Na 2500 českých letců bojovalo za války v řadách britské RAF. Komunistický režim je pronásledoval
I z východních Čech pocházelo mnoho těch, kteří během druhé světové války bojovali v řadách britského královského letectva a které po krátkém poválečném uznání potom čekaly represe totalitního komunistického režimu. Jejich osudy vám přiblíží historik Michal Němeček.
Vaše přednáška se jmenuje Letci RAF ve východních Čechách.
Ano, během přednášky se zaměřím na několik vybraných východočeských rodáků, ať už z Pardubicka, Chrudimska, nebo z Královéhradeckého kraje. A na příkladech těch několika letců si představíme průběh druhé světové války a jisté epizody z komunistické totality.
Nejedná se pouze o piloty letounů, ale hovoříme i o navigátorech, radiotelegrafistech, střelcích, i o pozemním personálu.
Michal Němeček, historik
A když mluvím o letcích, tak se nejedná pouze například o piloty stíhacích či bombardovacích letounů, ale hovoříme i o navigátorech, radiotelegrafistech nebo střelcích, obecně o posádkách těch bombardovacích letounů. I pozemní personál se do toho započítává. Těchto lidí sloužilo za druhé světové války v RAF téměř 2,5 tisíce, takže je těch osudů mnoho k vyprávění.
Čtěte také
Kdy vás tohle téma začalo zajímat? Protože vy se potemnělou Evropou během druhé světové války zabýváte hodně.
Je to tak, mohu říci, že se tomu věnuji již od dětství, protože jeden z těch letců byl můj vzdálený příbuzný, tedy je mi to téma blízké. A ve chvíli, kdy jsem nastoupil na vysokoškolské studium, tak jsem se mu věnoval i v rámci svých závěrečných prací, konkrétně východočeským letcům. Vybral jsem si několik z nich, kteří byli ať už nějakým způsobem zpracovaní, ale našel jsem k nim třeba nové zajímavé skutečnosti, ale zároveň jsem se věnoval i těm, kteří byli trošku pozapomenuti a nebyl jim věnován v publikacích nebo článcích větší prostor.
Zmínil jste svého příbuzného, jaký byl jeho příběh a osud?
V podstatě podobný jako většiny z těch letců. Po událostech v březnu 1939 se většina našich letců rozhodla odejít do zahraničí a zapojit se do bojů proti nacistickému Německu. Zapojili se tak do snah o osvobození Československa. Stejně tak i můj příbuzný odešel do Polska, kde se utvářela skupina československých pilotů. Většina z nich poté mířila do Francie, což se jim například na lodích Chrobry nebo Kastelholm podařilo, a zapojili se pak po vypuknutí války do bojů ve Francii.
Výhodou našich letců byly zkušenosti z Československa, měli na co navázat. Problém byl spíše jazyk, se kterým se museli vypořádat.
Michal Němeček, historik
S pádem Francie se následně dostávali postupně do Velké Británie a tam vznikaly v létě 1940 první perutě. Konkrétně můj příbuzný byl příslušníkem 311. bombardovací peruti. Létal na bombardéru. V září 1940 absolvoval výcvik na navigátora a na střelce a účastnil se pouze několika málo letů.
Čtěte také
Je velice zajímavé, že řada letců měla již z československých leteckých jednotek velmi dobrý pilotní stíhací výcvik. Ale ve Francii i ve Velké Británii se zacvičovali pochopitelně na tamější stroje, byla to pro ně jiná technika, než na kterou byli v Československu zvyklí. Ovšem jejich velkou výhodou byly jejich předchozí zkušenosti z Československa. Měli na co navázat, často byl tak problém především jazyk, se kterým se museli vypořádat, angličtinu ovládalo jen několik našich letců. Francouzštinu ovládali už z Československa, to bylo poměrně běžné, koneckonců francouzská armáda pomáhala utvářet po vzniku Československa naši armádu. Nicméně s angličtinou se letci dokázali vypořádat, řada z nich si dokonce přivezla po válce i anglické manželky.
Vrátil se tedy váš příbuzný domů z války?
Ano, on byl právě jedním z těch, kteří se vrátili s anglickou manželkou. Nicméně potkal ho podobný osud jako všechny další piloty, co sloužili u RAF. Po únoru 48 se stal nepohodlným a byl pronásledován komunistickým režimem. Probíhalo nějaké sledování ze strany StB a byl donucen se s anglickou manželkou rozvést.
Existuje spousta českých letců RAF, o kterých ještě nevíme mnoho. Všichni si zaslouží, aby se jim věnovala pozornost.
Michal Němeček, historik
Můžeme přiblížit ještě další zajímavý životních příběh pilota z východních Čech, který sloužil v Anglii u RAF?
Známým letcem z východních Čech je Josef Koukal, který byl v nedávné době in memoriam oceněn Řádem Bílého lva. Jednalo se o letecké eso bitvy o Británii. Bohužel Josef Koukal byl v rámci bojů sestřelen a utrpěl velmi vážná poranění, popáleniny na více než 75 procentech těla. Je to však jeden z příkladů mimořádného hrdinství a odvahy, protože on se s následky zranění vypořádal, byť měl znetvořený obličej. Už v roce 1943 se opět zapojil aktivně do služby a působil nadále v rámci RAF. Na něm je dobré i ilustrovat osud československých letců po únoru 1948.
Čtěte také
Takový člověk, který se mimořádně zasloužil o osvobození Československa, byl komunistickým režimem velmi pronásledován. Existuje z archivu mnoho spisů o jeho sledování, o snahách nasadit na něj různé informátory, zdiskreditovat ho a podobně. On se samozřejmě všem možným kontaktům s těmi osobami snažil vyhýbat, nesnažil se tedy příliš na sebe upozorňovat, protože režim po něm šel tvrdě. Zklamalo ho, jakým způsobem se po únoru 1948 k němu tady doma chovali.
Kolik našich hrdinů ve službách RAF vůbec položilo život během druhé světové války?
Přibližně 500 až 600 československých letců zahynulo v rámci bojů druhé světové války. My také máme díky seznamům, které o příslušnících československých perutí máme, dohledaných přes 2 200 konkrétních letců, jejichž osudy známe. Víme, že z východočeského regionu jich pocházelo přibližně 200. A přesto existuje spousta letců, o kterých ještě nevíme mnoho. Například jejich letecké karty, které jsou často cenným zdrojem informací o jejich službě, zůstávají prázdné právě v případě, pokud třeba zahynuli už v bitvě o Británii nebo do roku 1942, než se záznamy v leteckých kartách začaly objevovat. Stále je tedy spousta letců, kteří si zaslouží, aby se jim věnovala pozornost.
Historik Michal Němeček byl dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
