Modrý důl, krkonošské ledovcové údolí pod Studniční horou. Naše nejvýše položená památková zóna

15. srpen 2021 08:51
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Modrý důl v Krkonoších

Krkonošská osada Modrý Důl - jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách - byla v roce 2004 vyhlášena „vesnickou památkovou zónou". Za původními chalupami východních Krkonoš se pod Studniční horu vydala s ekologem Pavlem Klimešem reportérka Eliška Pilařová.

Čtěte také

Jsme v Modrém dole, to je krajinný celek původního krkonošského osídlení. Copak to za námi šumí?
„Za námi je Modrý potok a osada Modrý důl, luční enkláva. Typická dřevařská osada, která vznikla spontánně. Tady si dřevaři na vyklučeným mýtech vykáceli les a postavili chalupy."

Ti, kteří přišli kácet, zároveň s sebou přinesli tesařské řemeslo?
„Do 19. století nejen v Krkonoších byl každý hospodář současně tesařem."

Tady přes louku právě dělají zábradlí u můstku. A pořezali, teď už budou jen dlabat.
„To je krásná chalupa, zachovalá. Ještě do roku 1945 byla využívána pro hospodářství. Támhle je bouda Na Výsluní, to je modernější stavba z 20. let minulého století. Tam hospodář postavil dům s už půlštokovou střechou. To znamená, že to je obytné polopatro, protože už počítal s tím, že tam budou ubytováni hosté. A je tomu tak dodnes."

Čtěte také

„Právě bouda Na Výsluní je ukázkovým příkladem předního sedlového vikýře, správný postup na prosvětlení půdy."

Nad námi pasoucí se koně, udržovaná louka. Je to nádherné místo. A je dobře, když chalupář ví, v jakém místě chalupu kupuje a co by potřebovala. Aby ji zkrátka neznehodnotil civilizačními prvky a přístavbami.

Horáci nebyli hloupí a nic tady nebylo náhodou.
„Určitě. Dnes je největší zlem zateplování domů. Tady ochrana roubení byla také běžná, většinou šindelem, později řezanými prkny. Všechno se dalo udělat tak, že vám potom na tom baráku nic nevadí. Ale je to proto, že jsou tam použity tradiční postupy a prvky."

Čtěte také

A také to prověřilo záludné počasí.
„O kousek dál jsou Studniční boudy, to je už hodně drsné místo. Proto také tato lokalita byla obývána většinou jen přes léto. Například támhle jak vidíme Děvín a hned vedle Hnízdo, to patřilo hospodáři z Velké Úpy. Oni tam byli od května do října. Sušili seno, pásli krávy a sbírali borůvky i brusinky. Což jim pomáhalo vylepšovat rozpočet."

„V zimě tam potom samozřejmě nikdo nebyl, protože boudy nebyly zatepleny, měly úplně obyčejnou pec. A je zajímavé, že právě v těchto letních boudách se nám zachovaly ty nejstarší prvky, jako učebnice, na několika málo kusech, které se v Krkonoších dochovaly," dodává Pavel Klimeš.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související