Můj první román Zeptej se ďábla je obyčejný příběh o jednom velkém vykolejení, směje se Michal Vrba

19. říjen 2021

Dlouhé podzimní a zimní večery jsou ke čtení jako stvořené. Spisovatel Michal Vrba z Hlušic, vesničky kousek od Nového Bydžova, po vyučení v hradeckém ČKD a nástrojářské nástavbě studoval češtinu a občanskou nauku na Univerzitě v Ústí nad Labem. Pak pracoval jako učitel, tesař i dopravní zpravodaj, chvíli žil ve Skotsku, kde se živil jako přístavní dělník a řidič náklaďáků. 

Za povídkovou knihu Kolem Jakuba jste byl před dvěma lety nominován na cenu Magnesia Litera. Co na to říkáte?
Popravdě jsem to nečekal, ale samozřejmě jsem za to rád. Své knize jsem docela věřil, stejně tak jí věřilo i nakladatelství Argo, kterému jsem vděčný za to, že mi vůbec dalo šanci, neznámému regionálnímu pisateli.

Můžeme připomenout o čem knížka Kolem Jakuba je?
Je v ní pět povídek a všechny se víceméně odehrávají poblíž rybníka Jakub nedaleko Dymokur u Městce Králové. Jsou zasazeny do různých historických období, ale přesto je vždy něco spojuje. Takže jsou různě propojené nejen tím rybníkem, ale i některými postavami.

Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nic nového nezačal psát. Je ale možné, že mi nečekaná inspirace přinese úplně jiné téma. Člověk nikdy neví.
Michal Vrba, spisovatel

Teď vám vyšel román s názvem Zeptej se ďábla. Už je na světě.
Ano, byla to dlouhá cesta. Změnil jsem během ní i nakladatelství, nová kniha vyšla u nakladatelství Host. I redakční práce byla trošičku jiná, takže se to protáhlo, bylo to přeci jen pečlivější a důkladnější. U každého z těch nakladatelství měla práce něco do sebe, ale tady to bylo o něco propracovanější. A to mi i nezáměrně trochu pomohlo, protože kdyby to nebylo tak pečlivé, tak by kniha vyšla už loni během nejhoršího lockdownu a nikdo by o ní třeba ani nevěděl.

Čtěte také

Nakolik ediční redaktor zasahuje do textu, který napíšete?
On do toho zasahuje tak, že mi v podstatě pošle tak proškrtaný text, až to vypadá, že neumím napsat kloudně ani jednu větu. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, že to jsou všechno jen návrhy, jak by to mohlo být. A buď na ně přistoupím nebo ne. Ze začátku jsem to bral trochu úkorně, protože když jsem viděl tolik stylistických a gramatických chyb, co tam mám, tak jsem si říkal, že asi neumím vůbec psát. Než mi moje redaktorka Olga Trávníčková vysvětlila, že si z těch úprav mám vybrat jen to, co se mi líbí.

Román je z prostředí města Ústí nad Labem, kde jste studoval na vysoké škole.
Byl jsem tam 10 let, protože jsem tam následně ještě i učil. Původně jsem myslel, že tam budu i žít. Také tahle knížka je věnována Hlušicím a Ústí nad Labem, mým dvěma domovům. Takže jsem se v Ústí zabydlel, je to město mého srdce a rád se tam vracím, protože pro mě je to velice silné místo. Už se tam ale moc nedostávám, jen tak jednou za rok. Když je celorepubliková úklidová akce, tak tam jezdím uklízet obce okolo. Zrovna v těch místech je to v podstatě nekonečný boj.

Čtěte také

Vy jste tam také hodně šplhal po kopcích, kde jsou krásné vyhlídky.
České středohoří je podle mého názoru asi nejkrásnější místo České republiky. Takže jsem to tam prošel opravdu mnohokrát někde od Postoloprt až nahoru po Děčín. Byl jsem na spoustě kopců, chodil jsem na noční pochody na Milešovku a tak podobně. Je to kouzelné místo a myslím, že neprávem má trošku takové stigma. Samozřejmě kvůli průmyslu, ale to prostředí samo o sobě je krásné.

