Milníky orchestrální hudby 21. století přichystal 20. ročník festivalu Hudební fórum Hradec Králové

Osobně vás na festival přišli pozvat dramaturg hradecké filharmonie Marek Hrubecký a dirigent Ondrej Olos, pod jehož taktovkou zazní zahajovací koncert festivalu.

Marek Hrubecký a Ondrej Olos ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Pane Hrubecký, představte nám festival Hudební fórum Hradec Králové.
Marek Hrubecký: Podvacáté přinášíme nejen hradeckým návštěvníkům v sále, ale také posluchačům v éteru díky spolupráci s Českým rozhlasem potenciální milníky orchestrální hudby 21. století. Je to odvážné, takto ony skladby definovat, ale ti nejlepší světoví dirigenti a manažeři to takto identifikovali a skladby si našly cestu na světová pódia a hledají si cestu i k nám do České republiky. Chceme být součástí těch posledních hudebních trendů.

Posluchači se nemusí bát, ta hudba je sdělná a velmi dostupná. Dá se říci, že jde o tonální muziku pevně formově rámcovanou.
Ondrej Olos, dirigent

Tedy je to taková, řekl bych, moderna nebo aktuální tvorba soudobých světových i domácích autorů?
Marek Hrubecký: Ano, ale s tím, že to je současné, neznamená, že to nemůže být přístupné. Snažíme se o rovnováhu mezi odbornou kvalitou, která uspěje v národním a mezinárodním měřítku, ale nechceme přijít o domácího posluchače v sále.

Čtěte také

Filharmonie Hradec Králové zahájila svoji další sezónu, nabízí i nový neformální prostor pro diváky

Můžeme tak říci, že se koncerty Hudebního fóra nejen dobře poslouchají, ale také se na ně hezky dívá, protože vy jdete s dobou a hudbu propojujete s moderními vizuálními technologiemi a efekty. To se týká i dnešního zahajovacího koncertu. Pane dirigente, víte o tom, že se bude hodně svítit a budou blikat světla?
Ondrej Olos: Ano, byl jsem s tím obeznámen. Ale to je fajn, že hudba tak dostane ještě jakýsi jiný šat, i ten vizuální.

Tak co jste připravili na dnešní večer?
Ondrej Olos: Na dnešním koncertě zazní tři skladby současných žijících skladatelů. V první části to bude Suita od Thomase Adése, Inferno z jeho baletní trilogie na Danteho Peklo, očistec, ráj. Takže si vyslechneme tu nejdelší z těch tří částí. Je to hudba nesmírně zajímavá, hlavně způsobem, jakým přistoupil autor k této látce. Skládá se z dvanácti částí a uvidíme na pódiu velký symfonický aparát. Prakticky rozšířená skupina bicích nástrojů, na pódiu bude 60 až 70 hudebníků.

Čtěte také

Vltava nad Labem. Hudbou Smetany na Open air koncertě zahájí hradecká filharmonie svoji 47. sezónu

To bude paráda.
Ondrej Olos: Posluchači se nemusí bát, ta hudba bude sdělná a velmi dostupná. Dá se říci, že to je tonální hudba pevně formově rámcovaná a Thomas Adés mnohokrát i cituje skladatele minulého století. Takže tam budeme mít možnost slyšet i tvorbu Franze Lizsta, názvuky Gustava Mahlera či Richarda Strausse. Obzvláště ve dvanácté části si autor dal takovou zajímavou práci, že zinstrumentoval chromatický galop čili klavírní dílo Franze Lizsta. Tedy je zároveň pozvánka i pro klavíristy, jestli mají zájem si vyslechnout instrumentaci, samozřejmě ne doslovnou, ale z větší části je to kompletní citace. To bude takový zajímavý moment.

A určitě bude i zajímavý moment, když zazní osm kontrabasů na jednom pódiu. To je prý opravdu výjimečné, snad dokonce poprvé v historii se něco takového uskuteční.
Ondrej Olos: To celkem určitě. Dokonce nevím, jestli vůbec více než jeden sólový kontrabas na pódiu někdy stál. V tomto případě je těch nástrojů osm. Byl to určitě záměr paní skladatelky. Těch osm nástrojů bude vytvářet osmihlas, kompletní, plnou harmonii.

Hudba uchopuje i aktuální témata, co hýbou společností. A často způsobem, který je srozumitelný a strhující. Hudba mluví k emocím.
Marek Hrubecký, dramaturg Filharmonie Hradec Králové

Pane Hrubecký, to je australská skladatelka?
Marek Hrubecký: Víte, jak jsme zmínili, že tam budeme blikat a svítit, to spíše bývalo na našem festivalu spíše na počátku, a traduje se to stále, ale ty vizuální efekty vyplývaly trochu z toho, že se ne úplně té hudbě věří. Teď už věříme té hudbě daleko více, protože 20 let je nějaká tradice, kde jsme si jistí, že jsme obstáli. A to vizuální bude scénické. Těch osm kontrabasů vlastně reprezentovalo autorce černý les, ve kterém žije baba Jaga, ruská čarodějnice, se kterou bojuje o život sirotek, krásná Vasilisa. Je to pohádka, takže to dopadne dobře. Uvidíme, jak se v reálu tyto konflikty mezi zlými mocnostmi a opuštěnými dívkami a zeměmi budou vyvíjet.

