Na Jaroměřsku skončil největší záchranný archeologický průzkum v historii České republiky

„Během uplynulých 12 měsíců jsme čelili několikrát extrémům počasí, které pro nás znamenali určité komplikace a zdržení, a tak nás těší, že jsme mohli předat vyčištěné pozemky včas ve smluvním termínu. Celkově jde o 14 úseků z patnácti. Na sedmém úseku, který končí za Jaroměří na úrovni odbočky na Zaloňov, se nachází mimořádně velké množství nálezů, a tak zde byl termín na žádost archeologů několik dnů prodloužen," říká Petr Smola, generální ředitel stavební společnosti SOVIS CZ.

Na 300 lidí tu čelilo horku, prachu, blátu i do hloubky zmrzlé půdě

Na výzkumu v terénu pracovalo na každém z 15 úseků zároveň 30-50 lidí podle četnosti nálezů, z toho 2 archeologové a až 15 techniků, většinou z řad studentů archeologie, kteří dokázali samostatně identifikovat objekt v terénu. K tomu jim všude pomáhalo 25-30 dělníků. Archeologický tým zde nosil žluté reflexní vesty a dělníci oranžové.

Záchranný archeologický průzkum na Jaroměřsku|foto: Jana Kittová

„Tento typ zakázky byl pro nás výzvou ohledně dobré organizace a jsem rád, že vše probíhalo plynule a bez problémů. Zpevňovali jsme mimo jiné cesty, vytvářeli buňkoviště včetně zpevněných ploch, přistavovali jsme kontejnery s nářadím nebo jsme třeba zajiťovali pitný režim. Pracovníci museli mít také každých 100 m k dispozici toalety pro obě pohlaví v předepsaném vzájemném rozestupu," říká Milan Švábl z firmy Sovis.

Po celé ploše se objevovaly velké bílé stany buď nad právě zkoumanými objekty nebo jako sklady bezprostředně nalezených artefaktů. Dobře propouštěly světlo, umožňovaly práci i v dešti a v parném létě poskytovali pracovníkům stín.

Záchranný archeologický průzkum na Jaroměřsku|foto: Jana Kittová

Během roku zde čelili několika klimatickým komplikacím. V dubnu 2017 ležel na polích déle sníh, mnohokrát byl terén rozblácený a několikrát bylo velmi prašno a horko. V únoru 2018 mrzlo a mrazová setrvačnost půdy trvala ještě dalších 14 dnů - zamrzlá byla do hloubky. Cepín se tehdy stal běžným pracovním nástrojem. Vystřídaly se tu rovněž 3 vichřice, které rozházely zázemí, včetně stanů. Terénní část výzkumu ŘSD pravidelně kontrolovala, zdali jsou prostředky skutečně účelně vynakládány.

Nalezené předměty zaplnili stovky banánovek

Už v počátku průzkumu bylo jasné, že by se v daném území mohla najít celá řada historických cenností, protože oblast Královehradecka patřila k velmi urbanizovaným oblastem již od středověku. Mezi královskými městy Hradcem Králové, Jaroměří a Dvorem Králové existovaly spojnice. K prvním terénním pracím patří geofyzikální měření, které podobně jako sken určí pravděpodobnou četnost budoucích nálezů v zemi:

„Jedná se o sofistikovaný přístroj, který svým vzhledem připomíná starou obracečku na seno, jen trochu delší. Je na velkých kolech na dřevěném oji, aby se nepřenášelo magnetické vlnění od zdroje pohybu. Zařízení umí zaznamenat jednotlivé anomálie v zemi, například překop, střep nebo kus železa a přiřadí jim GPS bod. Na mapě se pak ukáží tisíce bodů," říká Milan Švábl z firmy Sovis a dodává, že shoda se skutečností je zhruba 60 %.

Záchranný archeologický průzkum na Jaroměřsku|foto: Jana Kittová

Po opatrném odstranění vrchní vrstvy půdy, tzv. skrývky, se povrch začistí širokými motykami do roviny, poté se nakropí a zkušené oko odborníka zde podle změněné barvy určitých ploch identifikuje třeba základ kulovité stavby - rondelu, který byl objeven například u Předměřic. V těchto kulovitých stavbách o rozměrech 150-200 m žili lidé dohromady se zvířaty. Některé mohly sloužit jako svatyně.

