Moravské zemské muzeum otevřelo rozšířenou část památníku Karla Absolona

Moravské zemské muzeum rozšířilo památník Karla Absolona. Expozice v Dietrichsteinském paláci v Brně se nově skládá ze dvou částí. Ke zrekonstruované pracovně významného moravského archeologa přibyla také druhá místnost. V historických vitrínách si návštěvníci mohou prohlédnout exponáty z Absolonovy pozůstalosti, které přibližují badatelův osobní život i jeho archeologickou sbírku.

„Stojíme u jedné z vitrín nové expozice věnované Karlu Absolonovi, kterou si můžeme otevřít a je to zrovna vitrína, která obsahuje jeho osobní dokumenty.“ Kurátor Petr Kostrhun otvírá dvířka prosklené skříně. Z prostřední police opatrně vytahuje zažloutlý list papíru.

„Jedním z takových nejatraktivnějších předmětů, které tady máme, je Absolonovo vysvědčení z gymnázia z Olomouce. Vtipné na tom je, že zrovna jedna z těch čtyřek, kterou tam vidíme, je z přírodopisu. Takže Karel Absolon jako největší meziválečný přírodovědec v této době ještě v tomto oboru příliš nevynikal,“ doplňuje Kostrhun.

Vysvědčení Karla Absolona z olomouckého gymnázia

Další vitríny rozmístěné po obvodu místnosti ukazují vzácné archeologické nálezy, které Karel Absolon nakoupil v meziválečném období od francouzských sběratelů. „Zaplatil za to asi 180 tisíc tehdejších československých korun, takže to by v dnešním poměru bylo třeba víc než 10 milionů korun, 15 milionů. Jsou to předměty, které pochází ze Švýcarska, z Francie. Tady vidíme krásné pěstní klíny, výrobky neandrtálců staré padesát i více tisíc let.“

Na přípravě expozice pracoval Petr Kostrhun poslední dva roky. Spolu s kolegy přitom využil čas, kdy bylo muzeum z důvodu vládních nařízení zavřené. „Chtěli jsme vzbudit takový dojem starých časů, kdy vlastně bádání a věda byla na rozdíl od dnešních dob hodně postavená na individualitách. Karel Absolon je opravdu mezi těmi našimi badateli, archeology něčím výjimečný. Je to především tím, že byl již za svého života propagátorem svých objevů.“

Absolon proslul především nálezem sošky Věstonické Venuše. On sám ale u jejího objevu nebyl. Symbol moravské archeologie našel v Dolních Věstonicích jeho výzkumný tým v roce 1925. „Byť se stal takovým symbolem archeologa v meziválečném období, tuto vědu nikdy nevystudoval. Věnoval se nejdříve jeskynnímu hmyzu, poté přešel na výzkum jeskynní v oblasti Macochy, Punkevních jeskynní.“

Novou expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v prvním patře muzea, a to vždy od středy do neděle.

autor: Ivana Chatrná
Spustit audio

Související