Hudební fórum Hradec Králové|foto:Filharmonie Hradec Králové

Říkáte pohádka o babě Jaze, předtím Inferno. Tak trošku Halloween, ne, malinko v té harmonii?
Ondrej Olos: Malinko. A ještě jsme nezmínili, že prostřední skladba je také na takovou apokalyptickou tématiku, je to zase Suita Lucifer.

Čtěte také

Hudba, to je lidská vášeň! Kam ji chce nasměrovat nový ředitel hradecké filharmonie Vladimír Šrámek?

Pane dirigente, jak dlouho už spolupracujete s hradeckou filharmonií? Protože vaší domovskou scénou je Janáčkova opera Národního divadla Brno.
Ondrej Olos: Myslím, že to byl rok 2016, kdy jsme tu uvedli program slovenských autorů s houslistou Milanem Pal'ou. Od té doby jsem se tu ještě objevil jednou a to bylo v době nešťastného covidového ročníku 2020 a to byl open air koncert. Tedy teď by to měla být třetí spolupráce.

Co vás přivedlo k hudbě? Pocházíte ze Slovenska, z Liptova.
Ondrej Olos: Ano. Měli jsme v rodině hudebníky, takže to byla asi taková nejpřirozenější cesta k hudbě jako takové. A do Brna jsem odešel studovat, takže už jsem víceméně Moravák. Už su Moravák.

Co máte na Brně nejraději?
Ondrej Olos: Myslím, že klid toho města, ale zároveň živý ruch hudebního života. To jsou dvě věci, které si možná na první pohled protiřečí, ale zároveň mě přitahují.

Čtěte také

Klarinetista Jaromír Němec stál u zrodu hradecké filharmonie, na „životní“ nástroj hraje od 7 let

Jste dirigentem brněnské Janáčkovy opery. Znamená to, že jedním z vašich nejmilejších hudebních skladatelů je Leoš Janáček?
Ondrej Olos: Určitě. Jednak to byl první autor, jehož operu jsem měl možnost dirigovat, a téměř kompletní jeho operní repertoár už budu za chviličku mít nastudovaný. Tedy ano, je to Janáček. A na Janáčka si mne zvali i do světa, byly tři země, kde jsem měl možnost dirigovat jeho opery. Tedy velká čest.

Co je na práci v opeře pro dirigenta nejkrásnější nebo nejzajímavější? A v čem se to liší od dirigování klasického koncertu, který vás čeká dnes večer v Hradci Králové?
Ondrej Olos: Nejkrásnější na opeře je, že ten proces je dlouhodobější a máte možnost pracovat na detailu. Není to krátká perioda, jako při práci se symfonickým orchestrem, kdy máte tři dny na zkoušení, čtvrtý den koncert a pátý den už jste zase na jiném místě. V opeře se buduje ta stavba dlouhodobě, žijete tím šest až osm týdnů a potom ten titul máte možnost dirigovat ještě v průběhu následujících let. Tedy je to intenzivnější a bližší spolupráce s tím dílem.

Čtěte také

Sál Soni Červené! Hradecká Filharmonie pojmenuje svůj koncertní prostor po slavné operní pěvkyni

Hudební fórum přinese letos kolik koncertů?
Marek Hrubecký: Čtyři. Ten následující bude trošku politický, o střední Evropě, o hnědnutí společnosti. Ale já bych rád zdůraznil poslední dva koncerty, které mají společnou americkou linku a hlavní americká témata, afroamerické skladatele a ženy skladatelky. Bude to o hledání rovnováhy mezi ženským a mužským pohledem, potřebami průmyslu, potřebami přírody a zkrátka o tom, že to je půl napůl smíchané a musíme všechny uspokojit a podívat se na věci z globálu, aby nikdo nezůstal stát stranou na ocet.

Takže hudba uchopuje i současná, aktuální témata.
Marek Hrubecký: Absolutně. Tam je všechno, co dnes hýbe politikou a společností. To máme v soudobé hudbě a často způsobem, který je velmi srozumitelný a strhující. Hudba mluví k emocím a dnes frčí emoce.

Našimi hosty byli dramaturg hradecké filharmonie Marek Hrubecký a dirigent Ondrej Olos. Moc děkuji za rozhovor. A přeji, ať se letošní 20. ročník Hudebního fóra Hradec Králové vydaří.