Moderní Hradec Králové! Výstava snímků i průvodce po městské architektuře první poloviny 20. století

4. září 2025

Pozveme vás na pozoruhodnou výstavu s názvem Moderní Hradec Králové: architektura ve fotografiích Jiřího Zikmunda. Ta bude od příštího týdne k vidění v Galerii U Přívozu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. A na pondělní vernisáži bude představena i stejnojmenná kniha historika umění Ladislava Jacksona.

Otec a syn Jiří Zikmund a Ladislav Jackson jsou našimi dnešními hosty. Co nás tedy čeká v Galerii u Přívozu?
Ladislav Jackson: Čeká vás vernisáž výstavy, která je součástí oslav 800. výročí založení Hradce Králové. Je to příspěvek Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové k tomuto výročí. Paní ředitelka Daniela Rydlová byla tak velkorysá, že s námi navázala spolupráci a vytvořila nám podmínky pro tuto výstavu. Bude na ní k vidění 41 fotografií, detailů z královéhradecké moderní architektury, které fotil můj otec v posledních asi 10 až 15 letech. Některé snímky budou i v knize, jiné tam nebudou, něco se zkrátka nevešlo. Ale výstava s knihou se budou krásně doplňovat. Něco bude v knize, něco extra na výstavě.

Jiří Zikmund a Ladislav Jackson ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jaké období architektury zachycuje vaše výstava, pane Zikmunde?
Jiří Zikmund: Zhruba řečeno je to v podstatě první polovina 20. století.

Kniha vznikala několik let. Je to opravdu soubor veškerých našich výzkumných poznatků o královéhradecké moderní architektuře.
Ladislav Jackson, historik umění

Vy jste absolventem Pedagogické fakulty Hradec Králové, výtvarné fotografie na Lidové konzervatoři v Hradci Králové u prof. Jána Šmoka, pracoval jste 42 let v historickém oddělení Muzea východních Čech, kde jste se mimo jiné věnoval i historické fotografii. Jak jste se dostal k focení?
Jiří Zikmund: Mám vždy trošku problém s tím, když mě někdo označuje za fotografa. Protože jako pracovník v muzeu jsem byl po 40 let víceméně historikem fotografie. Což mi na druhou stranu velmi pomohlo, protože jsem viděl práce starých fotografů, kteří tohle řemeslně zvládali naprosto dokonale. Pak mě to fotografování začalo bavit, ale musím říci, že jsem to dříve nenáviděl.

Čtěte také

Takže od nenávisti k lásce.
Jiří Zikmund: To bylo v tom pubertálním věku, protože jsem měl otce, který vše dokumentoval. Ještě jsem měl bratra a to bylo pořád, postavte se semhle, takhle se natočte, tak jsem to pochopitelně začal nenávidět. Teprve na vysoké škole jsem se dostal k fotografování. Na seminárky jsme museli mít fotky a měl jsem spolužáka, který fotil intenzivně, tak to začalo.

Představme také knížku.
Ladislav Jackson: Kniha se jmenuje také Moderní Hradec Králové a má podtitul: Průvodce po architektuře a urbanismu 1895-1950. A vznikala několik let. Je to opravdu soubor veškerých našich výzkumných poznatků o královéhradecké moderní architektuře za posledních 15 až 20 let. A je to uděláno zároveň ve formě průvodce. Takže je možné podle knihy chodit po městě. Je to členěno topograficky do deseti kapitol, levý a pravý břeh Labe, dvě vilové čtvrti, ty jsou zvlášť, protože tam je samozřejmě moderní a zajímavé architektury nejvíc.

Snímek si nejdříve dobře rozmyslím. Obzvláště u architektury si musíte spočítat, kdy tam jde ideální světlo, aby vynikly detaily.
Jiří Zikmund, historik fotografie

Dále Pražské Předměstí a Plotiště, Kukleny a Svobodné Dvory, Věkoše, Pouchov, Slezské Předměstí, Nový Hradec Králové a Třebeš. Nepodařilo se mi úplně najít nic zajímavého, co by sneslo srovnání hezké moderní architektury v Malšovicích, omlouvám se obyvatelům Malšovic. Je tam jen most na rozhraní Hradce Králové a Malšovic. Knížka obsahuje celkem 130 hesel, ale staveb je tam více, protože některá hesla obsahují vícero staveb. Celkem spatříte přes 300 fotografií, mnohem více, než kolik se vešlo na výstavu. Vše jsme samozřejmě doplnili mapkami a medailony architektů. Je tam adresář staveb, takže je možné vyhledávat i podle těch míst.

