Na louce u Bystřice nad Pernštejnem stojí jedenáct hradů. Jsou padesátkrát menší než ve skutečnosti

18. červen 2021

Vidět jedenáct hradů za jeden den, to je výkon, který by nejspíš nezvládl ani velmi zdatný výletník. S tím by asi souhlasila většina z nás. My pro vás ale máme tip na místo, kde to můžete zvládnout i za hodinu. Nevěříte? Pak s námi pojďte do Parku miniatur v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině.

„Ve světě je to běžná záležitost, je to ale většinou zaměřené na velké světové stavby,“ říká vedoucí Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem Vladimír Cisár. Když s modelářem Zdeňkem Brachtlem vymýšleli, jak bude vypadat bystřický park miniatur, dohodli se, že se zaměří na středověk. V okolí Bystřice je totiž hodně zřícenin středověkých staveb. „Řekli jsme si, že by bylo ideální dát je do původní podoby,“ dodává vedoucí muzea. Příprava byla náročná, protože současný stav zřícenin je často jen příkop a část zdiva. Bylo nutné studovat staré mapy a kroniky.

Louka na okraji Bystřice leží vedle zimního stadionu s parkovištěm, a také u cesty k nádraží. Jako výletní cíl je tedy naprosto ideální. Ještě větší radost ale tvůrcům udělala členitost pozemku a protékající potok. „My jsme chtěli rekonstruovat údolí řeky Svratky,“ říká Zdeněk Brachtl. Miniatury hradů tak stojí, stejně jako ve skutečnosti, v údolí či na kopcích. Hrady jsou všechny postavené v měřítku 1 : 50 a stojí na pevných kamenných a železobetonových základech.

Zatím Zdeněk Brachtl postavil miniatury jedenácti staveb. Je mezi nimi například klášter Porta coeli v Tišnově, hrady Lukov, Zubštejn a v neposlední řadě z pohádek známý hrad Pernštejn. Konkrétně Pernštejn ale asi mnozí návštěvníci nepoznají. Miniatura je totiž postavená v jeho středověké podobě, bez dnes známého paláce.

Park je protkaný cestami, kolem kterých jsou vysázené ovocné stromy starých odrůd. Nechybí ani lavičky, ze kterých vidíte celý park jako na dlani.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.