MUDr. Petr Šmahel: Monoklonální protilátky virus obalí a ten se dál nemůže v těle množit a škodit

MUDr. Petra Šmahela z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové jsme se zeptali na léčbu a prevenci onemocnění COVID-19 monoklonálními protilátkami.

Jaká je aktuální situace ve fakultní nemocnici?

Počet pacientů narůstá, ale pravdou je, že na naší klinice většina pacientů, kteří mají vážnější průběh, patří do skupiny neočkovaných. A myslím si, že v tuto chvíli můžu říct, že Fakultní nemocnice Hradec Králové je na další průběh velmi dobře připravena.

Vysvětlete laicky, co to je monoklonální protilátka?

Monoklonální protilátka, to zní velmi vědecky. Ale my tyto protilátky v zásadě máme i v sobě. Jsou chemikálie v bílkovinách, kterou si vyrábí tělo, aby bylo schopné bojovat proti cizorodým částicím, proti virům nebo bakteriím. Někdy tyto monoklonální protilátky potřebujeme do těla dodat i zvenčí, tak je musíme vyrobit.

Očkování, to je prevence, to je takové pojištění před škodou. Kdežto monoklonální protilátky, to je už hašení požáru.
MUDr. Petr Šmahel, Klinika infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové

Vyrábíme je speciální metodou průmyslově v laboratořích. A abychom neměli velké množství různých protilátek, tak vyrábíme jednu konkrétní, kterou potřebujeme. Na to máme metody. Protože je to jen jeden konkrétní čistý druh, tak proto se tomu říká monoklonální.

Je to úplná novinka v léčbě? Nabízí se slovo experimentální nebo je to něco, co už se dříve využívalo pro jiné viry a nemoci?

Slovu experimentální bych se asi vyhnul, nicméně monoklonální protilátky se používají už poměrně dlouho zejména při jiných diagnózách. Určitě je znají velmi dobře naši kolegové z hematologické kliniky, léčí se s nimi nádory, mohou s tak léčit autoimunitní onemocnění. Ale v léčbě virových a infekčních onemocnění je to v zásadě, dá se říct, novinka.

Jaký je rozdíl mezi očkováním a podáním monoklonální protilátky?

Čtěte také

Profesor Beran: Aplikací třetí dávky vakcíny se vytváří opravdu mohutná imunitní odpověď organismu

Očkování, to je prevence, to je takové pojištění. Kdežto monoklonální protilátky, to je už hašení požáru. Tedy i naočkovaný člověk může skončit u nás. A není to žádná novinka. Prakticky u všech onemocnění není očkování stoprocentní a očkovaný pacient může onemocnět. Ale je předpoklad, že naočkovaní pacienti, jak říkám, jsou pojištěni, tak mají velkou pravděpodobnost, že nebudou mít vážný průběh onemocnění.

Je rozdíl mezitím, když se někdo nakazí, ale už vlastní slizniční imunita zabrání rozvoji onemocnění, a když se někdo opravdu nakazí a potom onemocní. Očkování v mnoha případech právě této fázi zabrání.

A jestliže víme, že u některých pacientů, zejména těch s porušenou imunitou, očkování nemusí dobře fungovat, tak potom takovým lidem, ale nejen těm, protože skupina těchto pacientů je větší, můžeme podat monoklonální protilátky. Jak říkám, je to hašení požáru monoklonální protilátkou a funguje po nákaze, kdy už by očkování nemělo smysl.

Čtěte také

Byli jsme u toho: Jak probíhá léčba covidu-19 podáním monoklonálních protilátek

Jak dlouho tento lék v organismu funguje? Asi nebude mít trvalý efekt.

Trvalý efekt určitě nemá, ta protilátka se spotřebuje. Když někoho naočkujeme, tak vlastně zařídíme, aby si organismus tyto protilátky vyráběl sám. A když to organismus neumí, tak mu protilátky půjčíme, ale ony časem degradují, vyplaví se, nebo v případě nákazy spotřebují. Zatím se uvádí, že více než 28 dní je v krvi hladina těchto protilátek přes 90 procent účinná. To znamená, že minimálně měsíc funguje.