Čtěte také

Jak se vám dvěma spolupracuje? Otec a syn, kdo koho poslouchá, když jde o práci?
Ladislav Jackson: Protože jsem zároveň i vydavatelem knih, tak nakonec musím mít hlavní slovo já, ale naše spolupráce je samozřejmě tvůrčí. Začali jsme spolupracovat v roce 2012, to byla první knížka o architektonické rodině Rejchlových, Václav Rejchl starší, Václav Rejchl mladší, Jan a Milan Rejchlovi. A od té doby už vyšlo téměř 20 knih.

Pane Zikmunde, vás tedy baví chodit po Hradci Králové s fotoaparátem a všímat si detailů architektury?
Jiří Zikmund: Já nejsem z těch fotografů, co u sebe stále nosí fotoaparát a cvakají a cvakají. Já si to musím nejdříve rozmyslet. Obzvláště u architektury si musíte spočítat, kdy tam jde ideální světlo, aby ty detaily vynikly. Když jsem si to ale špatně spočítal, tak jsem u jedné budovy třeba čekal ještě hodinu nebo dvě a při té příležitosti se pak člověk kouká a najednou začne objevovat ony detaily.

Těší mne neznámé klenoty, které se mi podařilo objevit. V knize jsem se snažil vyvážit známé věci s těmi, které teprve na objevení čekají.
Ladislav Jackson, historik umění

Takže je to i pro vás překvapení, co taková budova může najednou odhalit?
Jiří Zikmund: Prostě jsem zjišťoval, že toho je tady hodně. Spousta detailů se mi líbila i dříve, aniž bych to spojoval s fotografií. A potom se to sešlo dohromady.

Čtěte také

Kdybyste měli povědět, co máte na Hradci Králové nejraději? Co by to bylo, Ladislave?
Ladislav Jackson: Jsou to takové ty nečekané objevy. Kotěra a Gočár, významní architekti, to je samozřejmě prověřená kvalita. Kotěrovi jsem zasvětil poměrně dost času a také několik knih, ale mě opravdu daleko více těší neznámé klenoty, který se mi třeba podařilo objevit nebo připsat nějakým architektům. A ty jsou samozřejmě v mé knize také. Snažil jsem se tam vyvážit právě známé věci, který tam nesmí chybět, těmi méně známými. Ty teprve čekají na objevení.

Okresní a finanční úřady, architekt Josef Gočár, 1932-1936

Aby se ukázalo, jak ohromně rozmanitá byla architektura v Hradci Králové. Kdo všechno byli její tvůrci, že to byli nejen architekti z Prahy, těch se tady uplatnilo poměrně hodně, ale byli to i místní architekti, ať už mluvíme o Oldřichu Liskovi, Janu Rejchlovi, Vladimíru Fultnerovi nebo Bohumilu Waigantovi. Právě místní stavitelé, jako byl například František Jaroslav Černý, což byla opravdu velmi významná persona, stavěl celou řadu věcí i pro Josefa Gočára. A jsou to nádherné stavby.

Líbí se mi, že je v Hradci spousta zeleně a člověk, ať se vydá jakýmkoliv směrem, tak má vždy nějaké možnosti se s tou zelení setkat.
Jiří Zikmund, historik fotografie

Takže je pořád co v Hradci Králové objevovat? Pane Zikmunde, co vám se líbí na Hradci Králové?
Jiří Zikmund: Mně se líbí, že je tady spousta zeleně a člověk, ať se vydá jakýmkoliv směrem, tak má vždy nějaké možnosti se s tou zelení setkat. Je fakt, že když pak přijedete z nějakého jiného města, začnete si Hradce vážit. Je krásný.

Zveme na výstavu Moderní Hradec Králové: Architektura ve fotografiích Jiřího Zikmunda do Galerie U Přívozu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, kde bude na vernisáži v pondělí 8. září také představen dosud největší průvodce po královéhradecké architektuře, kniha Ladislava Jacksona. Moc děkuji za rozhovor.

Anglobanka, architekt Josef Gočár, 1922-1923
autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.