Muzeum války 1866: Střet u Hradce Králové byl po Waterloo druhou největší polní bitvou v 19. století

Chlumské muzeum je jediné u nás, které se specializuje na válku roku 1866?
Muzeum války 1866 je jedním ze dvou monotematických válečných muzeí u nás. Tím druhým je Národní památník druhé světové války v Hrabyni, který se začal budovat roku 1970 na místě nejzničenější obce v Československu, v epicentru ostravské operace, největší bojové operace druhé světové války na dnešním území České republiky. Muzeum války 1866, tehdy válečné Muzeum 1866 abych byl přesný, vzniklo roku 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy u Hradce Králové coby největší, řekněme, polní bitvy v tom klasickém slova smyslu 19. století po Waterloo, v evropské dimenzi. A v české dimenzi vůbec největší u nás.

Jde o celkové nové koncepční pojetí expozice. A důraz bude kladen i na technologickou revoluci ve vojenství, kterou konflikt přinesl.
Mgr. Jan Hrubecký, vedoucí oddělení Muzeum války 1866

Jak vůbec byla dříve vnímána bitva a válka roku 1866, jak se na ni vzpomínalo? A vzpomínalo se na ni vůbec? Protože ony novodobé připomínky, které se každoročně pořádají v Hradci Králové a přímo na Chlumu, to je novodobá, porevoluční záležitost, ne?
Ano, máte pravdu. Ten konflikt tím, jak je špatně uchopitelný, co se týká filmového ztvárnění, je krátký. A jeho motivace je velmi obtížně vysvětlitelná. Tak samozřejmě není až tak atraktivní právě pro nějaké výpravné filmové blockbustery. A vlastně má i smůlu na svoji recepci v průběhu času, na své nazírání.

Čtěte také

Červencová bitva roku 1866 byla historickým milníkem. Pojem Königgrätz je známý po celém světě

V letech první republiky společenská atmosféra po roce 1918 změnila a válka, ve které Češi stáli loajálně a statečně na straně Habsburků, řekněme dobovým prizmatem, nebyla zcela populární. Nicméně je to právě první republika, kdy vznikají velmi hodnotné vojensko-historické odborné studie a kdy vzniká i naše muzeum. Ta skutečná doba, řekněme, určitého, když použiji Jiráskovského příměru Temna, nastává potom po únoru 1948 s velmi negativním narativem, který komunistický režim přijímá k habsburské monarchie jako takové. Dochází i k nucenému předání sbírek, které se ještě na Chlumu nacházely, do Vojenského historického ústavu do Prahy. Při katalogizaci těch sbírek dochází k chybám, i ke ztrátě části předmětů. Muzeum sice nebylo zcela uzavřeno, nicméně není o něj, ani o celý ten obrovský areál bojiště adekvátně pečováno. Pro válku 1866 to byla nejvíce negativní doba z hlediska jejího připomínání.

Muzeum války 1866 na Chlumu - vizualizace nové podoby výstavy|foto:Muzeum východních Čech Hradec Králové

K onomu obrození muzea potom došlo v kterém roce?
Když nebudeme počítat underground 80. let 20. století, tak samozřejmě je to po sametové revoluci. V roce 1990 byl obnoven Komitét pro záležitosti války roku 1866 a v podstatě v polovině 90. let také přichází přeměna chlumského bojiště na památkovou zónu. Tenkrát byly podniknuty zásadní kroky k tomu, aby bojiště vypadalo reprezentativně a bylo tak i vnímáno a uznáváno.

Čtěte také

Odborníci se pokusí o nevídané. Chtějí identifikovat jednu z obětí bitvy roku 1866 a najít příbuzné

Muzeum války 1866 spadá pod Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Jak to tam vypadá v těchto dnech? Muzeum se uzavřelo v říjnu roku 2023, tak co všechno se tam od té doby už změnilo, co se stihlo udělat a co se teprve dělat bude?
Ono se zdá, že je to dlouhá doba, více než dva roky na genezi nové stálé expozice, ale musíme si uvědomit, že nejde jen o to dostat do muzea velmi realistické figuríny a dopracovat scénografii poutavých diorámat. Jde o celkové nové koncepční pojetí expozice tak, aby nejen odpovídala současným trendům muzejnictví, tedy klást důraz na emotivní prožitek návštěvníka, na moderní technologie, holografie, dotykové obrazovky či mobilní aplikace, ale zároveň aby expozice akcentovala všechny záležitosti, které tam potřebujeme ztvárnit. To znamená dopad války nejen v dobovém kontextu, ale především její velmi hmatatelný výstup pro dnešek. A také důraz na technologickou revoluci ve vojenství, kterou ten konflikt přinesl.