Tak představme vaši nejnovější knihu Zeptej se ďábla. O čem je?
Je to můj první román, zatím nejdelší text, který jsem napsal. Vznikl z krátké povídky, která měla být původně součástí povídkové knížky Kolem Jakuba, ale nakonec se mi tam koncepčně moc nehodila. Takže jsem potom text rozepsal, protože mi bylo líto, aby jen tak přepadl přes stůl do koše. Je to v podstatě příběh starého muže, který po listopadu 1989 propadne až na úplné společenské dno, protože má pohnutou minulost. A když se stane takovým polovičním bezdomovcem v nějaké zahradní chatce, tak se jeho podzim života dost nečekaně změní. Ta knížka je zvláštní i tím, že jsem malinko změnil žánr. Vždy jsem psal realistickou prózu a tentokrát se mi tam promítnou i nějaké fantaskní motivy.

Čtěte také

To mě zajímá. Ale víc asi prozrazovat nechcete. Čtenář musí hezky jít a přečíst si to.
Ano. Říkám, že jsem zůstal v tom ranku realistické prózy, jen jsem si přimyslel, co by se stalo, kdyby se do našeho reálna připojil nějaký nečekaný prvek, který by nás vykolejil. Je to příběh o takovém jednom velkém vykolejení.

Inspiraci jste čerpal ve svém životě, v tom, co jste prožil?
Určitě, každý můj text si aspoň zčásti bere nějaké postavy nebo prostředí z míst, která znám. Takže to postupně zpracovávám. Kniha Kolem Jakuba se odehrává nedaleko Hlušic, v další mé knize Prak jsou zase motivy z mého života, když jsem byl ještě v Ústí nad Labem. A Zeptej se ďábla je přímo z Ústí. Tak jsem si říkal, že v dalším textu, který by měl následovat, bych si měl vzít inspiraci třeba z pobytu ve Skotsku.

Tam jste řídil náklaďák, ne?
Řídil jsem tam náklaďák a balil krevety, měl jsem dvě práce najednou, takže byl to jeden velký kolotoč.

Čtěte také

Tak na to se moc těším, protože to bude zase něco jiného.
Musí to ovšem dozrát. Také teď spolupracuji s chlumeckými rybáři a chodím k nim na brigády. Tak předpokládám, že za nějakých 10 let bych zase mohl napsat něco z prostředí rybářů.

Už jste své nejnovější dílo představil veřejnosti?
Představil jsem ho teď o víkendu na Knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Byl jsem tam také u křtu antologie, která vyšla k 30. výročí veletrhu, kde nás bylo asi 33 spisovatelů. Pro mě to byl obrovský zážitek, protože když tam na čtení seděl vedle mě z jedné strany Miloš Urban a z druhé Alena Mornštajnová, tak jsem si připadal jako v nějakém snu.

Máte první ohlasy čtenářů?
Mám ohlasy a musím říct, že čtenáři, kteří jsou už zvyklí na můj styl psaní, tak jsou možná trochu změnou žánru překvapeni. Na druhou stranu ti, kteří žádné očekávání nemají a neznají mě, tak těm se to vesměs líbilo.

Michal Vrba ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Michal Vrba (* 25.6.1976 Chlumec nad Cidlinou) je muž mnoha profesí, zběhlý student a učitel, příležitostný dělník, řidič, pokrývač i moderátor televizního dopravního zpravodajství, vášnivý chodec a běžec a dokonce i naivní kreslíř ilustrátor. Vydal knihy: Hontolini, Prak, Kolem Jakuba a Zeptej se ďábla. V současné době žije v Novém Bydžově.

A další kniha bude tedy o čem? Možná už jsme to trošku nakousli.
Je to zatím fantazie, nicméně lhal bych, kdybych řekl, že jsem ještě nic psát nezačal. Třeba právě o tom Skotsku už asi 10 stránek mám, ale je možné, že mi nečekaná inspirace přinese úplně jiné téma a pustím se do něčeho jiného. Člověk nikdy neví.

Celý rozhovor se spisovatelem Michalem Vrbou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související