Muzeum je pojítko mezi minulostí, přítomností a budoucností. Uchovává tradice, kulturu a paměť

9. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prohlídka pro děti v krytu civilní obrany v zámeckých valech

Dnes vás čeká výlet do Pardubic s ředitelem Východočeského muzea v Pardubicích Tomášem Libánkem, který je ale shodou okolností z Hradce Králové. A který také před několika lety jednou výraznou kampaní přiměl Hradečáky, aby se do pardubického muzea zajeli podívat.

Tak jen vzpomeňte na onu svéráznou kampaň. Zněla: „Nudíte se v Hradci, přijeďte do Pardubic na zámek“.
Ano, byla to taková reklama. Marketingově se tomu říká guerillová reklama. Myslím, že se hezky povedla.

Byla hodně úspěšná.
I na peníze jsme to přepočítávali. Taková kampaň by nás stála asi 3,2 milionů korun, kdybychom chtěli mít v hlavních vysílacích časech v pátek tolik pozornosti.

Prohlídka rytířských sálů - Tomáš Libánek se španělským velvyslancem

V Hradci Králové tato reklama jezdila i na autobusech městské hromadné dopravy.
Hodně nám pomohli hradečtí politici.

Hodně se o tom mluvilo. To byl váš nápad onen slogan?
Ano. Já si to můžu dovolit, protože jsem z Hradce Králové. Asi kdyby byl ředitel Pardubák, tak by to bylo ještě víc odvážnější.

Hradec mám hrozně rád, jsem velký patriot. A současně jsem objevil úžasné kouzlo Pardubic. Je tam mnoho obrazů a překvapení.
Mgr. Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích

To je vůbec zajímavé. Vy jste Hradečák a ředitelujete Východočeskému muzeu v Pardubicích. A váš kolega, ředitel Muzea východních Čech Hradci Králové Petr Grulich ten naopak Pardubák a řediteluje zase tady v Hradci.
Tak ono je to kousek, 20 kilometrů. A hlavně se ta města vzájemně takto obohacují. Známe se. Takže si z toho děláme kolikrát srandu. Nedávno, když jsme přišli na návštěvu, tak byl na dveřích muzea nápis: Vítáme Pardubáky. Tedy takové věci rezonují mezi oběma muzei.

Čtěte také

A váš osobní vztah k oběma krajským městům? Když je Hradec vaše rodné město?
Na to už kolikrát odpovídal a samozřejmě Hradec mám hrozně rád. Jsem velký patriot Hradce. A současně jsem objevil úžasné kouzlo Pardubic. Mě roky zajímala památková péče a památková ochrana. A pardubický zámek je prostě úžasné místo. A zároveň mají Pardubice trošku jiné parametry než Hradec. Je to město takových dimenzi, kdy procházíte určitým branami a dostáváte se až do historického jádra. A až potom na samotný zámek, to je velmi zajímavé. Je to mnoho obrazů a překvapení. Hradec má zase své jiné charisma. Je to město, kde je vlastně všechno dokola, všechno je uzavřené v kruhu.

Etnograf M. Hambálek představuje stará řemesla ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích

To je pravda, Hradec má dokonce dva městské okruhy.
V Hradci Králové je krásná architektura, samozřejmě. A zajímavé je i to, že obě města leží na soutoku dvou řek a z obou to máte jen kousek do přírody. Tedy mají spoustu společného. Určitě. A existuje spousta lidí, kteří přejíždějí z jednoho města do druhého i pracovně.

Teď mě zajímá, čím jste chtěl být jako malý kluk? A jaká byla vaše cesta do křesla ředitele Východočeského muzea v Pardubicích.
Já jsem chtěl pokaždé něco jiného a hlavně jsem chtěl být přírodovědec. Věnoval jsem se teraristice a byl jsem členem Českého svazu chovatelů. Potom jsem se dostal k bezmotorovému létání a nakonec jsem skončil u historie. Je to zvláštní cesta, různě se měnila. K historii jsem se dostal až velmi pozdě, ale zase o to víc mě chytla.

Tomáš Libánek při prohlídce výstavy Svět kostiček

Říkal jste bezmotorové létání, takže jste létal na kluzácích?
Ano, s kamarády. K tomu mě přivedl kamarád z Hradce Králové Honza Jindra. A takže jsme nějakou dobu trávili ve vzduchu. Ale teď už nelétám.

Čtěte také

Jak se stalo, že je pardubický zámek sídlem Východočeského muzea?
Ptáte se ve správnou dobu, protože příští rok to bude sto let, co tam muzeum sídlí. Budeme samozřejmě oslavovat. A je to 140 let od vzniku muzeu nebo respektive vznikl Muzejní spolek Pardubický. A tento muzejní spolek hledal místa, kde by mohl mít své sbírky, kde by mohl vystavovat, kde by mohl působit další činností. Nejdříve začínal na pardubické radnici. A ve 20. letech minulého století koupil pardubický zámek a od té doby je příběh muzea spjat se zámkem. A bylo to velmi dobře, protože muzejníci se v mnoha těžkých chvílích o zámek postarali. Dejme tomu za doby komunismu, kdy zámek hodně chátral. Muzejníci ho pomohli zrekonstruovat.