Ovšem ať je nález sebezajímavější, jsou archeologové limitováni záborem půdy k dálnici a na celou stavbu se tím pádem vždy podívat nemohou. Také do hloubky se nekope hlouběji, než jsou například základy budovy nebo mostu, aby se nález nedestabilizoval. Nalezeny zde byly základy domů dlouhých od 10 do 50 m, jejichž dřevěné konstrukce bývaly vyplněné hlínou. Střepy objevené keramiky odkazují ke kultuře lidu s vypíchanou keramikou, který sem přišel z Karpatské kotliny před 7,5 tisíci lety.

Mimořádně bohaté nálezy hlásí archeologové ze staveniště dálnice D11 u Hradce Králové

• Upravit
• Smazat

Ještě pár týdnů mají před sebou archeologové, kteří zkoumají budoucí staveniště pokračování dálnice D11 z Hradce Králové směrem na Polsko. Lokalita je na nálezy mimořádně bohatá, třeba sídliště z mladší doby kamenné nabízí stovky nebo spíš tisíce fragmentů. Přesto by mělo být do dubna hotovo.

K dalším častým nálezům patřily pazourkové nože a škrabky a také kamenné broušené sekery z mladší doby kamenné. Ze zbraní se našly jak kamenné sekeromlaty, tak spousta novodobé munice z prusko-rakouské války. Mezi nalezenými objekty byly jednak předměty denní potřeby, kostry zvířat, která sloužila k jídlu, i předměty mimořádné jako například obsidián - druh sopečného skla, který svědčí o kontaktech se vzdálenými oblastmi. Velkou výpovědní hodnotu mívají i nalezené hroby.

Nyní bude výzkum pokračovat tzv. posteskavační fází, kdy budou nálezy zkoumány v laboratořích hradecké univerzity a ve Správčicích. Odhaduje se, že zabere ještě další dva roky, během nichž může ještě skutečná hodnota nalezených předmětů předčít očekávání.

Docent Radomír Tichý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Ohledně nejzajímavějších archeologických nálezů jsme se dotazovali odborníků. Na naše otázky odpověděl doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D., vedoucí katedry archeologie z FF UHK. Co považujete za zajímavý archeologický nález?
Archeologie se zabývá tak dlouhým časovým úsekem dějin, že každý archeolog by vám odpověděl trochu jinak. Pokud se ale podíváme na výsledky výzkumu D11 s trochou nadhledu, je takových zajímavostí celá řada. Např. velké množství lokalit z období neolitu (mladší doba kamenná), které převyšují ostatní období. Dále objev hrobů, nebo dokonce pohřebišť, z eneolitu (pozdní doba kamenná). Nebo celek sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové. Pohřebiště z raného středověku. Pozůstatky polních opevnění či polních táborů armád z 18. století, nebo možná podobně stará „císařská" cesta s patrnými „kolejemi" vyježděnými povozy v obou směrech.

Co bylo v nálezech ojedinělé a nečekané?
Věřím, že velkým překvapením jsou pohřebiště pozdní doby kamenné. Mnohé hroby na nich jen taktak unikly dosahu eroze a orby, tedy nechybělo mnoho a byly by zničeny. Jejich výbava byla pohledem současnosti chudá, buď jen pazourková čepel, výjimečně kamenný sekeromlat. A bohužel neobsahovaly keramické nádoby, podle jejichž výbavy archeolog určí dané období nejjednoznačněji. Zároveň to ale vysvětluje skutečnost, proč právě tyto hroby unikaly pozornosti archeologů v minulosti. Prostě kostry v nich obsažené byly obtížně časově zařaditelné.

Jaký nález vám udělal největší radost?
Z pohledu veřejnosti jsou nejčastěji za zajímavé považovány artefakty upomínající umění. I takové keramické zlomky na D11 byly nalezeny. Pohledem archeologa je ale důležitější celkové vyhodnocení nálezů, které odpoví na otázky, které v tuto chvíli mohou být hypotézami. Týkají se typu domů, datování fází dávného osídlení. Ale jednoduše už toho, která období minulosti byla či nebyla na trase budoucí D11 archeologicky doložena. Zvláště pro východočeské archeology je to zajímavé. Budoucí dálnice protnula část krajiny nejhustěji v minulosti osídlenou. Kolem těchto míst jsme jezdili mnoho let a teď víme, jaké poznání se zde skrývá.