Muzeum v Hořicích září novou fasádou. Expozice budou zpřístupněny na začátku příštího roku

Muzeum v Hořicích září novou fasádou
Muzeum v Hořicích září novou fasádou

Kolemjdoucí se už teď mohou kochat obnovenou fasádou na budově muzea v Hořicích. Ta je pískovcová. A pro mnoho lidí je možná i důležitější, než to, co nabídne muzeum uvnitř. Proč?

Hořice na Jičínsku pokračují v opravách budovy muzea na náměstí za 22 milionů korun. V interiéru stále ještě pracují dělníci, fasáda už je ale hotová a vzhled historického domu je tak kompletní. Hořice vzdaly obnovou fasády mimo jiné hold tamní vážené osobnosti z dob dávno minulých - podnikateli Václavu Tomáškovi.

Hořice chtějí být Mekkou motocyklového sportu. Vznikne muzeum závodů na přírodních okruzích?

Hořice jsou po celé Evropě proslavené závodem 300 zatáček Gustava Havla

Zastupitelé v Hořicích odsouhlasili vznik muzea Road Racingu neboli závodů motocyklů na přírodních okruzích. Město už pracuje na projektu, má jasnou představu o tom, jak bude muzeum vypadat, ale zatím ještě neví, kde na něj vezme peníze ani kdy ho otevře.

Muzeum v Hořicích je v takzvaném Tomáškově domě. Budova patřila svého času místnímu zámožnému podnikateli a majiteli cukrovaru Václavu Tomáškovi, který v době hospodářské krize zkrachoval.

Ale zachoval se tak, že na něj dodnes v Hořicích vzpomínají s úctou, popisuje místostarosta Martin Pour ze sdružení Hořičtí patrioti: „Skončil prakticky velmi nuzně, bez majetku. V době hospodářské krize se dostal do problémů a prodal veškeré své věci, aby mohl zaplatit všem svým zaměstnancům, aby se oni nedostali do nuzného stavu. Tedy on skončil v bídě. Jediné, co měl až do své smrti garantováno, tak byla lóže v městském divadle v Hořicích. Neměl na chleba, ale měl VIP divadelní lóži."

A právě vzpomínka na bývalého majitele budovy a jeho činy je jedním z důvodů, proč chtějí mít Hořičtí právě tenhle dům opravený tak, aby na něj mohli být pyšní. Nemalou zásluhu na nové fasádě mají kameníci - restaurátoři.

Muzeum v Hořicích září novou fasádou

Jeden z kameníků Petr Helísek popisuje, že oprava fasády neznamenal vzít nástroje a obrousit špínu a nánosy: „To by se památkáři zbláznili, s prominutím. Dochází k úpravám chemickými prostředky. Nebo i jen destilovanou vodou. Zabalí se to papírem, nechá zapařit a ta voda vám z fasády vytahuje nežádoucí látky, sůl a tak dále."

Petr Helísek také skládá poklonu kolegům - restaurátorům Dufkovi a Valešovi. A je rád, že město ráz budovy zachovává i v době, kdy se opravy fasád a zateplování leckdy dělají tak, že se původní stavba obalí další vrstvou materiálu: „Mráz po zádech mi jde, když tohle slyším. Když vidím starý kámen, tak se jej snažíme nahradit novým, přírodním kamenem. Ne žádnými náhražkami, betonovými výlisky, ničím takovým. A prosím všechny, aby to nedělali. Kazí tím práci našich předků a je to škoda."

A co bude s muzeem po dokončení oprav?

V minulosti byla v Městském muzeu takzvaná Štorchova síň a jedna malá výstavní místnost.

Čtěte takéMěstské muzeum a Galerie plastik Hořice

Podle místostarosty Martina Poura bude po opravách zpřístupněna téměř kompletní budova včetně prostor bývalých depozitářů: „Bude tam Štorchova síň, dvě stálé expozice Cesty kamene, bude tam venkovní lapidárium. A v podkroví je připravena místnost pro děti a různé workshopy a další akce, kde by do budoucna mohly být prezentovány hořické hračky, což byl velmi zajímavý fenomén v Hořicích na přelomu 19. a 20. století."

Prostory na skladování exponátů najde město mimo budovu muzea.

Spustit audio

Související