Modlitba Otče náš, Králi náš patří k vrcholům novoroční bohoslužby

Modlitba Otče náš, Králi náš, hebrejsky Avinu malkenu, jeden z vrcholů novoroční bohoslužby, patří k nejpůsobivějším textům židovské liturgie. Netvoří ji dlouhá básnická skladba, jen sled krátkých proseb, z nichž každá začíná stejně naléhavým oslovením. Obě mají biblické kořeny. Prorok Izajáš volá k Bohu: „Ty jsi přece náš Otec“ a na jiném místě říká: „Hospodin je náš Král“.

První dochované spojení obou těchto oslovení přináší Babylonský talmud v příběhu o ničivém suchu.  Jeden z význačných učenců rabi Eliezer ben Hyrkanos tehdy pronesl snažnou modlitbu za déšť se dvaceti čtyřmi požehnáními, avšak nebe zůstalo zavřené. Po něm se začal modlit jeho žák rabi Akiva ben Josef, později jedna z nejvýznamnějších osobností rabínského judaismu: „Otče náš, Králi náš, nemáme jiného krále než Tebe. Otče náš, Králi náš, pro sebe samého se nad námi slituj.“ A podle talmudského vyprávění začalo pršet.

Talmud však odmítá závěr, že Akivova modlitba byla vyslyšena proto, že byl větší než jeho učitel. Vysvětluje, že Akiva na rozdíl od rabiho Eliezera dokázal přejít osobní křivdu a netrvat na zadostiučinění. Prosba o Boží milosrdenství v modlitbě Avinu malkenu tak v podtextu oslovuje ještě jinak: Může snad o shovívavost žádat ten, kdo ji sám neprojevuje?

Z Akivových dvou proseb vyrostla během staletí rozsáhlejší litanie, v níž se počet i pořadí veršů v jednotlivých modlitebních tradicích liší. Rytmické opakování slov Otče náš, Králi náš však větám neměnně propůjčuje výjimečné napětí a naléhavost. Bůh je člověku blízký jako otec, od něhož dítě očekává soucit, a současně svrchovaný jako král, jehož soud a zákon zavazují. Ten, kdo se modlí, se znovu a znovu vrací k jedinému, o co se může v životě opřít.

Prosby se týkají odpuštění a návratu k Bohu, ale také zdraví, obživy, bezpečí, ochrany před násilím, budoucnosti dětí a přijetí modlitby. „Otče náš, Králi náš, zhřešili jsme před Tvou tváří,“ začíná litanie, která v posledním verši vrcholí naprostou odevzdaností: „Otče náš, králi náš, smiluj se a odpověz nám, a když se nemůžeme vykázat skutky, prokaž nám dobrodiní a lásku a spas nás!“

O židovském Novém roce Židé v Avinu malkenu prosí i o zapsání do Knihy dobrého života a stejná prosba provází tuto modlitbu během deseti dnů pokání, které Novým rokem Roš ha-šana začínají a vrcholí Dnem smíření Jom kipur. V závěrečné bohoslužbě toho dne však už člověk žádá, aby byl v Knize dobrého života zapečetěn. Mezi zapsáním a pečetí zůstává čas pro pokání, změnu a odpuštění. A právě v tom spočívá tichá naděje novoroční modlitby Otče náš, Králi náš.