Na letošní setkání Dolan v Dolanech u Jaroměře dorazí i krajané až z chorvatských Dolan u Daruvaru

29. květen 2023

Vezmeme vás na Náchodsko, do obce Dolany, kterou projíždíte, když jedete od Jaroměře směrem na Českou Skalici a Náchod. Vesnička, která má něco málo přes 650 obyvatel, pořádá na začátku léta setkání obcí a vesniček se stejným jménem, do kterých starosta Jiří Plšek ještě předtím osobně doveze vždy pozvání na koloběžce. A teď se vrátil z Chorvatska, kde prý jedny Dolany také mají.

Vidím vás zdravého a živého, takže cesta do Chorvatska dopadla dobře, vrátil jste se v pořádku.
Dopadla výborně, vrátili jsme se všichni, zdolali jsme za čtyři dny něco kolem 400 kilometrů, takže jsme to prostě dali na pohodu.

Proč jste tam byli a kolik jste ujeli celkem kilometrů na koloběžce?
Ten nápad přišel v době, kdy skončil covid, začalo se vše pomalinku otvírat, lidé byli zavření doma, setkání jsme ještě dělat nemohli. Tak jsme se v roce 2021 rozhodli, že objedeme všechny Dolany, které se účastní setkání.

Všechny české Dolany dávají jasně vědět, že leží v dolině. Jen ty chorvatské Dolany jsou dolina nahoře. Oni jsou na kopci a kolem dolina.
Jiří Plšek, nezávislý starosta Dolan

Dolany v Dolanech, to je setkání všech obcí s tímto názvem?
Letos to bude už 20. ročník, ale my to děláme, tuším, potřetí, protože patříme mezi pět hlavních obcí, které takovou akci mohou uspořádat, protože na to mají prostory. Každý rok se koná setkání v jiné obci. Jednou to je v Dolanech u Olomouce, pak v Dolanech nad Vltavou, jednou v Dolanech u Klatov. Střídáme se a představitelé obcí i občané se scházejí. A myslím si, že to je velmi dobrý nápad. Takže my jsme objeli za šest dní všechny Dolany v Čechách, dokonce jsme objevili i ty nejmenší, kde mají asi jen tři obyvatele, napůl jsou v Hluboké, napůl v Leštině. Všude nás vítali.

A ta koloběžka vás napadla jak?
Řekli jsme si, že to rozhýbeme. Nemůžeme jet autem, protože bylo zapotřebí se trošku zdravotně ze všech těch nemocí dostat a ukázat, že jsme zdraví lidé a můžeme se potkávat. A někteří starostové nám dokonce jeli naproti na kole nebo nás vyprovázeli. Tak jsme objeli všechny největší a nejznámější Dolany. Samozřejmě jsou tu i Dolany, které už jsou pod vodou, tam jsme ovšem nebyli.

Čtěte také

Kolik je vlastně u nás Dolan?
Dolan je v republice celkem 14, z toho jsou některé jen místní části. Samostatných Dolan je 12. A ty pod vodou jsou pod Nechranickou přehradou, tam jsem ještě nebyl. Tam se budeme muset potopit. A jezdí k nám i ze Slovenska, kde jsou velmi družní a přátelští. Tak jsem jim slíbil, že za nimi přijedeme také. Začínali jsme v Dolanech u Levoče, kde je krásný kraj, a pak jsme to přejeli přes celé Slovensko a dojeli jsme až k Dolanům do Pezinoku.

To bylo loni?
Ano, skončili jsme v Bratislavě, odtamtud jsme už potom přejížděli vlakem. A když jsme měli setkání loni u Pardubic, tak jsme řekli, že pojedeme do Chorvatska. A navázali jsme na tu cestu v Bratislavě. Jeli jsme tam já, místostarosta a ještě jeden kamarád Míra. Jeli jsme spolu, jako jeden koloběžkář, a když jsme vystoupili v Bratislavě, tak jsme úplně neskutečným způsobem zmokli. Počasí nám moc nepřálo, bylo kolem 10 stupňů, hodně foukalo, ale dali jsme to až k Balatonu, bylo to nějakých necelých 180 za den. Na koloběžce a s plnou bagáží.

Čtěte také

A jak jste našli ony Dolany v Chorvatsku?
Vzniklo to tak, že jistý pan Havrda spolupracuje s těmi Dolany u Daruvaru, kde je česká obec, žije tam spousta Čechů, kteří začali hledat své předky. A on se dostal až do Pardubic, kde nějací ti předci žili. Tím pádem jsme zjistili, že jsou Dolany i v Chorvatsku, tak jsme je pozvali na první setkání. A říkal jsem, že za nimi pojedu, že je chci poznat, jak tam žijí, co tam dělají. Česká menšina v Daruvaru je nejlépe organizovaná menšina v Chorvatsku a mají za sebou neskutečnou tradici, jsou tam už od dob Marie Terezie a stále si udržují český jazyk. Je tam třeba česká škola Jana Amose Komenského. A přijedou 23. a 24. června na setkání Dolan v Dolanech u Jaroměře.

Proč ale koloběžka? Nebylo by třeba pohodlnější jet na kole?
Ne, z kola bolí zadek. Ale samozřejmě mám ve stejné úctě každého, kdo se pohybuje. Ale bez toho doprovodu bych to nikdy nedal, proto nejezdím sám. Byla to celá výprava. Doslova delegace. Oni o nás samozřejmě věděli, že přijedeme. Takže když jsme přijeli do Dolan, z Daruvaru je to tedy pěkný kopec nahoru, přivítali nás plynulou češtinou, to byla prostě nádhera. Je tam velká česká komunita, české rodiny, samozřejmě provázané i s Chorvaty, jsou tam míšená manželství.

Zmínil jste i českou školu.
Je tam česká škola Jana Amose Komenského, učí tam české učitelky a učitelé. Oni mají povinný jazyk chorvatštinu a angličtinu, potom volitelný, takže se tam učí čeština i maďarština, ale prý i spousta Chorvatů se učí češtinu. Ona je i trošku podobná, když přijdete do Chorvatska, tak se domluvíte, a oni se chtějí domluvit, chtějí komunikovat, chtějí se bavit. A je tam třeba i mateřská škola Ferdy mravence.

Čtěte také

Mají něco tyto chorvatské Dolany společného i se všemi ostatními, které jste procestoval?
Mají společné to, že jedni předci z chorvatských Dolan pochází právě z Dolan od Pardubic.

Proč se vlastně jmenují Dolany Dolany?
Všechny české Dolany dávají svému jménu jasný námět, že to je dolina. Nebo dolní lán. A ty chorvatské Dolany jsou dolina nahoře. Oni jsou na kopci a kolem jsou doliny. Ovšem říkali nám, že název nemají od doliny, ale že právě někdo přišel z nějakých Dolan, tak tomu dal stejný název. Ale úplně historicky přesně jsme to nezjistili. Jinak i slovenské Dolany u Levoči leží v dolině.

Pane starosto, Dolany v Dolanech, dvacáté setkání 23. a 24. června. Bude asi veselo, je to tak?
Bude hodně veselo. Spousta muziky, radosti i soutěží. A doufám, že bude i spousta sluníčka.

Jiří Plšek, starosta Dolan na Náchodsku byl dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související