, kdy je našel, byla zarostlá borůvčím, vřesem a mechem a v podstatě se v terénu nedala rozpoznat," popisuje Jiří Krupka, předseda ZO ČSOP Prachovské skály.

Tři ploché kameny s vytesanými sedátky se nacházejí za malým pahorkem ve stínu lesního porostu, který tu před dvěma stovkami let nejspíš nemusel vůbec být. To se pak poutníci ze sedátek mohli kochat výhledem na celou jižní část Jičínské kotliny, k Velišskému hřbetu, k Loretě a ke Kopidlnu. Rozhledu dnes brání vzrostlé borovice, kterým je i přes sto let.

A pohodlí kamenných kanapí nad Fortnou v Prachovských skalách si možná v červnu roku 1813 mohli vyzkoušet i tři významní zástupci protinapoleonské koalice. Podle pověsti to možné je, ve skutečnosti to bylo nereálné.

"Legenda vypráví, že tady usedl rakouský císař František I., ruský car Alexander I. a pruský král Fridrich Vilém III. Tito tři panovníci v nedalekém Jičíně údajně v té době zasedali v protinapoleonské koalici. V Jičíně ale tehdy byl doopravdy jen rakouský císař František I. Teoreticky sem tedy mohl být doveden a s nějakými urozenými lidmi ve vysekaných pískovcových prohlubních na chvíli posedět," říká Jiří Krupka.

Kdo hledá, kanape najde

Hledání kamenných sedátek je určené hlavně těm, kteří chtějí poznávat i málo známá a skoro zapomenutá místa Prachovských skal. Těm se nabízí základní trasa, k níž musí připojit svůj pozorovací talent a intuici. Pátrání může začít u hotelu Pod Šikmou věží v Horním Lochově, odkud cesta pokračuje po červené a zelené turistické značce přes pozoruhodná místa ve Fortně a v jejím okolí vzhůru k rozcestníku Nad Fortnou.

Odtud se dáte po červené a modré značce, ale jen nějakých padesát metrů, kde se vpravo vnoříte do březovo - borového mlází mimo cestu. Za malou vyvýšeninou pak zaslouženě usednete do jednoho ze tří pískovcových sedátek. Ve stínu a v klidu tam můžete naslouchat hlasům přírody a představovat si, kam až byste dohlédli, kdybyste tu seděli třeba před dvěma stovkami let.

autor: VaW
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.