Lidé možná budou žasnout, že se už v polovině 60. let 19. století používaly na bojišti vojenské rakety. I to chceme do expozice začlenit.
Mgr. Jan Hrubecký, vedoucí oddělení Muzeum války 1866

To jsou ony známé střelné zbraně, předovky a zadovky.
Předovky, zadovky, železnice, telegraf, reaktivní zbraně. Lidé možná budou žasnout, že se už v polovině 60. let 19. století používaly na bojišti vojenské rakety. Tedy je tam mnoho nejrůznější témat a prvků, které musíme do expozice začlenit.

Čtěte také

Bitva roku 1866 u Hradce Králové byla důležitým mezníkem při sjednocení Německa a vzniku císařství

Jaká bude základní myšlenka expozice?
Myšlenka spočívá v provedení návštěvníka oním konfliktem v několika vrstvách vyprávění. Jednou opravdu atraktivní vrstvou je portrétování konfliktu očima několika postav. Jsou to ruští vojáci, rakouští vojáci, jsou to samozřejmě civilisté, protože jejich roli také musíme hodně akcentovat. Zároveň vyvíjíme novou mobilní aplikaci, která by měla fungovat jako pojivo mezi interiérem muzea, kde se budeme bavit o válečném prožitku, ale i o geopolitických dopadech konfliktu, a exteriérem, kterým je samotné bojiště. Tam se nachází 480 pomníků, největší soubor militární funerální architektury u nás. Tedy těch úkolů je mnoho. Co se týká rozpočtového rámce, tak se bavíme o investici ve výši 17 milionů korun. Ta bude proporčně rozdělena na 5 milionů, které směřují na zajištění mobilní aplikace, a 12 milionů půjde do onoho fyzična, řekněme, do nových figurín a diorámat, do nového interiéru muzea. V současné době je muzeum kompletně vystěhované, celý mobiliář je pryč.

Myslím, že si všichni padlí v konfliktu důstojnou připomínku zaslouží. Za dva roky, na 160. výročí prusko-rakouské války, všechny pozveme.
Mgr. Jan Hrubecký, vedoucí oddělení Muzeum války 1866

Zajímá mne onen pohled civilistů. Jak válku tenkrát vnímali obyvatelé, kteří tady žili a najednou se jim u Hradce Králové potkaly dvě ohromné armády. Nakolik byli zataženi do konfliktu?
Prožitek civilistů je velmi traumatický. Jednak to na ně doléhá doslova existenčně, předcházejícího roku panovalo katastrofální vedro, z moderní doby bychom ho mohli připodobnit ke katastrofálnímu suchu roku 1947, které vedlo k Marshallově plánu. Malé zásoby potravin jsou u nás potom následně rekvírovány pruskou armádou, čili lidé častokrát přicházejí o svoji úrodu, musí utéct před válečnými operacemi.

Čtěte také

Pochod Českým rájem v historických uniformách aneb Tažení 1866 jako „živá“ připomínka krvavé bitvy

A odkud se stáhne rakouská armáda, tak odchází kompletně státní struktura. Čili byl to byť krátký, ovšem velmi intenzivní boj lidí o přežití. A navíc ještě na bojišti zůstanou tisíce mrtvých těl, o které se ti lidé musí postarat. A z toho také vzejde zdaleka největší zabiják onoho konfliktu, a tou se stane epidemie cholery, která zabije desítky tisíc lidí v Čechách a na Moravě do konce roku. Tedy ten prožitek je opravdu velmi dramatický a drastický, včetně toho, že veškeré větší prostory, stodoly, sokolovny, hostince a podobně, byly přeměněny v provizorní lazarety.

Pojďte také pozvat na zajímavé komentované prohlídky, které děláte přímo na místě válečného střetu na Chlumu.
Každý víkend v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin nabízíme komentované prohlídky bojiště, abychom nějakým způsobem stimulovali návštěvnický zájem o tuto lokalitu. Nechceme, aby Chlum zmizel na dva roky z turistického povědomí lidí. Tedy kdokoliv se vydá na výlet, může samozřejmě navštívit i rozhlednu a může se vydat s našimi průvodci na bojiště k pochopení kontextu událostí osudového 3. července roku 1866.

Jan Hrubecký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Už se těšíte, až bude nová expozice Muzea války 1866 hotová?
Samozřejmě. A těšíme se, doufejme, na pozitivní návštěvnickou odezvu nové expozice. Myslím si, že všichni ti padlí v konfliktu si důstojnou připomínku zaslouží. Tak za dva roky, na 160. výročí prusko-rakouské války, respektive bitvy u Hradce Králové, všechny pozveme do nového muzea.

Moc se na to těším. Naším hostem byl vedoucí Muzea války 1866 Jan Hrubecký. Děkuji za rozhovor.