MUDr. Kopecký: Únava, bolest hlavy, nespavost, deprese a dušnost jsou nejčastější problémy po covidu
Někteří lidé se i po vyléčení z nemoci covid-19 potýkají s dlouhodobými zdravotními potížemi a následky. Co přesně se v lidském těle děje, to lékaři a vědci postupně zjišťují a zkoumají. Komplikacím, které trápí po covidu některé pacienty, se věnuje naše radioporadna.
MUDr. Michal Kopecký z Postcovidového centra při Fakultní nemocnici Hradec Králové hovoří v naší radioporadně na téma: postcovidový syndrom, srdeční arytmie, dušnost a únava. Co trápí pacienty po covidu-19?
Čtěte také
Někteří lékaři mluví o takzvaném postcovidovém syndromu, který může zahrnovat mnoho různých příznaků a postihuje až každého desátého člověka, který covid prodělal.
Často lidé popisují únavu, nesoustředění, zadýchávání, bolesti hlavy nebo svalů, potíže se spánkem, pamětí, smyslovým vnímáním nebo takzvanou mozkovou mlhu. Případy, že lidé trpí určitými příznaky nebo syndromy, i když jsou oficiálně vyléčení nebo oficiálně úplně zdraví, lékaři znají. Stává se to i po jiných onemocněních, například po nákaze virem Epstein-Barrové nebo herpetickým virem.
Většina symptomů po covidu opravdu mizí. Jen u malého procenta pacientů zůstávají dlouhodobé následky onemocnění.
MUDr. Michal Kopecký z Postcovidového centra při Fakultní nemocnici Hradec Králové
Lidé s postcovidovým syndromem mají negativní testy a nejsou nakažliví. Jejich potíže jsou někdy obtížně měřitelné. Setkávají se tak někdy s nepochopením okolí i lékařů. Přijetí by ale měli najít v postcovidových ambulancích, které vedou většinou plicní lékaři. Rekonvalescence je podle nich dlouhodobá, nedá se očekávat zlepšení ze dne na den, ale spíše v řádu týdnů až měsíců.
Čtěte také
I u zdravých lidí se několik měsíců po prodělaném covidu-19 může objevit poškození organismu. Lékaři zjišťují třeba plicní embolie nebo poruchy srdečního rytmu. Přibližně 5 až 7 procent lidí, kteří covid-19 prodělali, trpí postcovidovým syndromem.
I proto zřídili ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové Centrum postcovidové péče. Věnují se v něm pacientům, které postcovidové příznaky trápí ještě tři měsíce poté, co nemoc prodělali. Přicházejí sem i lidé mladšího věku.
Dušnost a únava patří k nejčastějším postcovidovým příznakům, se kterými se lékaři u pacientů setkávají. Nejčastěji je proto čeká funkční i zobrazovací vyšetření plic. Lékaři vídají u pacientů po covidu mimo jiné i fibrotizaci plic, tedy zjizvení plicní tkáně.
Zlobit může i srdce
Plíce ale nejsou jediným orgánem, na kterém se prodělaná nemoc podepisuje. Pacienti mohou mít také problémy se srdcem, u části z nich se zhoršuje srdeční výkonnost a snižuje se srdeční funkce. Druhým projevem je výskyt arytmií.
Proč jsou určité orgány po covidu u některých pacientů postižené a u jiných ne, vědci zatím neví. Až do onemocnění zdraví lidé mluví často o tom, jak je šokovalo, co s jejich tělem nový koronavirus udělal.
Celý rozhovor Jany Kudyvejsové s MUDr. Michalem Kopeckým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