Kdo může tento lék dostat? Je nějaké věkové omezení nebo míra infekce, podle čeho se rozhodujete?

Těch kritérií je poměrně hodně. V zásadě se dá říct, že lék je určen pacientům s vysokým rizikem závažného průběhu nemoci. Jednou z charakteristik je například věk nad 65 let. Potom je to závažná obezita, dále onemocnění, která mohou působit imunosupresi, tedy hemato-onkologická onemocnění, pacienti s leukémií, s nádory, které jsou v současné době léčeny, jsou to plicní onemocnění, které jsou aktuálně léčené, dále onemocnění ledvin či jater. Potom máme kardiovaskulární choroby, tzn. hypertenze, infarkt a podobná onemocnění.

Čtěte také

Apel ředitele Krajské hygienické stanice v Hradci Králové: Využijte očkování, zachraňuje životy

V médiích se často mluví o léku Regeneron.

Ano, jen bych drobně poupravil, že Regeneron je firma, která ten lék vyrábí. Přípravek se jmenuje trochu méně líbivě REGN-CoV2, aby to trochu jazykolam. A aby to byl úplná jazykolam, tak koktejl těch protilátek obsahuje monoklonální protilátky dvě. Jedna se jmenuje Casirivimab a druhá Imdevimab.

Je dostatek těchto protilátek pro všechny nakažené?

To je určitě v této době velmi důležitá. Zatím můžu říct, že zásoby nejen naší nemocnice, ale napříč celou republikou, jak jsem informován, jsou dostatečné. Ale samozřejmě můžeme mít optimistické nebo pesimistické vyhlídky na následující měsíc. Ale přesná čísla v tuto chvíli nikdo není schopný říct. Ale věřím, že už teď se pracuje na dostatečných objednávkách pro další období.

Čtěte také

Nemocnice mají zájem o krevní plazmu lidí, kteří prodělali koronavirus. Mohou někomu darovat život

Jsou nějaké vedlejší účinky?

Vedlejší účinky má v zásadě každý lék. Ale co se týče monoklonálních protilátek, konkrétně tohoto přípravku REGN-CoV2, tak vedlejší účinky jsou extrémně vzácné. A v zásadě jediný, který se uplatňuje, tak je alergická reakce, která někdy, alespoň podle literatury, může být vystupňovaná až do anafylaxe. Ale tyto případy jsou velice vzácné.

Zní to téměř neuvěřitelně, až se člověk ptá, proč se to dávno neaplikuje? Praktičtí lékaři mohou dávat doporučení, aby se tato léčba využívala ve větší míře?

To je vynikající otázka. Nejen praktičtí lékaři, ale v zásadě všichni lékaři. Indikační kritéria, tedy skupiny lidí, které mohou či by měly dokonce dostat monoklonální protilátku, jsou mezi lékařskou veřejností velmi dobře známé. A v podstatě všechny nemocnice tato indikační kritéria komunikují se svými spádovým lékaři. A toto doporučení může v zásadě dát každý lékař.

MUDr. Petr Šmahel a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jsem přesvědčen o tom, že v tuto chvíli aplikace probíhá na všech spádových nemocnicích a neměl by s tím být žádný problém. U nás v Hradci Králové máme k dispozici telefonní číslo 722975823. Zde jsme schopni podat informace a zároveň jsme schopni i přímo pacienta objednat.

A výsledkem je tedy, že pokud je tento lék podán včas, zabrání to hospitalizaci v nemocnici?

Mělo by to tak být. Protože tento lék má přes 85 procentní účinnost, což vzhledem k ostatním lékům, které máme nyní k dispozici, je naprosto fantastická číslo. A pokud se podá včas, optimálně hned první den při obtížích a první den při prokázání nemoci, tak ta úspěšnost stoupá. Opravdu by měl zabránit nejen hospitalizaci, ale vážnému průběhu onemocnění.

Celou radioporadnu s MUDr. Peter Šmahelem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.