Na Dubaji mě fascinuje absence rasismu. Asiaté, černoši i běloši, všichni tam žijí v míru a klidu

4. duben 2022

Budeme cestovat do Spojených arabských emirátů, konkrétně do Dubaje. To byla prý ještě v roce 1970 jen vesnice v písku, která se za 50 let proměnila v ohromné dvoumilionové město s metrem, patrovými křižovatkami, parky, obchodními centry a nejvyššími mrakodrapy na světě. Byl se tam podívat i Jindřich Tošner, lékař, porodník, gynekolog, ale také nakladatel a básník.

Jak jste se ocitl v Dubaji?
Nejdříve jako turista, ale rád jsem se tam vracel, je to samozřejmě úplně jiný svět. Výhoda oproti nám je, že je tam hezky teplo. Takže jsem tam jezdil i za sluníčkem. Tady u nás je krásně na jaře a v létě, ale asi stojí za to vždy na podzim, někdy v listopadu nebo třeba potom v únoru, se jet trochu ohřát.

Souhlasím a proč ne právě do Dubaje. Slyšel jste o Dubaji ještě předtím, než jste tam poprvé vyrazil?
Samozřejmě. Tam opravdu ještě před nemnoha lety byla vyloženě jen poušť a prakticky teď v Dubaji slavili 50. výročí své existence. Takže to je úplně neuvěřitelný pokrok.

Jsou tam zajímavé věci, třeba pomluvy a urážky se trestají vězením. Takže si myslím, že by u nás byla asi půlka národa v base.
Jindřich Tošner, lékař, porodník, gynekolog i nakladatel a básník

To jsou takové stavební zázraky.
Je tam známá obytná věž Burj Khalifa, která má přes 800 metrů, nejvyšší mrakodrap na světě. Je tam velmi pozoruhodná stavba, Muzeum budoucnosti, je to takový obrovský prstenec, který je pokryt verši básní arabských básníků.

Čtěte také

To se vám muselo líbilo.
Ano, jenže arabsky samozřejmě neumím. Ale je to hezký nápad. Říká se, že vše, co se řekne o Dubaji nebo o New Yorku, tak je asi pravda. Dubaj můžete mít rádi, ale můžete ji nenávidět, záleží, jak a kam tam přijedete. Když jste jen někde u moře v hotelu, v nějakém rezortu, tak je to stejné jako třeba na Kanárech nebo někde jinde. Je dobré si pronajmout soukromě nějaký apartmán nebo malý byt a poznat tamní život trochu víc.

Vím, že tam jsou také v moři umělé ostrovy.
Samozřejmě, ale myslím si, že tam budou mít docela problémy s prouděním vody, a je to relativně daleko k metru. Musí se tam jezdit jen autem, takže já bych tam určitě nechtěl žít. Jinak se Dubaj musí vnímat i z politického kontextu. Nejsou tam žádné politické strany, jen osvícenský absolutismus vládnoucí rodiny Ál Maktúmů. Má to své výhody i nevýhody. Jde o to, aby ten vládce byl skutečně osvícený. To je ten základ. A pak jsou tam další zajímavé věci, v Emirátech se třeba pomluvy a urážky trestají vězením. Takže i kdybyste vztyčil na někoho prostředník, tak se můžete dostat do vězení. Což by u nás byla asi půlka národa v base.

Burdž Chalífa v Dubaji

Také se tam prý nesmí lidé na veřejnosti vodit za ruku.
Ale chodí tam, musím říct, že Dubaj je už z mnoha ohledů evropská. Lidé říkají, že Arabské emiráty prosperují jen z ropy, ale není to pravda. Ropa tvoří jen 17 % příjmů a zbytek je finančnictví, turistika, letecká, námořní doprava a samozřejmě obchod. Ovšem s ropou to tenkrát začalo, to je fakt.

Čtěte také

Jezdí se tam tedy za sluncem, za mořem, za koupáním. A co lyže? Za těmi se do pouště jezdí také, je to tak?
Je tam lyžařský, asi kilometr dlouhý svah. Vytváří iluzi vyloženě horské vesničky a překvapilo mě, kolik lidí tam je, kolik dětí a trenérů. Dokonce se tam můžete i naučit lyžovat. Je to zastřešené nedaleko jednoho obchodního komplexu. A skutečně stojí za to se tam jít podívat. Mají i zimní stadion, kde můžete vidět dívky, kterak bruslí v nikábu. Snad mají i nějaké hokejové družstvo, ale to jsem neviděl.

Jindřich Tošner v poušti se sokolem

Jak tam lidé žijí? Je vůbec možnost se potkat i s domorodci a popovídat si s nimi?
Co mě fascinuje na Dubaji, je absence rasismu. Tam vidíte Asiaty, černochy, bělochy, všichni tam žijí v míru a v klidu. A myslím si, že i náboženská rovnost je tam velká, i když převážně tam žijí muslimové, ale jsou velmi tolerantní. Nikdo není perzekuován za to, že by byl křesťan, aspoň jsem to nezjistil. Zajímavé je také postavení žen v této společnosti. Muži občas mluví o tom, že závidí Arabům, že mohou mít 4 ženy. Všichni si představují, že mají 4 ženy, kterým je 20 let. Ale už si málokdo představí, že má 4 ženy, kterým je 70 a jsou v mém věku.

Čtěte také

Musí to být asi bohatý manžel, protože musí zajistit úplně stejně rovným dílem všem ženám.
Jak kupuje pantofle, tak hned čtyřikrát, prsten s diamantem také. Ony si ty muslimky nesmí vzít za muže nemuslima a jinak, co se oblečení týče, tak chodí v nikábu, mají krásné oči, říká se, že dokáží očima říct víc než jiné, který zahalené nejsou. A zajímaví jsou i Arabové, kteří chodí v bělostných šatech, naprosto čistých. Říkám si, kolikrát denně se snad převlékají, že není možné, aby byli pořád tak čistě bílí. A další zajímavá věc, že je trestné mít špinavé auto. Takže uvidíte samá čistá auta. Ale je pravda, že tam není bláto, možná jen nějaká písečná bouře.

Byl jste se podívat i na světové výstavě Expo 2020?
Dokonce dvakrát jsem tam byl. Byl to jistě obrovský projekt, který skončil 31. března. Český pavilon byl skromný, ale pěkný. Trochu jsem se bál, jestli tam hlavně lidé nechodí na svíčkovou a pivo, což je pro ostatní vzácné, ale myslím si, že byl oceněný i projekt českých vědců, kterak přeměňovat vlhkost vzduchu v pitnou vodu. Celkově naše účast tam byla dobrá.

Jindřich Tošner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A co múza pro vaši básnickou tvorbu? Políbila vás v Dubaji?
Múza by mě líbala, kdyby nebyly všechny ty ostatní události, které se teď dějí. Naprosto nesmyslná válka, tak Inter arma silent musae. Zdá se mi nepoctivé psát teď o lásce a o přírodě, když někde umírají lidé. Ale snad to vše skončí a zase se k tomu budu moci vrátit.

Naším hostem byl Jindřich Tošner, moc děkuji za postřehy z Dubaje.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související