Milevsko je vyhlášené svými masopusty. Teď má i Muzeum milevských maškar
Na svou masopustní tradici jsou v jihočeském Milevsku jaksepatří hrdí. Nejenomže se jejich maškarní průvod už dvakrát zapsal do České knihy rekordů, loni například průvodem, do kterého se zapojilo neuvěřitelných 1 248 masek. Ale teď si dokonce na náměstí Edvarda Beneše otevřeli Muzeum milevských maškar.
Podle historických pramenů se milevští obyvatelé scházeli na náměstí vždy o masopustním úterý před popeleční středou, aby se zúčastnili pestrého maškarního průvodu. Vrcholil předváděním maškarních scén. Průvody se totiž vyvinuly ze středověkých lidových her a v nynější podobě se v Milevsku datují od roku 1862. Jsou tedy nejstarší doloženou masopustní tradicí v jižních Čechách.
Poprvé se milevské maškary zapsaly do České knihy rekordů v roce 2011, kdy se do průvodu vydalo 629 masek. V roce 2016 ovšem místní svůj vlastní rekord překonali, a to téměř dvojnásobně - s 1 248 maskami v průvodu.
A od února 2017 v Milevsku funguje Muzeum milevských maškar. Sídlí v secesní budově bývalé spořitelny na náměstí Edvarda Beneše. Mezi exponáty se nachází spousta papírových masek. Starodávné modely jsou ve vitrínách, nově vyrobené jsou volně přístupné. Muzeum je objednalo ve firmě v Zákupech, která se specializuje na výrobu papírových masek už od roku 1884.
Díky tomu návštěvníci uvidí figuríny s maskami, jaké nosili lidé třeba za Rakousko-Uherska. Nechybí ani vyřazené kostýmy z Národního divadla, které Maškarní sdružení odkoupilo na konci 60. let. Některé z nich zřejmě pocházejí z 19. století. Chybějící oblečení, většinou kalhoty, došívaly muzejní výtvarnice a aranžérky.
Muzeum milevských maškar je otevřené celoročně, kromě pondělků. Jeho návštěva potěší především rodiny s malými dětmi. Až k muzeu se dá dojet autem, na náměstí Edvarda Beneše se nachází placené parkoviště.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Velvyslanec měl tajně prodat vůz ambasády. Černínský palác ho propustil, diplomat kontruje žalobou
-
Dobyla Hollywood se svým krycím make-upem. Skončilo natáčení výpravného filmu Lady Dermacol
-
Při nehodě polského autobusu v Maďarsku zemřelo dvanáct lidí. Dalších deset je zraněných
-
Co čeká PiS po Morawieckého odchodu? Strana se kloní více doprava, ztrácí umírněnější voliče







