Můj hudební sen? Ať se lidem mé písničky líbí, usmívá se talentovaná zpěvačka Klaudie Bergerová
Představíme vám osmnáctiletou Klaudii Bergerovou ze Rtyně v Podkrkonoší, která bude možná po Kamile Nývltové další zpěvačkou z tohoto malebného městečka, co vykročí k vysněnému hudebnímu cíli. Na konci března představila také svoji první autorskou píseň.
My se zase vidíme po letech. Klaudie před dvěma lety zpívala na soutěži pro mladé začínající zpěváky Česko zpívá v trutnovském Uffu. S jakými písničkami jste tam tenkrát soutěžila? Už jste byla v kategorii 16 let a výš.
Ano, v roce 2024 to bylo. Zpívala jsem písničku od Terezy Maškové a v prvním kole od Lucie Bílé Zimní královnu.
A teď už máte svoji vlastní písničku.
Je to tak. Ke zpívání mě přivedl můj děda, protože on hrál na kytaru a zpíval, tak si ji vždy vzal a zazpívali jsme si spolu. To mi bylo nějakých šest let. A potom jsem ve 13 letech začala chodit do ZUŠky. Od té doby mě zpívání strašně chytilo, pořád zpívám, dennodenně. Někdy si říkám, že to už musí být otravné, pořád mě doma poslouchat. A pořád ještě chodím do ZUŠky v Úpici, k paní učitelce Pavlíčkové. Ještě rok mi zbývá.
Pořád zpívám, dennodenně. Někdy si říkám, že už musí být otravné mě doma poslouchat. A pořád ještě chodím do ZUŠky v Úpici.
Klaudie Bergerová, zpěvačka
Co všechno vás paní vaše učitelka naučila?
Toho je strašně moc. Ať už techniku zpívání, nebo nás brala na různé soutěže, jezdili jsme se ZUŠkou a s kamarádkami na nejrůznější vystupování na veřejnosti.
Čtěte také
Jak jste si užila před těma dvěma soutěž Česko zpívá? Byla jste nervózní?
Určitě. Já jsem nervózní před každým vystoupením, ať už to je soutěž, nebo koncert, nervy mám vždy. Ale pak, když přijdu na jeviště, tak se uklidním. Spadne to ze mne.
Kdo je vaším největším mentorem? Je to ona paní učitelka, kterou jste zmínila?
Ano, je to ona. Táhne nás dál a říká nám, co je správně a co je dobře.
Také vaše první autorská píseň je na světě. Takže si umíte napsat a složit písničku?
Já jsem nevěděla, že to zvládnu, trošku jsem se toho bála. Ale potom minulý rok mě napadlo, že bych mohla zkusit něco napsat, tak jsem začala v září začala psát a v začátkem listopadu jsem to dopsala. Potom jsem začali pracovat s mým producentem na hudbě a písnička vyšla teď v březnu.
Čtěte také
Co bylo tím spouštěčem, že jste se rozhodla napsat svoji vlastní písničku?
Prožila jsem si trošku těžší období. Muzikanti to většinou mají tak, že když jsou nešťastně zamilovaní, tak se jim nejlépe tvoří, protože je o čem psát. A je toho hodně, co chcete říct a napsat. Takže tak jsem k tomu dospěla, vypsala jsem se z toho. Myslím, že je to i na té písničce poznat, že je vlastně pozitivní.
Jmenuje se Najít zase sebe. Kdo dělal muziku?
Rosťa Vacek, to je můj producent i kamarád a skvělý kytarista. Bez něj bych asi žádnou písničku neměla. Jsem ráda, že ho mám.
Tak si ji poslechneme teď v rádiu. Je to její rozhlasová premiéra?
Ano, premiéra. Je to úplně super, já jsem nadšená z toho, že jste mě sem pozvali. Mám z toho obrovskou radost. Je skvělé slyšet svoji písničku v rádiu.
Co bylo těžší? Písničku napsat, její text, nebo potom pracovat na její finální podobě ve studiu? Co jste si víc užívala?
To psaní, protože jsem se z toho vypisovala. Ale i práce ve studiu mě moc baví, nahrávali jsme to několik dní, vůbec nedokážu říct přesně kolik. A text písničky jsem psala postupně, vždy když mě něco napadlo, tak jsem si to zapsala a skládala to opravdu asi tři měsíce.
Určitě budu psát další písničky, mám už napsaných asi pět dalších textů a chtěli bychom vydat do dvou nebo tří let album.
Klaudie Bergerová, zpěvačka
A co živé vystupování a zpívání před publikem? Baví vás?
Baví, moc mě to baví. Já se vždy šíleně těším, mám sice trošičku nervy, ale když tam pak přijdu, tak to ze mě spadne a užívám si to. Ať už to jsou plesy nebo nějaké koncerty.
Čtěte také
Zpěvačka Kamila Nývltová také pochází ze Rtyně v Podkrkonoší, znáte se spolu?
Známe se od vidění. Nevím, jestli ona mě, ale já ji určitě. Ale s jejím tatínkem se známe, jednou jsem zpívala u nás ve Rtyni na Dni města a on to zvučil. Všiml si mě, líbilo se mu, jak zpívám, tak jsem potom zpívala u něj v big bandu v Červeném Kostelci. Leoš Nývlt tam totiž učí na základní umělecké škole a má tam i svůj školní big band. Zpívala jsem ještě se Swingáčkem v Hronově pod vedením pana učitele písničky od Lucie Bílé.
Když zmiňujete Lucii Bílou, je takovým vaším idolem?
Je, úplně nejvíc. Já ji mám moc ráda i její písničky. Především, jaká je lidská, jak se chová ke svým fanouškům. To je pro mě velká inspirace.
Čtěte také
Vy studujete Střední zdravotnickou školu v Červeném Kostelci, takže byste chtěla být zdravotní sestřička?
Nutriční asistent. To je potřeba v dnešní době.
A co třeba hudební škola potom, až v příštím roce odmaturujete?
Když se to povede, chtěla bych zkusit konzervatoř v Praze. A chtěla bych si u toho zkusit i nějaké konkurzy, tak uvidíme, co vyjde. Určitě budu psát další písničky, mám už napsaných asi pět dalších textů a chtěli bychom vydat do dvou nebo tří let album.
Co je tedy takovým vaším hudebním snem?
Chtěla bych si zahrát v nějakém muzikálu, chtěla bych nahrát pár alb a doufat, že se to bude lidem líbit.
Naším hostem byla zpěvačka Klaudie Bergerová. Ať se vám daří. Děkuji za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
