Miloš Šejn zkoumá možnosti našeho vyjádření k okolnímu světu: Důležité je zapojení vlastního těla

21. duben 2022

V Galerii moderního umění v Hradci Králové na Velkém náměstí je k vidění výstava významného východočeského umělce prof. Miloše Šejna, historika umění, fotografa, pedagoga, který se věnuje netradičním formám uměleckého projevu, pracuje s médiem obrazu, fotografiemi a také videem. 

Miloš Šejn ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Miloš Šejn je výtvarný umělec a performer. Absolvoval filosofickou fakultu University Karlovy v Praze a v roce 1976 získal doktorát filozofie. Roku 1991 byl jmenován profesorem malířství. Působil jako vedoucí pedagog intermediálního ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a jako hostující pedagog na Akademiích v Aix-en-Provance, Carraře, Haagu, Ljubljani, Stuttgartu a Vídni.

Kvůli umění prý klidně vlezete i nahý do rybníka, abyste se mezi vodními řasami stal jednou z bytostí pod hladinou. Je to tak?
Myslím, že jste to víceméně vystihl. Možná, že by bylo dobré ještě říct, že jsem vystudoval u Zdeňka Sýkory paralelně na Filozofické fakultě a to pro mě bylo, myslím si, docela důležité, takový životní milník.

Moje práce je založena na znalosti technologií. A během svého putování přírodou vycházím z impulsů, kterými mi krajina něco nabídne.
Miloš Šejn, výtvarný umělec a performer

Jakému umění se věnujete? Je to hodně práce s obrazem, video a fotografie?
Dá se říct, že jde o výsledek celoživotního zkoumání toho, jak se člověk může vyjádřit k našemu okolnímu světu a jakým způsobem ten jazyk formulovat. Já jsem během celé své, dá se říct v uvozovkách, kariéry prošel právě médii malby, potom jsem pracoval s filmem, následně s videem, a protože velice důležité pro mě bylo zapojení mého vlastního těla, tak jsem se vlastně úplně přirozeně dostal k něčemu, čemu se dnes říká performance. To je pojem v současné době velice diskutovaný, protože se pohybuje někde mezi divadlem a něčím zcela soukromým, co by se dalo nazvat soukromým vizuálem.

Čtěte také

A do toho rybníka jste opravdu vlezl?
Moje práce je hodně založená na tom, že jednak znám, myslím si, dobře všechny zmíněné technologie. 20 let jsem učil na Akademii výtvarných umění konceptuální umění, které se následně potom přejmenovalo na intermediální umění. A během svého putování krajinou vycházím z impulsů, kterými mi ta krajina něco nabídne. Onen rybník, o kterém hovoříte, to byla taková úplně neuvěřitelná situace. Rybník, který jsem docela dobře znal, byl najednou z poloviny pokrytý úplně souvislou vrstvou zelených řas. Je to vegetativní proces, ke kterému dochází, když je voda absolutně čistá. A já jsem ten řasový oblek použil jako součást svého těla. Chtěl jsem prostě splynout s tou vodou, s tím živlem.

Miloš Šejn

Na škole jste prováděl experimenty s ohněm a dokonce jste prý vymyslel oheň, který hoří pod vodou?
Já jsem ho nevymyslel, ale našel jsem si v receptářích, jak se to dělá. Ovšem některé důsledky nebyly úplně nejšťastnější. Raději bych to ani nerozváděl.

O výstavě AQVA v Galerii moderního umění v Hradci Králové:
- komentované prohlídky proběhnou každý čtvrtek v měsíci, první 12. května od 18:00 hodin
- v rámci Muzejní noci, dne 3. června od 19 hodin, se koná v prostorách galerie performance autora
- a další potom v rámci otevření paralelních výstav 16. června
- 3. září se uskuteční dernisáž výstavy AQVA

V Galerii moderního umění v Hradci Králové se právě koná vaše výstava. Ovšem v rozhlase se umění těžko popisuje.
Výstava se jmenuje AQVA čili latinsky voda, kurátorem je Vjera Borozan a architektem výstavy byl Richard Loskot, což byli dva velice důležití lidé pro výsledný tvar samotné výstavy, protože pohyblivý obraz, na který je ona výstava speciálně zaměřena, vyžaduje speciální přípravu.

Čtěte také

Takže tam uvidíme obrazovky?
Dá se to takto zjednodušeně říct. Jsou tam jednak televizní obrazovky, které jsou ovšem naprosto netradičním způsobem prezentovány. Nerad by to úplně prozrazoval, myslím, že by bylo dobré to zažít. Jsou tam i místa, kde jsou videa prezentována takovým způsobem, že je nutné je objevit, jsou vlastně skrytá. Jsou tam ukázky některých mých historických videoinstalací a jsou tam i ukázky něčeho, co se dá nazvat autorskou knihou. To jsou svitkové kresby, které vycházejí z japonských nebo čínských tradic, ovšem byly realizovány trochu jiným způsobem. Není to tušová malba a zase bych to raději neprozrazoval. Je potřeba to zažít.

Jednotícím prvkem celé výstavu je tedy voda.
Je možné také říct, že pohyblivý obraz umožňuje i to, co by vlastně nebylo tak úplně jednoduché. To je třeba právě prohlížení mé autorské knihy. Tedy je tam například jedna obrovská kniha, která je prezentována v rámci videoprojekce, a to, co obrazotextově obsahuje, tak tam člověk může jednak vidět, ale i slyšet. Je to způsob jakéhosi šeptaného poselství.

Z výstavy Energie prvotní čáry - Miloš Šejn

Vy nám ještě něco přímo předvedete.
Ano. Je to jedna část textu knihy, která se jmenuje Javořím potokem z roku 2000. A zas krokem do tmy, do cesty cestou. Těsným kamenem a tak žlutohnědým. Přes tvary utíkajícími pohledu všech mých očí a přece tam. Dvěma skvrnkami zleva o přen drtí mnoho.

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s Milošem Šejnem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související