Moravské vinařské stezky spojují cykloturistiku s lákadly vinných sklípků jižní Moravy
Od Znojma až po Uherské Hradiště se klikatí na 1 200 kilometrů perfektně značených cyklotras, které dostaly název Moravské vinařské stezky. Cesta po nich slibuje úchvatnou projížďku malebnými vinařskými uličkami, samotnými vinicemi, městy a vesnicemi i kolem mnoha velmi zajímavých památek.
Moravské vinařské stezky byly vytyčeny v roce 1999 a od té doby se těší čím dál tím větší oblibě. A to i mezi místními vinaři. Pro mnohé z nich znamená cykloturistika pěkný výdělek. Navíc si vesměs pochvalují, že na jih Moravy přijíždějí čím dál poučenější konzumenti vína. „Osvěta je stále větší,“ potvrzuje jeden z vinařů v Moravské Nové Vsi. „Někteří rozumí vínu až moc a někteří zase vůbec,“ popisuje své zkušenosti soused z vedlejšího sklepa.
Síť Moravských vinařských stezek je tvořena deseti okruhy a každý z nich nabízí jiné zážitky. Nejdelší je Znojemská vinařská stezka, která propojuje víc než osm desítek obcí. Pro rodinné výlety je ideální Uherskohradišťská vinařská stezka, která vede převážně jen mírně zvlněnou pahorkatinou. „Někteří ale vybírají trasu podle toho, kde je nejvíc vinných sklepů,“ prozradil jeden z cyklistů.
Stezky v sobě ovšem skrývají i drobnou záludnost. Napít se vína a poté se vydat na kole na veřejnou komunikaci je protizákonné. I pro cyklisty platí dopravní předpisy a za jejich porušení hrozí citelné pokuty. „Přes den je možné poznávat krajinu a lidi, večer pak ochutnávat víno,“ radí s úsměvem Juraj Flamik z Nadace partnerství, která stezky vytyčila a udržuje.
A kdo sladí svůj výlet po Moravských vinařských stezkách nejenom s dopravními předpisy, ale i s místními kulturními kalendáři, může rovnou zažít v některé z vesnic hody, košt vína, folklórní festival anebo jinou událost s neopakovatelnou atmosférou.
Přehled všech stezek najdete na stránkách www.stezky.cz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Kdo nic nedělá, ten také nedělá chyby.‘ Záchrana keporkaka v Německu znovu vyvolává pochybnosti
-
Češi se necítí ani chudí, ani bohatí. Hranice finanční pohody se láme kolem 55 tisíc, říká socioložka
-
Šídlo: Vláda se snaží veřejnoprávní média zničit. Místo abychom debatovali, co od nich chceme
-
Trump chce dosáhnout dohody, ale chybí mu partneři. Proto se příměří prodlužuje, vysvětluje Schneider