Jak dlouho jste už ředitelem Východočeského muzea v Pardubicích?
Zhruba 5 let. A hrozně rád se chodím podívat i do hradeckého muzea. Je to nádherná budova. Často jsem ji navštěvoval i při studiích. A rád tam chodím s dětmi. A samozřejmě jsem byl i na otevření úžasné Kotěrovy budovy po rekonstrukci.

Pardubický zámek je renesanční skvost, který se nachází v těsné blízkosti historického centra města. Za pánů z Pernštejna zde vzniklo sídlo, které je přechodem mezi hradem a zámkem. V současnosti je objekt ve vlastnictví Pardubického kraje a sídlí v něm Východočeské muzeum, Východočeská galerie a pobočka Národního památkového ústavu.

Musíme říct, že i pardubické muzeum je momentálně pod lešením.
Ano, máme celé nádvoří pod lešením. Probíhá rekonstrukce ze stejných evropských fondů, jako probíhala rekonstrukce hradeckého muzea. Máme ještě detašované pracoviště v Ohrazenicích, tam jsme postavili velký depozitář. A na zámku se nám uvolňuje místo, kam chceme potom lákat návštěvníky do různých expozic, které připravujeme. Už příští rok některé z nich otevírat.

Muzeum ale teď není zavřené.
Není, ale provoz je omezený. Máme otevřeny dvě expozice. A samozřejmě zvu návštěvníky také na Vánoce. Vždy tradičně na Štědrý den otvíráme. Expozice jsou přístupné a návštěvníci mohou jít i na vyhlídku do věže.

Vizualizace budované pernštejnské expozice

Jaká byla vůbec vaše vize, když jste nastoupil do funkce ředitele muzea v Pardubicích? Jaké jste měl sny, plány a cíle?
De facto ty, které se daří realizovat. Já jsem předtím dělal na Pardubickém kraji vedoucího oddělení kultury a památkové péče. A my jsme se společně s Jitkou Rychlíkovou, bývalou ředitelkou muzea, bavili o těch vizích a už tenkrát se rozjížděly různé projekty, právě ona rekonstrukce. Tedy ty představy byly poměrně blízko tomu, jaké byla potom realita.

Nám se poštěstilo během tří let udělat dva unikátní nálezy. Máme Chýšťský depot mincí z 10. století a 3 000 let staré bronzové vědro.
Mgr. Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích

Hodně se také mluvilo o zajímavém nálezu, který se vám dostal do rukou?
Někdy prostě přijde takové štěstí. Někteří archeologové třeba celou kariéru čekají na velké nálezy. A nám se poštěstilo během tří let udělat unikátní nálezy dva. Máme Chýšťský depot, který bude i základem expozice numismatiky. Jedná se o zhruba 1 800 kousků mincí z 90. let 10. století a právem se mu říká poklad století, možná i tisíciletí. A to se přihodilo hned krátce potom, co jsem nastoupil do fuknce. A dva roky na to se nám do muzea dostala bronzová situla. Nádoba, vědro 70 centimetrů veliké s krásnými motivy tažných ptáků, kteří táhnou sluneční kruh, vlastně odkaz, řekněme, na antickou mytologii. Úžasná věc 3 000 let stará. Ovšem těch nálezů máme ještě mnohem víc, i z výzkumů, které teď vedeme. Protože děláme spoustu liniových staveb silnic. Tedy v této oblasti se velmi daří.

Čtěte také

Jaká je vůbec obecně role muzea v dnešní době?
Muzeum je pojítko mezi minulostí, přítomností a budoucností. Mapujeme lidsky přítomnost pro budoucnost. A je to místo, kde se uchovává tradice, kultura, paměť. A zase skrze příběhy, skrze hmotné věci se vyprávějí příběhy jednotlivých lidí a regionů.

To jste řekl moc hezky. A taková vize se tedy v Pardubicích daří realizovat.
To se daří.

Tak ať se to daří i dál, to vám přejeme. A pojďme ještě na závěr pozvat, kdyby náhodou chtěl někdo v čase adventním před Vánocemi přijet k vám do muzea.
Každý může přijet, máme dvě expozice. Plus máme různé programy, které kolega František Kašpárek připravil před Vánoci. Například o tom, jak se slavil slunovrat a jak se do křesťanských Vánoc promítly veškeré pohanské zvyky. Takže to tam nabízíme. Máme program kryt, protože v zámku máme kryt z civilní obrany z 50. let 20. století. A zároveň máme na nádvoří výstavu k roku 1989 o tehdejších událostech v Pardubickém kraji v období Sametové revoluce před 30 lety.

Jakub Schmidt a Mgr. Tomáš Libánek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Našim hostem byl dnes ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. Děkujeme za návštěvu a zajímavý rozhovor.
Také děkuji. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová