Mnoho zajímavých nálezů hlásí archeologové na trase dálnice D11. Signalizují snad nález pohřebiště
Dnes nás čeká velmi zajímavé povídání, skoro až bádání. Budeme si povídat o tom, jak se postupuje při záchranném výzkumu na budoucí trase dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře. Naším hostem ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové je archeolog, docent Radomír Tichý.
Prý to bude nejrozsáhlejší průzkum, který se kdy v Hradeckém kraji uskutečnil.
Ano, rozhodně si myslím, že ano. Ony vždy ty velké terénní akce přináší každé století trošku specificky. Já to uvedu na tom našem příkladu. Tady se v 19. století stavěla železnice a tehdy se ukázalo, že tam jsou významné lokality. Ale archeologie byla ještě v počátcích. Ve 20. století se stavělo to erko, které směřuje v současnosti na Jaroměř, to je ta přetížená silnice. Tam u toho archeologové ale moc nebyli. Každá doba zkrátka přináší svoje. A teď je ta největší archeologická sonda, to je trasa budoucí D11. Zatím nemáme v tuhle chvíli další dopravní médium, které by se týkalo povrchu země. Proto si myslím, že ta sonda bude největší i na hodně dlouhou dobu do budoucna.
Archeologie zachycuje, jak to opravdu bylo. Kdežto písemné prameny tak trochu podléhají třeba i zaujetí toho pisatele. Takže ne vždy podávají úplně stoprocentní výpověď.docent Radomír Tichý, archeolog
Vy už jste začali pracovat. Dělají se takzvané skrývky u obce Světí nedaleko Hradce Králové. Co se tam konkrétně děje?
Já ještě řeknu i které ty metody se v současnosti používají. Stále probíhá průzkum detektory kovů. Má to tu nevýhodu, že nezachytí třeba nálezy kamene, to je pravda. Ale na druhou stranu může prozkoumat ornici, která se stejně musí odstranit z povrchu. Je to rozumný zákon, protože ornice nás na téhle planetě živí, nic lepšího jsme taky zatím nevymysleli a proto se deponuje stranou před budoucí stavbou. No a archeolog vlastně u té skrývky ornice je přítomen a dohlíží na to, jestli tam nejsou nějaké archeologické památky. Na to zase jsou zákony o ochraně kulturního dědictví. Taakže se ty věci spolu doplňují. Vypadá to tak, že bagr odstraňuje ornici a dává ji na hromadu. U té lžíce stojí archeolog, dívá se, jestli nenarušuje něco, co by bylo archeologicky důležitého. Ta ornice často poskytuje velké množství informací, protože na povrchu tam někde v pravěku nebo ve středověku byla sídliště, která vlastně ta pozdější orba hodně rozorala a zničila. V současnosti jsou detektory kovů, myslím teď ty ne úplně legální, zálibou pro řadu lidí. Tedy leckteré ty lokality už mají oslabený potenciál a my teď vlastně zachraňuje to, co se z toho ještě vyčíst dá.
Ale vy už jste něco našli, protože jste nám přinesl ukázk. Když se na to podíváme, co tam máte?
Já jsem vybíral takové ty typově zajímavé nálezy. To, co známe ze Štorchova románu Bronzový poklad, tak to je bronzová jehlice. Tady je třeba hlavice bronzové jehlice, která se právě tím detektorovým průzkumem objevila. Tady je takový zvláštní předmět, on vypadá jako kolečko s otvorem a myslíme si, že to byly „drobné" v období raného středověku, které sloužily jako drobnější mince. Tady je stříbrný šperk, je to záušnice, která podle té velikosti, by mohla patřit někam do 10. století. Ta záušnice by mohla být signálem, že tam taky pod tou ornicí může být pohřebiště. A to už je pro archeologii nebo pro kulturní dědictví hodně zajímavá informace. A pak tady mám ještě sponu z doby římské. On ten název je trošku zavádějící, protože v době římské byly na našem území germánské kmeny. Spona fungovala na principu zavíracího špendlíku, my ji tady vidíme bez toho špendlíku, ten se nedochoval. Je poměrně maličká a i ta může být signálem pro pohřebiště, které se dole pod ornicí skrývá.
Vy jste začali s průzkumem minulý týden a už máte docela hodně nálezů. Určitě to nejsou všechny, které jste dnes přinesl. Co tam ještě máte?
Tady je ještě jedna stříbrná mince, ona je zatím nevyčištěná. A pak se na té trase nachází velké množství rakouských a pruských projektilů z války roku 1866. Trasa dálnice je prostorem, kde ustupovala rakouská armáda po bitvě u Chlumu do hradecké pevnosti. A zajímavé je vidět, že se tam při tom ústupu ještě hodně bojovalo. Protože na některých místech, která třeba i z písemných pramenů předem známe, jsou i zlomky projektilů dělostřelectva, které buď krylo ústup rakouské armády nebo naopak byly ty rakouské jednotky při ústupu ostřelovány pruským dělostřelectvem. Z toho je vidět taková ta podstata archeologie. Ona totiž zachycuje, jak to opravdu bylo. Protože nikdo nerozhazuje záměrně po polích zlomky granátů, aby mátl budoucí dějiny. Kdežto písemné prameny tak trochu podléhají třeba i zaujetí toho pisatele a tak dál. Takže ne vždy podávají úplně stoprocentní výpověď, jak to opravdu bylo.
Vy jste se určitě na tu práci nějak připravovali. Jsou třeba nálezy, které očekáváte, že by tam mohlo být něco konkrétního?
To, co ještě probíhalo, je takzvaný geofyzikální průzkum. Představme si to jako skenování podloží, které je právě pod tou ornicí. To je to, co my za normálních okolností nevidíme. A tam vznikla výsledná mapa, která ukazuje, kde jsou koncentrace objektů a kde by ty lokality mohly být hodně bohaté. Výhodou je také to, že zachycují ty objekty úplně všechny. To znamená třeba i dobu kamennou, kterou ty detektory nemají potenciál zachytit. A na těch místech my tušíme, že bude těch nálezů hodně. Střídají se lokality s běžným počtem nálezů a pak ty, které signalizují hodně nálezů. Ale tohle... Ssami jsme z toho byli ne přepadlí, ale těch nálezů tam je opravdu hodně. Já ještě doplním důležitou informaci. Ten výzkum dělají celkem tři archeologické instituce, které jsou ve sdružení se stavebními firmami. Mimo Univerzity Hradec Králové to je Archeologické centrum Olomouc a Archaia Praha. To jsou rozhodně instituce, které mají zkušenosti s tak rozsáhlými výzkumy.
A co teď bude s těmi nálezy dál? Teď se o ně někdo dál postará?
Je to tak. Jedna věc je to laboratorní zpracování, které třeba na kovy má probíhat v Olomouci, tak jsme domluveni v té dělbě archeologické práce. Ale hlavně půjde i o jejich vyhodnocení. Protože ty nálezy jsou v terénu zaměřovány svojí polohou, a ta dává dohromady ty historické skutečnosti. Někde se třeba koncentrují projektily té prusko-rakouské války, takže my tam tušíme místa těch vojenských střetů, jinde jich je zase méně, tak tušíme takový ten neorganizovaný ústup armády. A tohle vyhodnocení má trvat ještě dva nebo tři roky po ukončení archeologických prací. Veřejnost ale bude o těch výsledcích informovaná průběžně, protože ty nálezy jakmile se je podaří očistit, tak vystavené určitě budou. A informaci o tom veřejnost dostane.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.